STARÁ ŠUMAVA: Boží hod velikonoční
Nastala neděle vzkříšení! Den oslav, radosti, hodování. A k tomu patří dobré jídlo snědené u svátečně prostřeného rodinného stolu z nejlepšího nádobí. Jídelníček je bohatší a jeho složení vyplývá z tradice. Bylo zvykem, že hlava rodiny rozdělila jedno vařené vajíčko (nejlépe kraslici) a podala každému členu rodiny, aby ve světě nezabloudil a našel cestu domů.
Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční je nejslavnostnějším dnem křesťanského církevního roku: skončil dlouhý půst a slaví se zmrtvýchvstání Ježíše Krista. S tímto svátkem se pojí i množství lidových tradic a jedním z jeho symbolů je pečený beránek. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
O velikonoční neděli, tedy na Boží hod velikonoční, věřící časně ráno spěchali do kostela. V tento den se totiž při mši světily tradiční velikonoční pokrmy, které hospodyně připravili. Zpravidla již na Bílou sobotu upekly tradiční velikonoční pečivo – beránka a mazanec. Mazanec z kynutého těsta patří mezi nejstarší české obřadní pečivo u nás. Tvar bochánku má záměrně, aby připomínal chléb, boží dar. Dělalo se na něm stejně jako na chlebu znamení kříže, na památku umučení Krista. Podle lidových tradic symbolizuje slunce a kynuté těsto samo o sobě symbolizuje nový život, ale taky bohatství, protože při kynutí nabírá na objemu. Dále se do košíku přidával chléb, vajíčka nebo víno. Vše se odneslo do kostela, kde pokrm farář posvětil.
V některých krajích se pak toto jídlo v kostele i ochutnalo. Každý pocestný, který ten den zavítal do stavení dostal z posvěcených pokrmů kousek. Hospodáři také odnášeli část posvěcených pokrmů hospodářským zvířatům, na pole a louky a také kousek vhodili do studny. To vše pro to, aby v příštím roce zajistili hojnou úrodu a dostatek vody pro celé hospodářství.
Definitivně také skončilo předvelikonoční postní období a opět nastává čas, kdy se všichni mohli dosyta najíst i do té doby zapovězených pokrmů. A protože nutnost postit se už je minulostí, na slavnostním nedělním stole se objevuje mnoho jídla – maso, mléko, vejce, které v době postní lidé jíst nemohli. Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí.
O tom, co se na stole nakonec objevilo, rozhodovaly místní zvyklosti a možnosti rodiny. Bylo také možné si přiťuknout sklenicí vína, nebo i něčeho ostřejšího. Tak, jako v průběhu prakticky celého roku, tak se k Velikonoční neděli váže řada zvyků a pověr. Některé můžete na vlastní kůži vyzkoušet třeba i vy sami. V tento den dávala dívka svému vyvolenému jako koledu, tzv. uzel. Byl to bílý, pěkně vyšívaný šátek, naplněný barevnými vejci, kterých bývala kopa a přidával se k nim mazanec a obřadní pečivo. Někdy dívka dávala do uzlu i tzv. rejsky – vejce rýsovaná, nebo straky, což byla vejce malovaná voskem a pak namáčená v barvě. Do uzle se také dávaly tzv. párky, což byla dvě barevná vajíčka k sobě spojená stužkou. Ta si chlapci schovávali na památku.
Abyste už nikdy nezabloudili – na Velký pátek dejte uvařit vejce spolu s vrbovým proutkem, na Boží hod velikonoční to vejce nechejte v kostele posvětit, a ještě před obědem ho snězte. To má zaručit, že celý příští rok nezabloudíte, a když už, tak vždy bezpečně najdete cestu domů. Pokud toužíte po vdavkách, pak se držte pořekadla: “Dáte-li kus mazance, dostanete mládence.“ Podle tradice byste na Boží hod velikonoční měli mít na sobě oblečené něco nového, to proto, aby vás „nepokakal beránek“
Podle lidových pranostik, pokud je na Boží hod velikonoční hezky a slunečno, tak by sedláci neměli meškat s prací a značilo to také brzký příchod léta. Časně zrána, ještě před východem slunce, se chodilo pro vodu. Voda má tuto noc kouzelnou moc přinášet štěstí. Protože hospodyně, která přijde pro vodu jako první, bude mít nejvíce vajec, smetany a másla, bdí mnohé, aby šly pro vodu hned po půlnoci. Ráno polévá hospodář čeládku studenou vodou, aby byla po celý rok čerstvá. Kdo se postí na Bílou sobotu, na Boží hod dopoledne a v poledne pojí lžíci polévky a jde pozpátku ze stavení, dostane za muže nebo za ženu toho, koho nejdřív uvidí.
Pranostiky k Velikonoční neděli: Kdo se v Neděli velikonoční první vrátí z kostela domů, tomu nejdříve dozraje obilí. Je-li na Boží hod velikonoční jasno, bude léto slunečné a vodou příhodné a na dar boží úrodné. Je-li na Neděli velikonoční jasno, bude laciné máslo. Bouřky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva začni. Když prší na boží hod velikonoční, bude dobrá tráva, ale špatné seno. Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude. Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu. Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší. Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora