Z ARCHIVŮ A KRONIK: Tříkrálová obchůzka
Zdař vám Pán Bůh milí páni,
štěstí, zdraví, požehnání,
všecko dobré ještě k tomu,
ať přebývá v tomto domu.
Kdybychom hledali roční období nejbohatší na lidové tradice, zvyky a obyčeje, zima by to vyhrála na celé čáře. Tři magická počáteční písmena jmen Kašpar, Melichar a Baltazar – i s příslušným letopočtem – se objevují nade dveřmi už po celá staletí. Tříkrálová koleda je pozůstatkem obchůzkových her, které chlapci předváděli po domech. Známé tříkrálové koledování, při němž koledníci obcházejí domácnosti, je v českých městech doloženo už od 16. století. V jindřichohradeckých pramenech je v roce 1579 zmiňována tříkrálová koleda žáků s hvězdou, v roce 1583 pak i s děťátkem.
Prameny 17. století zase dokládají obchůzky řemeslníků a dělníků, například “chodění pražských zedníků a kameníků s hvězdou”. Tyč se zlatou hvězdou nosili i tři králové na Chodsku, Karlovarsku nebo na Velkomeziříčsku. “Zprávy o hvězdě, která se dnes objevuje v rukou tříkrálových koledníků, jsou zajímavé, byť nečetné. V Sepekově u Milevska měli skleněnou hvězdu jako svítilnu a v ní světlo. Podobně ve Zlíně se před polovinou 19. století objevovali s osmirohou hvězdou z barevného skla, v níž hořela svíčka… V Kašperských Horách nosil jeden z králů tyč, na jejímž vrcholu byla hvězda a panáček s rolničkami. Figurka se pomocí kliky otáčela a rolničky a ní při pohybu zvonily,” popisuje v knize Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře tříkrálové pochůzky autorka Eva Večerková.
Na Tři krále se podle lidového podání volil král mazancem. Takto zvolený král podle starého obyčeje kropil stavení a psal nad dveře tříkrálové křížky. Při pečení mazance se do těsta přidala mince a kdo ji po rozkrájení našel ve svém kousku, stal se králem. Další méně známou tradicí je obchůzka duchovního z místního kostela. Chodí po vesnici a obchází domy, aby jim požehnal. K těmto obchůzkám se vážou také lidové pověry, jako třeba tato: Když dívka schová pod práh prsten a kněz přes něj přejde, má si ho dívka dát na noc pod polštář, a on jí v noci zjeví ve snech, který muž je jí souzen. Můžete si nechat posvětit také zlatý přívěsek, aby vám nosil štěstí.
Při obchůzkách se zpívaly různé písně, které se také zdramatizovaly. Vznikly tak tříkrálové hry, které s oblibou předváděli studenti jezuitských kolejí.Je známo několik staročeských tříkrálových her. Oblíbená byla hra Václava Františka Kocmánka ze 17. století Actus pobožný O narození Syna Božího. Oproti koledování bývaly hry daleko slavnostnější a konaly se na zvláštních jevištích. Hry mívaly několik částí. Spojovala se v nich pastýřská hra s návštěvou tří králů u Heroda a u Ježíška a s vražděním neviňátek v Betlémě. Nacvičit takovou hru bylo náročné a proto se často lidé spokojili s kratšími hrami dětí i dospělých, které hráli při obchůzkách.
Když se přišlo ke stavení, začala se zpívat koleda, například Co to znamená medle nového. Potom hráli koledníci nějakou krátkou pastýřskou hru s andělem, který je volá do Betléma, aby se poklonili a obdarovali malého Ježíška. Nakonec sezpívala tříkrálová koleda, nejčastěji My tři králové jdeme k vám.
Na rozdíl od jiné populární kolednické obchůzky, předvánočního mikulášského průvodu, však tradice tříkrálové koledy nepřečkala v rozšířené formě období socialismu a odezněla v 60. letech minulého století. Tradice tříkrálových koledníků znovu ožila až v novém tisíciletí díky iniciativě katolické církve, která ovšem posunula její význam od individuální koledy směrem ke sbírce pro charitu a její sociální programy, zaměřené zejména na pomoc rodinám a lidem v nouzi.
Dodejme ještě, že tříkrálová sbírka, vycházející z naší lidové tradice Kašpara, Melichara a Baltazara, kteří posvěcenou křídou píší své iniciály na dveře, přináší velikou finanční pomoc mnoha potřebným lidem. Tedy ať i nadále Kristus žehná tomu domu, v němž žijí štědří a velkorysí lidé.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora