Z ARCHIVŮ A KRONIK: Proč jsou adventní neděle nazývány podle kovu

Noci jsou nekonečně dlouhé a pořád se ještě malinko prodlužují, všude vládne ticho, chlad, všechen život v přírodě jako kdyby se zastavil a uložil k zimnímu spánku, ale obchodníci mají svoje obchodní neděle. Obchod je obchod! Církevní Vánoce se slaví někdy od 7. století a jejich podoba se během proudu času značně změnila. Jednak vlivem sekularizace a jednak díky komercionalizaci. Z období určeného k rozjímání a pokání se přerodily ve zdroj nadšení dětí, příjmů obchodníků a často stresu všech dospělých, jelikož jejich společenská a finanční náročnost vzrůstá.

Adventní neděle se nazývají podle druhů kovů a dle ušlechtilosti daného kovu můžeme rozlišit, jak moc jsme blízko Štědrému dni. Asi málokterý z prodejců však ví, že názvy adventních nedělí podle kovů, které si většina lidí okamžitě spojí s předvánočním sháněním dárků, zavedli jejich prvorepublikoví předchůdci. V minulosti byla před Vánocemi vždy „stříbrná neděle“ a „zlatá neděle“. Tyto nákupní neděle byly pro pracující jednou z mála příležitostí, jak získat vánoční dárky pro své blízké.

Novodobé pojmenování adventních nedělí (zlatá, stříbrná) zřejmě pochází z dob první republiky a bylo převzato z německy hovořících oblastí. Nejvíce bylo rozšířeno hlavně mezi pražskými a židovskými obchodníky. Flajšhans, je toto pojmenování poslední neděle před Štědrým dnem, jakožto dne, v němž se hojně kupuje, rozšířeno v mluvě obchodníků, zvláště židovských. Vlastní názvy (německy Silberner und Goldener Sonntag) pochází od zvýšených příjmů obchodů v dotyčné neděli. V ryze českých krajích se dříve takovéto označení adventních nedělí vůbec nepoužívalo.

V dnešní době navíc užívané označení první a druhé adventní neděle jako železné a bronzové (či ojediněle měděné) neděle je nově uměle vytvořené, ale používané i v Německu. Tato tradice tak má poměrně mladé kořeny. Podle etnologů a historiků se označení předvánočních nedělí podle kovů v Česku vžilo díky reklamě velkých obchodních domů za první republiky. Bronzová, stříbrná a zlatá neděle – třetí, druhá a první před Vánocemi – jako by symbolizovaly stupňující se nákupní šílenství. Není jasné, kdy se něco stane zvykem. „Člověk říká ironicky, po dvou letech je něco starý zvyk, po třech letech prastarý.“ Rostoucí cena kovu upozorňuje na blížící se Štědrý den a varuje ty, kteří nechávají nákup dárků až na poslední chvíli.

Nejstarší zmínka o zlaté neděli se najde na stránkách Ústavu pro jazyk český, a to v časopisu Naše řeč číslo 2 z roku 1926, kde je zveřejněn dotaz:
„Tak jsme čtli loni o vánocích několikrát v novinách jako pojmenování poslední neděle před Štědrým dnem (na př. v Ránu 28. pros. 1925). Pokud naše paměť sahá, neříkávalo se tak; byli bychom rádi, kdyby nám někdo pověděl, kde se tak říká po česku nebo po slovensku, či kde se to jméno vzalo.“
V tomtéž časopisu v čísle 3 z roku 1926 je pak odpověď na tento dotaz:
„Jak nás poučuje prof. Flajšhans, je toto pojmenování poslední neděle před Štědrým dnem, jakožto dne, v němž se hojně kupuje, rozšířeno v mluvě pražských obchodníků, zvláště židovských. Neděli před zlatou říkají ‚stříbrná‘.“
A další upřesnění je v čísle 6 z téhož roku:
„P. Jul. Sedlák, vrch. pošt. adjunkt v Šternberku na Mor., jenž již několik let žije v německých místech, zná odtud jméno ‚Goldener Sonntag‘ o poslední neděli před Štědrým dnem; jméno to pochází i podle jeho mínění od dobrých obchodů, jež v ten den obchodníci mívají nebo aspoň mívali. Soudí, že nové pražské pojmenování této neděle ‚Zlatou‘ je původu německého, a má asi pravdu. Sám je rodák z Nové Říše u Telče, z kraje čistě českého, a nikdy tam o ‚Zlaté neděli‘ neslýchal.“

První Vánoce po válce ilustrují bezútěšnou hospodářskou a sociální bídu. Již na konci 19. století se „Zlatá“ neděle vyvinula v desetiletou instituci obchodního života. Za první republiky bylo zrušeno nařízení o nedělním klidu na neděli před Vánoci. Živnost tak směla podnikat do 19 hodin. Později přibyla jako nákupní neděle „Stříbrná“, třetí neděle adventní. Tisk 20. prosince 1945 nadepsal titulek: „Omezený vánoční humbuk – žádná stříbrná a žádná zlatá neděle“ a závěr: „Kdo bude chtít letos něco koupit svým blízkým, bude mít velký problém vůbec dárek najít.“ Snížené minimum zboží: „Zatemňovací žaluzie, které zbyly z válečných dob, vypadají originálně. Jsou zdobeny malovanými arabeskami a dalšími dekoracemi, ale co máte dělat s touto rekvizitou?

Pokud se chceme ztišit a prožít tuto dobu duchovně, pak nás tyto adventní neděle vybízejí, abychom vzali vážně fakt, že náš život jednou skončí a budeme muset vydat účet. Není to ale doba pokání nebo strachu, naopak, advent je oslavou události, že náš Stvořitel z lásky ke každému člověku přišel mezi nás, a na tomto základě také radostným očekáváním. Očekáváním, které můžeme chápat jako touhu, volání po zachraňující Boží přítomnosti.

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora