Z ARCHIVŮ A KRONIK: Masopustní úterý
Masky na masopustních průvodech mají svůj význam a dlouhou historii. Nejhlouběji do minulosti zasahují masky zvířecí. Lidé přebírali nejen zvířecí podobu, ale i vlastnosti. Přestrojovat se navíc mohli pouze muži…
Datum, odkdy masky na masopust lidé nosí, se přesně neví. Ty nejstarší záznamy o maskách pochází již z 6. století, tedy z doby předkřesťanské, vlivem rekatolizace však vymizely. Církev totiž reje masek zakazovala.
Do ulic se tak masky opět navrátily až ke konci 19. století. Dělo se tomu tak díky posilování českého vlastenectví. Povědomí o maskách pochází právě z tohoto období. Ví se však, že zvířecí masky pochází ještě z dob předkřesťanské. Převleky za jiné lidské postavy se objevily až mnohem později. Lidé věřili, že když se převléknou za zvíře nebo postavu, přebírají jeho vlastnosti i moc. Do masek se v minulosti převlékali pouze muži. Ženám to bylo zapovězeno. Masky představovaly plodnost a smrtelnost. Ty starší poukazovaly na úctu k přírodě, ty novější parodovaly různé postavy a byly spojeny s jistou vzpourou vůči spořádanému životu.
Masopustní průvod měl za úkol způsobit chaos, nepořádek a zatančit si s děvčaty. Někdy se hrávala malá divadelní představení. Převlékání do kostýmů a tanec nebylo bez významu, spojeno to bylo s podporou plodnosti zvířat a bohatou úrodou na polích. Vzhledem k tomu, že masopust byl spojen i s koledou, ti chudší si tak mohli také trochu přilepšit. Masopustním radovánkám však neholdovali pouze prostí lidé, oblíbili si je i šlechtici a panovníci. Ti však reji v maskách říkali karneval. Předpokládá se, že to byli právě čeští králové, kteří taneční zábavy šlechticů v maskách dostali dále do Evropy.
K nejčastějším masopustním maskám dodnes patří medvěd a kůň. Dále pak k typickým masopustním maskám patří také maska hejtmana, caperda (střapatá maska s cepem), žitnej, moučka, hudebníci, řemeslníci, kat, hasiči, kominíci, policajti, dělostřelci, husaři, Turek, ženich, nevěsta, smrt, laufr, kohout, čáp, koza, stará žena, cikánka, svobodná matka, šašek, dědek s bábou a mnoho dalších. Masky se v průběhu let objevovaly a také mizely. Některé se objevují pravidelně a jiné byly v masopustním průvodu použity jen jednou. Některé zdroje udávají, že jich existuje více než stovka.
Vývoj lidové kultury je nesmírně složitý, proto se i podoba, zastoupení a funkce jednotlivých masopustních maškar region od regionu liší a v čase proměňují. Přesto masopust byl a stále je časem nevázané zábavy a možnost schovat se za anonymitu maškary uvolnění všech zábran ještě umocňuje. V současnosti maškary plní hlavně funkci zábavnou a jejich původní smysl je z velké části zapomenut, ale ani dnes neopomenou popřát štěstí, zdraví a prosperitu všem přihlížejícím.
Zdroj: HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: SPN, 1982. Masopust. In Ottův slovník naučný. 16. díl. Praha: J. Otto, 1900.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora