STARÁ ŠUMAVA: Mouchy a mucholapky

Všichni známe to protivné zahánění v létě všudypřítomných much. Když se rozhodnou znepříjemnit nám nedělní oběd nebo nás začnou svým bzukotem obtěžovat v časných ranních hodinách. Jak už napovídá její celé jméno, moucha domácí je odedávna přitahována k lidským příbytkům.

Nejen, že dokáže otravně bzučet, když je nám to nejméně příjemné, ale svým způsobem života může velmi snadno může přenášet i nemoci. Proto je zejména v kuchyních nepříliš vítaným vetřelcem. Není divu, že lidé vymýšlejí odedávna vymýšlejí nejrůznější způsoby, jak se much v příbytcích zbavit. Kdysi se k likvidaci much používala muchomůrka červená (dříve muchomorka od slov ,,mořit mouchy“). Traduje se, že klobouk houby se vymáčel ve sladké vodě či mléce a posypal cukrem. Roztok nalákal mouchy, které se jeho konzumací omámily či otrávily.

Mucholapky, primitivní, prastará a osvědčená pomůcka k lapání much. Patří mezi tradiční metody a vyskytují se ve vzpomínkách na dětství mnohých z nás a Jedná se o nejjednodušší formu lapače, která však rozhodně není pohledná a o její povlávání ve vzduchu a namotání do vlasů asi nikdo nestojí.

Lapač much (mucholapka) se používá k odstranění otravných domácích much v interiéru. Muškařský papír byl poprvé vyvinut v 80. letech 19. století. Dnešní použití kartonového proužku v kartonovém tubusu vychází z vynálezu z roku 1909. První rozšířený muškařský papír byl vyvinut ve Spojených státech v 80. letech 19. století tím, co se později stalo známým jako The Tanglefoot Company . Drogista William Thum pověřil své čtyři syny, Ottu, Huga, Williama a Ferdinanda, aby zlepšili dřívější, neadekvátní řešení. Vyvinuli směs na bázi ricinového oleje, pryskyřice a vosku, která vydržela mnohem déle a nenasytila ​​podkladový papír. V roce 1887 patentovali svoji zdokonalenou mucholapku a také ji začali vyvážet do Evropy.

V roce 1909 vynalezl německý švábský cukrář a výrobce kapek proti kašli Theodor Kaiser (1862–1930) lapač much s dlouhou životností, který se používá dodnes. Theodor Kaiser používal lepenkové proužky dříve potažené cukrovým sirupem, ale cukrový sirup příliš rychle odkapával nebo v krátké době vyschl, zejména v pekárnách s jejich teplem. Nápad svinutého pruhu uvnitř kartonového tubusu převzal vynálezce na dovolené v Čechách z tamního uskladnění lepkavých pruhů do kartonu, které však stejně rychle vysychaly. Doma ve svém rodném městě Waiblingen Kaiser tuto myšlenku dále rozvíjel a spolu se svým přítelem chemikem byl konečně schopen vyrobit správnou směs pryskyřic, tuků, medu a olejů, kterou lze skladovat téměř neomezeně a zároveň po otevření sloužila mnoho týdnů.

V roce 1910 byl mucholapka registrována k patentování ve Švýcarsku pod značkou Aeroplan , ale musela být opuštěna kvůli námitkám ze strany konstrukce letadel a hračkářského průmyslu. V roce 1911 byl zvolen nový název Aeroxon . V roce 1910 již v nové výrobní budově na Bahnhofstraße 35 pracovalo 105 zaměstnanců. Sídlo firmy zde sídlí dodnes.

Téměř světový monopol má Česko v jednom nenápadném výrobku – v mucholapkách. Zhruba dvě třetiny světové poptávky pokrývá jihomoravská Papírna Moudrý. V Česku je ještě další významný výrobce mucholapek: Společnost Aeroxon Klatovy, která ovšem patří pod německý koncern Aeroxon.

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora