STARÁ ŠUMAVA A POŠUMAVÍ: Starověcí světci Pankrác, Servác a Bonifác

O ledových mužích
Tentokrát se zas jednou skoro nachlup přesně ukázalo, že “Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie jsou čtyři zmrzlíci”. Na věci nic nemění, že se k notorickým zmrzlíkům tentokrát připojil také Řehoř Naziánský, Gordián a Mamert; lidová pranostika tohoto roku měla pravdu, i když Československá vlastivěda poněkud skepticky podotýká, že květnová situace ochlazení “není obzvlášť vázána na data čtyř zmíněných světců”. Zato prý “jest nějaká souvislost s plovoucími ledy od polárního moře”. Přesto jmenovaný pramen uznává, že “nepředpojaté pozorování přenesené z jedné generace na druhou může skrývati mnohé zdravé a cenné jádro”. Toto mínění o lidových pranostikách plně potvrzuji; například už po mnoho let shledávám, že “na Nový rok o slepičí krok” a že “na Tři krále o hodinu dále”. Vrací-li se takto počasí k starým pranostikám, je v tom vidět konsolidaci poměrů a návrat k domácím tradicím. Snad se z toho důvodu osvědčí i další pranostika: “Studený máj, v stodole ráj.” Což v moderní řeči znamená další agrární krizi a stoupnutí maloobchodních cen.

Nedělní fejetony Karla Čapka Lidové noviny 17. 5. 1935

Žádná pranostika neudržuje zahrádkáře každým rokem v napětí tolik jako ledoví muži. Ať už jde o ovoce, zeleninu, nebo květiny. Ledoví muži prý spalují mrazem ovoce i růži. Stará pranostika pochází ještě z doby před reformou kalendáře v roce 1582, která s sebou přinesla i zrušení deseti kalendářních dnů. Protože si však pamětní dny v kalendáři ponechaly své staré místo, musel by se tento meteorologický úkaz podle našeho dnešního kalendáře správně také posunout – mrazivé dny bychom tak ve skutečnosti měli očekávat až mezi 21. a 25. květnem.

Datum ledových mužů se mimochodem liší v závislosti na regionu. Zatímco na severu se jako dny ledových mužů označují 11. až 13. květen, na jihu začínají až 12. května a končí 15. Tato pranostika je známá v mnoha evropských zemích. Tři mužská jména, která jsou pro nás symbolem pro chladné počasí, nosili ve středověku významní světci. Až později si se dny, na které připadal jejich svátek, začaly naše babičky spojovat lidové pranostiky.

Pokud jste měli pocit, že se ochladilo, mohou za to tři “ledoví muži” – tedy alespoň podle lidových pranostik, jež praví “ledoví bratři přinesou rána, jak se patří”. Ti tři jsou Pankrác, Servác a Bonifác – a zahrádkáři vědí, že po jejich odchodu je čas sázet. Kdo ale vlastně byli tito světci? A nakolik se v posledních letech staré pranostiky plní?

První ledový světec Pankrác za sebou měl pohnutý osud. Bylo mu jenom 14 let, když se odmítl vzdát křesťanství a tak byl 12. května roku 304 v Římě veřejně sťat. Svatý Servác – biskup, nezemřel mučednickou smrtí, ale na zimnici. Bylo to 13. května 384 v Maastrichtu. Poslední ledový světec Bonifác měl celkem nezávislý způsob života. Všechno se ale změnilo, když na vlastní oči viděl, jak jsou křesťané pro svou víru krutě zabíjeni. Pod vlivem hrůzných zážitků se veřejně přihlásil k víře Ježíšově. Byl okamžitě uvězněn a po krutém mučení jej biřicové vhodili do vařící se smůly. To se podle legendy psal rok 306.

První zmínky jsou o nich v knihách již během 17. století. Ledoví muži patří mezi takzvané teplotní singularity. Singularitu můžeme popsat jako nezvyklé chování nějaké fyzikální veličiny – v tomto případě teploty. V polovině května, kdy už většinou převládá teplé počasí, totiž občas do střední Evropy pronikne velmi studený vzduch od severu.

Lidové pranostiky se většinou vážou s tímto svátkem tří zmrzlých meteorologicky. Tato lidová rčení dávají dohromady dlouholeté zkušenosti zahrádkářů s vlivem počasí na úrodu v danou roční dobu. Vzhledem k tomu, že květen je pro zemědělce velmi hospodářsky významným měsícem, je pranostik opravdu hodně. Znáte – li např. “Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem, ale máj, vyženeme kozy v háj.”, “Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všici sedláci.”, “Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.”, “Když se v máji blýská, sedlák si výská.”, “Na Pankráce suchý den – urodí se víno, hustý bude len. ” Ke zmrzlým mužům se často přidává “ledová žena – Žofie”, nebo také “uplakaná Žofka” – a pranostiky, které určitě znáte: “Svatá Žofie políčka často zalije.”, “Déšť svaté Žofie švestky ubije.”, a další. Všeobecně se však dle pranostik tradovalo : ” je-li květen prostuzený, roček bude vydařený”.

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora