LADISLAV ČEPIČKA: Existuje koncepce záchrany a rozvoje vimperského zámku?

Koncepce existovala. Koncepci jsme začali připravovat za bývalého vedení NP a CHKO Šumava na sklonku roku 2013 a byla připravena na jaře 2014, kdy ji bývalý ředitel správy NP přednesl na tiskové konferenci dne 24. dubna. Koncepce byla zpracována pro horizont 5 – 7 let a počítala s využitím provozních prostředků NP Šumava. Při přípravě koncepce jsme se inspirovali Krkonošským muzeem, který provozuje Správa Krkonošského národního parku, tedy stejná instituce jako Správa NP Šumava. Krkonošské muzeum provozuje expozice na zámku v Jilemnici, v klášteře ve Vrchlabí, v expozici čtyř historických domů ve Vrchlabí, v Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou a v expozici Šindelka v Harrachově

Tato koncepce počítala s návratem sídla správy NP Šumava na zámek, tak, aby se pokryly provozní náklady pro celý objekt. V letošním roce měla proběhnout plynofikace zámku a rekonstrukce topení pro horní a spodní zámek, revitalizace zámeckých zahrad, přístupných široké veřejnosti, zřízení výběhu pro ovce a kozy které by likvidovaly náletovou zeleň na jižním úbočí zámku a vybudování ovocné štěpnice s původním šumavským genofondem.

Zároveň měly být rozšířeny expozice současného muzea. V suterénu horního zámku měla vzniknout expozice věnovaná historii zaniklé kulturní krajiny Šumavy, s dějinami osídlení, expozicí šumavských řemesel a přírody. V přízemí horního zámku byla plánována expozice dějin Vimperka, tak aby jeho obyvatelé i návštěvníci neztráceli identitu s historií svého města. V prvním patře horního zámku měla vzniknout velká expozice knihtisku a dějin knižní kultury. Bylo dojednáno s generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem a jeho zástupcem Martinem Sekerou, ředitelem knihovny NM, že v říjnu 2014 vimperské muzeum převezme převážnou část exponátů z expozice Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou, kde toto muzeum ukončilo svojí existenci po restituci zámku rodinou Kinských. K tomu již bohužel nedošlo a exponáty skončily v muzeu v Ústí nad Labem.

Ve druhém patře horního zámku měla vzniknou jedna z největších expozic skla u nás. Pro její instalaci bylo domluveno převzetí vitrín z historické budovy Národního muzea v Praze. S ředitelkou Uměleckoprůmyslové muzea v Praze Helenou Königsmarkovou byla dojednána obrovská zápůjčka historického skla z jejich depozitářů. Ani tato akce již neproběhla, pouze na začátku letošního roku jsem dojednal převod historických vitrín z UMPRUM muzea, které byly uskladněny v přízemí horního zámku.

Ve sklepení pod současnou hodovní síní byla plánována expozice věnovaná stavebnímu a historickému vývoji celého objektu v průběhu věků.

V prostorách současné kaple bylo plánováno diecézní muzeum, o jehož podobě chtělo vedení diskutovat s českobudějovickým biskupstvím.

Celá rekonstrukce muzejních expozic byla koncipována jako živé muzeum, kde měly probíhat workshopy a semináře knižní vazby, tisku bibliofilií a tisku grafiky na muzejních strojích. Expozici skla měla doprovodit i výroba skleněných korálků a ukázky broušení skla. V rámci muzea jsme plánovali i dvouleté mezinárodní bienále knižní kultury – ilustrace, vazba, umělecké tisky. Jak v expozici knihtisku, tak v expozici skla byl plánován prostor po krátkodobé tematické výstavy, stejně jako v expozici dějin Vimperka, určený pro výstavy k významným výročím historie města.

Naše koncepce počítala i se zpřístupněním muzejní odborné a sbírkové knihovny široké veřejnosti, stejně jako se zpřístupněním rozšířených instalovaných depozitářů muzejních sbírek, aby každý návštěvník mohl obdivovat jejich bohatství a rozmanitost. Koncepce také počítala s výstavním sálem, který měl vzniknout místo současné expozice šumavské přírody po jejím přesunu do suterénu. V dlouhodobé koncepci byly plánovány historické materiálové výstavy např o historii ochrany hranic od středověku po pád železné opony, lovecké zbraně, historické lesnické uniformy, dějiny hraničních pevnůstek se zbraněmi na obranu ČR v roce 1938.

Na muzeum měla navazovat zámecká galerie pro pořádání krátkodobých uměleckých výstav.

Na nádvoří horního zámku bylo plánováno pódium pro koncerty vážné i populární hudby, stejně jako pro divadelní představení. S návratem divadla a staré hudby se počítalo i v prostoru sally terreny – arkád spodního zámku, kdy bylo zahájeno jednání s režisérem a bývalým ředitelem opery ve švýcarském Bernu a Zürichu Jaroslavem Gillarem.

Tyto aktivity měly doprovázet i řemeslné dílny na nádvoří spodního zámku, v prostorách současných dílen, měl zde vzniknout jakýsi řemeslný inkubátor, který bylo možno realizovat s vimperskou střední školou Nerudovka. V loňském roce se podařilo zprovoznit pouze kovárnu a keramickou dílnu.

Naše koncepce plánovala tři prohlídkové okruhy: Vlčkova věž a archeologické vykopávky s multimediální expozicí, gotiky a středověku. Další okruh byl plánován v severovýchodním a severním křídle horního zámku, s restaurovanými dřevěnými malovanými záklopovými stropy, doplněný o galerii obrazů z muzejních sbírek. Třetí okruh měl vést spodním zámkem s restaurovaným velkým sálem s malovaným záklopovým stropem. Velký sám spodního zámku měl zároveň sloužit jako kongresové centrum se zázemím v severním křídle.

V létě roku 2014 se mělo započít s restaurováním velkého sálu spodního zámku za provozní peníze NP, kdy proběhlo výběrové řízení na dodavatele restaurátorských prací. Zároveň s restaurováním měla započít rekonstrukce bývalé vinárny na moderní restaurační provoz. Termín slavnostního předání sálu veřejnosti a otevření restaurace byl plánován na 1. duben roku 2015.

V průběhu příprav na rekonstrukci zámku se u bývalého ředitele správy NP objednalo vedení města zastoupené starostou a místostarostkou, aby nám tlumočilo své znepokojení nad probíhajícími přípravami rekonstrukce objektu, s tím, že si přejí, aby zámek přešel pod správu ministerstva kultury. V rámci příprav byly připraveny projekty na čerpání peněz z norských fondů (30 milionů) a z regionálního operačního programu (200 milinů), zároveň byla zpracována analýza nákladů a výnosů (CBA) a studie proveditelnosti, podle které by se provoz zámku byl schopen sám financovat po pěti letech. Bohužel, se změnou vedení NP odešla i chuť cokoliv na zámku financovat. Na konci roku 2014 navíc propadlo stavební povolení na rekonstrukci zámku. Kolik asi bude stát nová projektová dokumentace k územnímu řízení a stavebnímu povolení? Opět to zaplatí daňoví poplatníci, pokolikáté již?

A tak se stihla jen dokončit elektrifikace rozšířených depozitářů a jejich elektronické zabezpečení, vyvézt hromady kamení z horního zámku, instalovat výstavní zařízení ve Vlčkově věži a dokončit zámeckou galerii. Nebylo toho mnoho, ale přece jenom víc, než za současného správce. Politika vedení města přinesla opět své ovoce, stejně jako v roce 1992, kdy bývalé vedení prodalo vlastní historii – městské muzeum za 1,- Kč.

Ladislav ČEPIČKA

(Autor je bývalý vedoucí muzea ve Státním zámku Vimperk. Článek je zveřejněn v plném znění bez redakční úpravy.)

Foto: (red)