STARÁ ŠUMAVA: Letní slunovrat
Letní slunovrat neboli začátek astronomického léta nastane v letošním roce 20. června ve 22 hodin a 51 minut.
Jak je možné, že se to počítá tak přesně na minuty? Astronomický začátek léta je odvozen od přesného okamžiku letního slunovratu. To je okamžik, kdy se Slunce při svém putování po obloze dostane nejdál na sever a začne se vracet zpět na jih. Letní slunovrat byl v životě našich předků vždy významným dnem.
…Celonoční bdění venku pod nebem až do východu slunce; magické obřady a milostné kouzlení. Procesí se zapálenými loučemi; vyhazování žhnoucích košťat do vzduchu na ochranu před nečistými silami; různé „ohňové hry“; zakládání rituálních ohňů z devíti druhů dřeva a jejich obřadné obcházení v kruhu. Přeskakování velkých ohnivých hranic, chození po žhavých uhlících vyhaslých ohňů pro štěstí a zdraví. Stavění obřadných oltářů v blízkosti pramenů a studní; rituální otevírání, svěcení, zdobení a obcházení studánek po směru hodinových ručiček; vhazování darů solárním bohům (oheň) a lunárním bohyním (voda) do studánek či studní; přinášení obětin pramenům a studním, obvykle medu a koláčů; kropení obydlí svěcenou vodou. Mytí obličeje ranní rosou; sbírání ranní rosy bílými prostěradly na lukách a režných polích pro krásu a jiná kouzla…
Slunovrat se velmi často zaměňuje se svatojánskou nocí, jsou tu ovšem malé rozdíly. Slunovrat je pohanský svátek, který se církvi samozřejmě nelíbil, a tak ho chtěla potlačit, což se jí do určité míry povedlo a velkou roli při tomto svátku měl především oheň, voda, nahota a zeleň. Protože již ve 3. století byl křesťanskou církví připisován velký význam slunovratům, stal se zimní slunovrat oslavou příchodu na svět dítěte Ježíše a letní slunovrat pak svátkem narození jeho předchůdce a zvěstovatele, Jana Křtitele. Křesťanská církev tak proměnila dvě z nejdůležitějších předkřesťanských oslav v připomínku dvou závažných událostí křesťanského roku a zatlačila do pozadí jejich prvotní “pohanský” význam. Aby mohla církev, ať už katolická nebo pravoslavná, tomuto jevu zabránit, musela svátky slunovratu zakázat nebo je nahradit tak, aby jejich symbolika mohla být alespoň navenek označována jako křesťanská.
Svatojánská noc je lidový svátek slavící se v předvečer svátku křesťanského světce Jana Křtitele, který je spojován s očistou světa. Tradice a rituály svatojánské noci se velmi shodují s rituály slunovratu. Bylo z nich jen odebráno to, co církev shledávala nevhodným, například hromadná koupel bez oblečení před zahájením oslav letního slunovratu. Letní slunovrat se stal v křesťanské a především slovanské Evropě synonymem svatojánských svátků. Oba svátky splynuly, ale v Čechách se slunovrat slavil podle pohanského způsobu ještě dlouho po christianizaci.
Kronikář Kosmas píše, že roku 1092 kníže Břetislav II. „vyhnal ze země čarodějníky, věštce a pohanské hadače“. Podle Kosmy kníže vykořenil „obyčeje pověrečné, které polonazí vesničané o slunovratu v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke studánkám, oběti zabíjeli a zlým duchům obětovali.“
Postupem času došlo ke zvláštní situaci – lidé slavili slunovrat po svém, ale zároveň začali uctívat i sv. Jana Křtitele, jehož narození slaví křesťané 24. června. Převrstvili tak pohanský svátek, ale základ zůstal vlastně stejný. Oslavuje se narození, život, víra a touha.
Zdroj: FILIPCOVÁ, B. – Volný čas in Malý sociologický slovník, Praha: Svoboda, 1970.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora