NAŠE MĚSTO VIMPERK: Pohádka (?) o zakázce

Buď zdráv, Michale. Dobrý den, paní starostko. Musíme nějak utišit hlasy lidí ze Zlaté stezky. Mají obavy, že ten most přes Volyňku, po kterém se jezdí také do bývalého Dřevopodniku, spadne. Podívej se na to, sežeň někoho na revizi. Dobře, paní starostko, připravím to na pondělí do rady města k projednání a schválení. To nebude potřeba, Michale, objednej to rovnou bez výběrového řízení, jaké pak s tím cavyky, to se vejdeme do limitu podle příslušné směrnice. A když ne, tak to pak dodatečně necháme projít radou. Hlavně, ať už to máme z krku, blíží se volby a lidi mají blbou náladu. Není zdrávo je ještě více dráždit.

Michal udělal, co mu starostka uložila. Kontaktoval odborníka na statiku mostů a uzavřel s ním písemnou smlouvu. Pod tíhou jiných svěřených úkolů však opomněl dohodnout maximální cenu zakázky. Došlo mu to až tehdy, když se o zakázku začali zajímat z internetového Magazínu Za krásnější Vimperk. Poctivě přiznal, že cena ve smlouvě není. Netrpělivě čekal na fakturu od zhotovitele a stále doufal, že to bude pod sto tisíc. 

Ani bez několika málo dní po měsíci od obdržení revizní zprávy fakturu stále na radnici neměli. Alespoň tak to tvrdili v odpovědích pro zmíněný internetový magazín. Neznali tudíž ani cenu zakázky. Rostly pochybnosti, zda se vejde do příslušné kategorie. Michal se s obavami svěřil starostce. Dostalo se mu však uklidňujících slov. Michale, to je banalita, kterou hravě zvládneme. Naše starostenské hnutí už se vylízalo z daleko větších průšvihů. A teď mě omluv, běžím na stranickou schůzi, budeme ladit noty, jak dál před volbami oblbovat lidi.

Zdá se vám tento příběh příliš divoký, neskutečný? Ale vždyť je to jenom pohádka.

Opravdu?

Zdeněk JUNGVIRT