STARÁ ŠUMAVA: Škaredá středa

Různá pojmenování dne v polovině Svatého nebo Pašijového týdne sahají do dávné historie. Uchovaly se názvy jako Škaredá středa, Sazometná středa nebo například Černá středa. Název Sazometná středa se objevuje již kolem roku 1500 v názvu kázání Jakoubka ze Stříbra, který tímto názvem označuje středu před Zeleným čtvrtkem a podobně jako Černá středa je tento název spojován s vymetáním sazí z komínů, jak vysvětluje Ottův slovník naučný, svazek XXII, strana 707.

Vymetení komína představovalo i symbolické vyhnání zlých sil z domu. Kdo to neudělal, drželo se jej celý další rok neštěstí. Škaredá středa je pro věřící dnem přísného půstu. Nemělo se jíst maso, ani žádná tučná a honosná jídla. V tento den totiž došlo k nehezkému – ošklivému činu, kdy se Jidáš, učedník Ježíšův domníval, že Ježíš dostatečně nevyužívá svých schopností. Že by mohl konat více skutků, přesvědčit tak více stoupenců a tím také zajistit vyšší příjmy do měšce. Proto s Ježíšem vedl svár, vyčítal mu, pomlouval ho u ostatních až ho nakonec udal strážím. Zaprodal ho za pověstných 30 stříbrných mincí. V zahradě Getsemanské k němu přistoupil a polibkem ho označil strážím, které ho později zatkli.

Lidová tradice přemýšlí nad tímto činem. Nacházíme popěvky, nacházíme zobrazení onoho Jidáše, ale také dokonce v té velké básni středověké kultury, v Danteho Božské komedii, čteme, že tento nejhnusnější čin pro milovníky krásné teplé přírody Itálie není umístěn do pekla, kde by šlehaly plameny, ale nachází se úplně na dně, ale zamrzlý v ledu, protože zima je největší pohromou pro teplomilné obyvatelstvo Středomoří. Z tohoto skutku také pramení lidové rčení, že byste se v tento den neměli mračit, jako se v tento den mračil na Ježíše Jidáš. Mohlo by vám to zůstat a v celém dalším roce byste se mračili a měli špatnou náladu všechny středy v roce.

Na Škaredou středu se v tuzemsku tradičně pečou jidášci. Jedná se o kynuté pečivo, jehož tvar připomíná smyčku, na které se Jidáš oběsil. Naši předkové navíc věřili tomu, že když budou jíst jidášky namazané medem, budou mít zdravý celý následující rok. Kromě velikonočních jidášků si můžete na Škaredou středu připravit také tzv. škaredé jídlo. Naši předkové si nejčastěji dělali bramboráky, které následně natrhali na malé kousky. I když toto jídlo vypadalo nevzhledně, na druhou stranu dobře chutnalo. Na Škaredou středu by se podle tradice nemělo šít, příst, drát peří nebo třeba štípat dříví.

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora