STARÁ ŠUMAVA: Velikonoční jesličky
Umělecké ztvárnění pašijí je v křesťanské kultuře samozřejmostí. Téměř žádný kostel se neobejde bez okenních nebo nástěnných maleb, které působivě znázorňují Ježíšovo umučení. Ochota čelit příšerným scénám kolem témat zrady a ukřižování je poměrně rozšířená. Ale velikonoční betlém?
Velikonoční neboli postní betlémy nejsou v Česku rozšířené. Velikonoční verze betlémů se v mnohém liší od vánočních s novorozeným Ježíškem v jesličkách. Nemělo by se tomu říkat betlém, protože biblický děj se odehrává v Jeruzalémě. Ale označení zůstalo, zřejmě proto, že stavba navazovala na betlém vánoční, tříkrálový, případně hromniční a je využit stejný způsob zobrazení děje pomocí figurek zapíchaných v mechu.
Postní betlémy zachycují naopak největší drama v životě Kristově. Mohou zobrazovat třeba poslední večeři, zradu Jidáše, zatčení Krista, křížovou cestu, samotné ukřižování nebo následné snímání z kříže a Velkou noc, tedy Vzkříšení Krista. Za hranicemi jsou tyto betlémy rozšířenější. V katolicky orientovaných zemích, například v Rakousku nebo v Bavorsku, kde je podstatně větší počet věřících než v Česku, vydávají také vystřihovací postní betlémy. Převládají v nich zejména jednotlivá zastavení křížové cesty se znázorněním Ježíšova utrpení a samotného Vzkříšení.
Někdy se vyskytují i jiné související biblické výjevy. Je to obdoba u nás oblíbených vystřihovacích vánočních jesliček od známých českých malířů a ilustrátorů Josefa a Adolfa Weniga, Josefa Lady, Zdenka Buriana, královny dětské ilustrace a knih Boženy Němcové Marie Fischerové Kvěchové, Mikoláše Alše nebo Vojtěcha Kubišty, z nichž všichni také postní betlémy nakreslili stejně jako vánoční. Krásný postní betlém napůl namaloval a napůl vyrobil z kašírky na požádáni Jana Wericha Jiří Trnka pro Jiřího Voskovce v Americe.
Na Děčínsku a v německo-saském Švýcarsku proslul malováním postních betlémů bývalý herec, spisovatel a malíř Antonín Pilner. Mnoho věřících se při pohledu na velikonoční jesličky dostává do konverzace a na tomto pozadí dokáže otevřeně mluvit o obtížných tématech, jako je smrt, pocit opuštěnosti a strachy. Jasné načasování scén si snadno spojíte s velikonočními svátky. Konec půstu je na dohled s koncem pašijového příběhu, který dává postícím se lidem sílu vydržet poslední dny strádání.
Velikonoční jesličky jsou obvykle poměrně velké kvůli hustotě biblických příběhů. V závislosti na provedení jsou některé scény pašijového příběhu vynechány. Velikonoční jesličky obvykle začínají vjezdem do Jeruzaléma na Květnou neděli. Následuje Zelený čtvrtek, kdy se Ježíš modlí v Getsemanské zahradě a Jidáš se zjevuje s římskými vojáky, aby Ježíše zradil. Ukřižování na Velký pátek zabírá velkou část velikonočních jesliček. Uzavřený hrob lze obvykle vidět také na Bílou sobotu, než se ženy před otevřeným hrobem o Velikonoční neděli stanou svědky zázraku vzkříšení. Nechybí ani rozhovor vzkříšeného Ježíše s emauzskými učedníky.
Některé velikonoční jesličky také ukazují Ježíše vystupujícího do nebe. Dalšími scénami mohou být například poslední večeře, bičování Ježíše, zajetí na Olivové hoře a Ježíšovo odsouzení. Umělci, kteří si troufnou na pašijové zrození, se většinou striktně drží biblické předlohy a své postavy zdobí s velkou fantazií, aby události zobrazili co nejrealističtěji.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora