Z ARCHIVŮ A KRONIK: O adventním kalendáři
Jedním z jevů, které provázejí adventní dobu, jsou adventní kalendáře. I když není spousta českých domácností věřících, křesťanské zvyklosti dodržuje. Jednou z nich je pořízení adventního kalendáře, který odpočítává prosincové dny od začátku adventu do Štědrého dne.
Adventní kalendáře se těší největší oblibě u těch nejmenších. Ne vždy však byly plné čokolády. Měly také, a stále mají, mnoho podob. Nejčastější jsou samozřejmě papírové adventní kalendáře a jaká je jejich historie? Význam adventního kalendáře zůstává po celou dobu neměnný. Má dětem zpříjemnit čekání na Štědrý den a může je i něco naučit. Na některých kalendářích bychom mohli najít výjevy z Bible anebo poselství adventní doby.
Nejstarší adventní kalendáře měly podobu uměleckých děl. Ten úplně první, ručně vyrobený, vznikl v roce 1851, který obsahoval biblické motivy. Tištěný a s barevnými obrázky přilepenými na lepence vytvořil v roce 1908 mnichovský tiskař Gerhard Lang z Maulbronnu. Než se stal komerčně úspěšným, sloužil ve školách jako pomůcka v hodinách náboženství. Obsahoval totiž 24 básniček, ke kterým měly děti za úkol nalepit různé obrázky. Na Štědrý den z obrázků vznikl vánoční výjev zimní krajiny. Pojmenoval ho “V zemi Ježíškově”.
O pár let později vytvořil kalendář s malými otevíracími dvířky. A jelikož slavil velký úspěch, začaly postupem času vznikat další verze. Některé kalendáře připomínaly části vesnic, v níž byla důmyslně ukrytá okénka. Když jej dítě našlo a otevřelo, čekal je za odměnu obrázek, veršík či citace z Bible. Výrobu přerušila až druhá světová válka. Poté se kalendáře vrátily na pulty obchodů většiny evropských zemí. Každý národ si vytvořil svůj vlastní, jenž bral v úvahu místní zvyky a tradice.
Původním cílem adventního kalendáře je připomenout dětem vánoční událost popisovanou v bibli a zpříjemnit jim čekání na vánoční dárky. Bylo v něm ale také zachyceno i samotné poselství adventní doby – doby, kdy se křesťané připravují na Vánoce, doby, kdy „očekávají“ příchod Ježíše Krista, podobně jako tehdy lidé žijící v nesvobodě očekávali příchod Zachránce.
Když někdo čeká, ať už na výplatu, na vlak nebo na pochvalu, je důležité, aby byl trpělivý a otevřený. Když člověk čeká, je bdělý, připravený a jeho smysly jsou napjaté. Říká si: „…už?“ „…ještě ne?“ „…když už konečně?“ Ne náhodou se forma adventních kalendářů ustálila v podobě otevírání okýnek nebo dveří, protože vypovídají také o vnitřní otevřenosti. Je to otevřenost pro druhého člověka, pro dobré věci a v původní křesťanské tradici také otevřenost pro Boha.
Adventní kalendář chce tuto původní myšlenku křesťanského adventního kalendáře podpořit. Za otevřenými okny a dveřmi domu najdou děti část příběhu o událostech, které předcházely Ježíšovo narození.
A kdy se do adventních kalendářů začala dávat čokoláda? Malé čtverečky čokolády se objevily ve dvířkách kalendářů ve druhé polovině 50. let, ale překvapivě se ujaly jen v USA. A to údajně díky prezidentovi Eisenhowerovi, který se nechal u adventního kalendáře vyfotit se svými vnoučaty.
Dokonce když známá společnost Cadbury v roce 1971 uvedla na britský předvánoční trh čokoládové adventní kalendáře, žádný velký úspěch nezaznamenala. Trvalo dalších dvacet let, než čokoládovna Cadbury zavedla pravidelnou výrobu čokoládových adventních kalendářů. Vzhledem k tomu, kolik různých kalendářů s pochutinami je na pultech obchodů dnes, je až neuvěřitelné, že teprve začátkem 90. let začal boom těchto sladkých poslů Vánoc.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora