NAŠE MĚSTO VIMPERK: Vozíčkář v ulicích (z redakční pošty)

Lidé na invalidním vozíku to nemají v našem městě nikterak jednoduché. Na chodnících a ulicích na ně čekají mnohé nástrahy a překážky, které chodci povětšinou už ani neregistrují. Vozíčkáři se kritickým místům snaží vyhnout, avšak někdy nemají jiného zbytí, a tak musí zariskovat a věřit, že to pro ně dobře dopadne.

Své o tom ví Petr Bezpalec z Vimperka, který některé zážitky a problémy vozíčkáře v našem městě popsal v následujícím dopise naší redakci:

Kdyby výrobce elektrických invalidních vozíků tušil, že jeho výrobky budou také jezdit po Vimperku, jistě by okamžitě přešel na výrobu benzínových čtyřkolek 4×4. To už by nikomu vimperské cesty a chodníky nevadily. 

Když jedu s manželkou na procházku (vždy musím mít doprovod – ZTP/P), tak to většinou k letnímu kinu. Chodníky ulicí Boženy Němcové pro vozíčkáře nesjízdné. Tak to objíždíme okolo Národního parku Šumava a bývalé esárny (časově nám to nevadí). A okolo národního parku a lesárny jedu po ulici 1. máje, poněvadž po těch chodníkových KOSTKÁCH jezdit nebudu, značně mi to ničí pláště na vozíku. 
Jel jsem cca těch 200 m – zácpy. ŮZKÁ SILNICE. Nelze předjet ani vozíčkáře. Dobré, co?

Projet okolo letňáku, směrem přes zámek, okolo městských služeb č.p. 612, dolů k nemocnici a dále směrem do města? Pro auta i chodce možná to jde, ale opět… díry, záplaty, “utopené” kanály, nepřekážet vozům.

Cestou Pivovarskou ulicí, jedeme do parku – po silnici. Při průjezdu “Suezem” mi auta dávají přednost, poněvadž musím kousek nad trafikou přejet do protisměru, kvůli díře  mezi asfaltem a kostkami ve vozovce. Další jízda po kostkách. (to ani nezmiňuji Rožmberskou ulici.)

Sadovou ulicí se konečně dostanu do parku, kde ještě před tím manželka na křižovatce u Anny hlídá provoz a já si hlídám nejnižší místo obrubníku u přechodu, abych se provozu zbavil. UF, říkám si.
Po projetí hezkého parku po chodníku levou stranou okolo zídky směrem k parkovišti, v chodníku velká prohlubeň a velké tlačení kořenů stromu. (ten strom nevadí, ten roste – hlavně, aby jej neporazily,
jako ty u Hamajdy).

A co další?
-výjezd z cesty u Volyňky pod Penny na chodník přes můstek na chodník směrem COOP,
-obrubníky a přechody/přejezdy k okružní křižovatce Na Fišerce,
-značený přechod u trafiky pod mateřskou školou Klostermannova – přímo do obrubníku,
-neupravený chodník před koupalištěm,
-příjezdový/příchozí chodník od polikliniky k Tescu,
-a co jsem  si ještě vzpomněl, schod u vstupu do polikliniky (směrem od TKB) – ten je jen pro “lidi”.
Povím Vám nebo píší Vám, co výlet, to zážitek.

Petr BEZPALEC, Vimperk

Tolik dopis našeho čtenáře. Následovat by měla otázka: Co na to radnice, co udělá pro zlepšení života vozíčkářů v našem městě? Otázku radnici pokládat nebudeme, odpovíme si sami: Současné vedení města už neudělá nic. Když toho nebylo schopno do této doby, tak to už nezachrání za pár týdnů, které zbývají do zářijových komunálních voleb. Nezbývá proto než věřit, že příští samospráva města bude k lidem na invalidním vozíku přívětivější

(zj) – Za krásnější Vimperk