STARÁ ŠUMAVA: Kde se vzala Medardova kápě?
V souvislosti s Medardovou kápí se traduje legenda z jeho dětství. Jako malého chlapce ho v polích zastihla bouře. Před promoknutím ho však ochránil velký orel, který se náhle objevil na obloze a roztáhl nad ním svá široká křídla.
Křestní jméno Medard má germánský původ. Vyvinulo se ze staroněmeckého jména Mahtahard, resp. německých slov „macht” s významem „moc”, „síla” a „hardus”, což znamená „tvrdý”. Jméno se tak překládá jako „mocný, „silný”, „udatný”, také „tvrdý” nebo „přísný”.
K červnu se váže nejpopulárnější a nejznámější česká pranostika. Patří jí osmý červen a jeho patron, svatý Medard, a říká, že Medardova kápě – čtyřicet dní kape.
Nejstarším dokladem pozorování medardovských dešťů je zmínka v díle rožmberského kronikáře z roku 1582. Kronikář se zmiňuje, že den sv. Medarda byl jasný bez deště. Medarda a deště připomíná i Daniel Adam z Veleslavína v roce 1590, mnoho zmínek najdeme i ve čteních z počátku 17. století. Medard a deště se tedy v českých podmínkách sledují již po staletí.
První rýmovanou medardovskou pranostiku najdeme u Čelakovského, v jeho Mudrosloví z roku 1852, jinou uvedl v roce 1863 Erben. Varianta se známou kápí byla zaznamenána v roce 1868. Lidové pranostiky sloužily kdysi jako předpověď počasí. Vznikly dlouhodobým sledováním proměň počasí během zemědělského roku. Kolem pranostik se plánovala sazba i sklizeň a pranostiky věštily velkou či malou úrodu. Která víceméně souvisí nejvíc s deštěm a sluncem.
Mezi nejoblíbenější pranostiky, které jsou navíc do dneška známé, patří dozajista Medard spojený s deštěm. Neboli pokud prší na svatého Medarda, tak bude pršet i v dalších dnech. Medardův svátek vychází na období, které bylo vždy zásadní pro další sklizeň. A obdobně jako v květnu na zmrzlé muže, kdy pravidelně přichází studenější počasí, okolo Medarda do Evropy často proniká chladnější a vlhčí oceánský vzduch. Lidé měli po dlouhé generace vysledováno, že tehdy často přicházejí deště, nezřídka prudké a dlouhé.
Deště mohly způsobit povodně, ničit zaseté plodiny, ale i znemožnit dosušení sena, první důležitou úrodu v roce. Svatý Medard se tedy stal jedním z významných patronů počasí (podobně jako například svatý Josef v březnu): lidé se k němu obraceli s prosbou o zachování úrody, ochranu úspěšné senoseče a vinic. Je považován za ochránce úrody a patrona sedláků, pastýřů, meteorologů, sládků a vinařů a také toho, kdo chrání před bolestí zubů, protože je často zobrazován s úsměvem na rtech. Lidé se k němu modlili, aby je ochránil také před horečkou a choromyslností. Tyto většinou veršované věty vytvořili obyčejní lidé během několika staletí. Za celou tu dobu odpozorovali, že se počasí podle určitých pravidel opakuje, mění nebo si zachovává svůj ráz.
Pranostiky vycházejí z mnohaletých zkušeností především rolníků a dělníků, jsou tedy rok co rok ověřovány. Počasí a žádné meteorologické jevy ale nejsou z pohledu statistiky stoprocentní. Z tohoto důvodu nemohou ani pranostiky s jistotou tvrdit, jaké bude v danou dobu počasí. Jisté ale je, což potvrzují meteorologové, že v období kolem 8. června často nastává příliv vlhkého oceánského vzduchu a deštivého počasí. Mnohem častěji se ale Medard projevuje mírným ochlazením, které u nás nastává právě koncem první červnové dekády. Navíc se nemusíme moc obávat, že pokud na Medarda bude pršet, vydrží déšť i dalších 40 dnů.
Podle meteorologa Vladimíra Vondráčka u nás nejdelší souvislé období, kdy každý den pršelo, nastalo v roce 1954, kdy pršelo 22 dní. Jak uvádí web Meteopress, 40 dní v kuse v České republice ještě nikdy nepršelo. S Medardovou kápí souvisí i věhlasná čtyřicítka. Ta se v pranostikách uvádí poměrně často, ale jiné pranostiky nejsou tak známé jako ta o Medardovi. Čtyřicet dní v pranostikách neznamená přímo čtyřicet dní, čtyřicítka je užívána jako označení dlouhého období. Číslo bylo vzato pravděpodobně z Bible. Známou biblickou potopu vyvolal déšť trvající čtyřicet dní a čtyřicet nocí, chaldejská čtyřicítka se užívala v celé kulturní středomořské oblasti. Bylo by nesprávné spojovat tuto pravidelnost v počasí jen s 8. červnem. Přesnost nástupu určitého typu atmosférické cirkulace může mít odchylku asi tak pět dní.
Zdá se, že medardovské pranostiky byly, jsou a zřejmě i budou výrazným podnětem ke zkoumání jevu, kterému jsme si zvykli říkat počasí.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora