VLADIMÍR PIKORA: Dnes zveřejněné makroekonomické statistiky
Průmyslová produkce v březnu 2023 byla reálně meziročně vyšší o 2,2 %, což je více než se čekalo.
Meziroční růst přitom nejvýznamněji ovlivnila výroba motorových vozidel, kde se produkce meziročně zvýšila o 42 %. To je dáno tím, že už skončily problémy s díly z Asie. Těmi automobilová výroba trpěla v poslední době hned několikrát. Na automobilovou výrobu se proto nemůžeme dívat v měsíčním horizontu, ale jako na klouzavý průměr za celý rok. Informace o tom, že v meziměsíčním porovnání rostla průmyslová výroba o 1,7 % je tedy o ničem.
Na dnešní statistiku se dívám s lehkým podezřením, že příští čísla tak dobrá nebudou. Hodnota nových zakázek v běžných cenách totiž meziročně klesla o 1,7 %. Kdyby byla statistika v reálných hodnotách, byl by to ještě větší pokles. Jinými slovy, průmyslu se nedaří tak dobře, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Když se dívám na průmysl od začátku roku, vidím titěrný růst o 0,8 %. Výsledek za celý rok bude jen o trochu vyšší.
Stavební produkce v březnu reálně meziročně klesla o 6,0 %
Stavební úřady vydaly meziročně o 13,3 % stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení klesla o 6,3 %. Meziročně bylo zahájeno o 21,0 % bytů méně. Dokončeno bylo o 22,7 % bytů méně.
Na nemovitostním trhu pokračuje krize. Objem poskytnutých hypoték je nicotný proti tomu, co to bývalo. Trh zamrzl. Všichni vyčkávají. Data Eurostatu už mluví o poklesu cen nemovitostí v ČR i mnoha dalších zemí. Mezinárodní měnový fond přitom varuje, že pokud půjdou úrokové sazby výš, budou ceny nemovitostí klesat. Pro řadu lidí budou totiž hypotéky již nesplatitelné. Silně proto varuji před zvyšováním úrokových sazeb. Možná se totiž povede snížit inflaci, ale povede se sestřelit i bankovní sektor, který používá hypotéky jako zástavy. Bankovní krizi by jistě nikdo nechtěl.
Pokles stavebních povolení signalizuje, že problémy na trhu nemovitostí přetrvají. Trh by potřeboval jednak nižší úrokové sazby a jednak i reálný růst mezd.
Od začátku roku poklesla stavební výroba o 2,5 %. Za celý rok to bude o trochu méně. Ekonomika se bude postupně rozehřívat.
Zahraniční obchod mile překvapil
Podle předběžných údajů skončila v březnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 15,9 mld. Kč, což byl meziročně o 28,1 mld. Kč lepší výsledek.
Za skvělým výsledkem stál zejména meziročně vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 18,9 mld. Kč. Nepříznivý vliv na celkové saldo měl zejména pokles přebytku obchodu s elektřinou o 6,3 mld. Kč.
Meziročně vzrostl vývoz o 7,7 % a dovoz o 0,4 %. To ukazuje, že zahraniční poptávka je silnější než domácí poptávka.
V lednu až březnu 2023 dosáhl přebytek obchodní bilance 39,6 mld. Kč. Před rokem ve stejném období měla bilance deficit 12,0 mld. Kč. To je ohromné zlepšení, které by navíc mohlo pokračovat, pokud více klesnou ceny energií.
Velký přebytek zahraničního obchodu ukazuje, že se ekonomice daří vyrovnat i se silnou korunou. Koruna proto může ještě posílit. Kdyby nebylo vysoké inflace, řekl bych, že si Češi po delší době užijí levnou dovolenou v zahraničí. Jenže inflace je všude a ceny zájezdů jsou vysoko. Ani s rekordně silnou korunou dovolená levná nebude.
Co bych dělal být centrálním bankéřem
Z pohledu centrální banky dnešní čísla ukazují, že k ohřátí ekonomiky dojde, jen když vezmeme v potaz jednorázové zlepšení dodávek zahraničních dílů. Bez toho by průmysl nerostl. Naopak zamrzlou ekonomiku vidíme, když se podíváme na nemovitosti. Aktuálně sedíme na sudu třaskavého prachu. Pokud budou více klesat ceny nemovitostí, máme ohromný problém. Kdybych byl centrální bankéř, nerad bych k tomu přispěl vyššími úrokovými sazbami. Navíc vyšší úrokové sazby by ještě více posílily korunu. Ta je už nyní u rekordních hodnot. Brzo začnou křičet exportéři, že silnou korunu nezvládají. Za nejrozumnější proto považuji, když centrální banka ponechá sazby na stávajících hodnotách po mnoho měsíců a pak je začne postupně snižovat.
FB – Vladimír PIKORA, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Psáno 9. května)