STARÁ ŠUMAVA A POŠUMAVÍ: Dřevařská škola ve Volarech

Odborné školy zaměřené na dřevozpracující obory byly často zakládány v oblastech s velkým množstvím lesů. Bohatství dřeva za šumavských lesů dávalo nejrůznější možnosti zpracování dřeva. K podpoře místní dřevařské výroby vznikaly na Šumavě v 19. století odborné dřevařské školy. Nejednalo se o iniciativu místních, ale centrálních úřadů, které vybudováním dřevařské školy chtěly podpořit rozvoj dřevozpracujícího průmyslu, který by mohl pozvednout zaostalý periferní region s velkým surovinovým bohatstvím, které nebylo adekvátně využíváno.

Odborná dřevařská škola měla vychovávat odborníky na zpracování dřeva. Kromě praktického vzdělání prováděla škola též „výzkum“ když zkoumala možnosti zpracování do té doby málo využívaných druhů dřeva. Rovněž sloužila jako podpora a odborná pomoc místním řemeslníkům zpracujícím dřevo. Teoretická výuka byla zaměřena hlavně na rýsování, kreslení a konstrukci nábytku, krovů, nebo dřevěných kočárů, dále studující získali základní vhled do účetnictví a vedení živnosti.

Státní odborná dřevařská škola byla ve Volarech otevřena 2.1. 1873. Vyučovala oborům truhlářství, dřevosoustružnictví a řezbářství. Původně sídlila na starém městě. V roce 1900 bylo v Soumarské ulici započato se stavbou výstavného objektu, který byl dokončen o čtyři léta později. Stavitelem této třípatrové budovy byl Ignaz Herbst. Škola byla moderně vybavena a stala se chloubou i vizitkou Volar. Od roku 1904 do roku 1938 se zde v zemské mistrovské dřevařské škole učili řemeslu truhláři, tesaři, kolaři, řezbáři ad. dřevařská řemesla.

Dílem žáků dřevařské školy je kupříkladu i kazatelna ve volarském kostele. Když v červnu 1933 navštívila Československo holandská královna, zařadil tehdy její manžel do svého programu exkurzi právě do volarské dřevařské školy. Koncem války byla ve škole umístěna městská nemocnice. Roku 1945 byla dřevařská škola znovuotevřena a ve své budově pojmula také žáky z obecné školy, kteří se nemohli vzhledem k vojenské přitomnosti vrátit do své školní budovy.

Okolo roku 1948 byla škola vzhledem k vysídlení obyvatel a tudíž nedostatku žáků přesunuta do Volyně, přičemž budova na Soumarské ulici připadla podniku Technolen. Ten později vystřídala Jitona Soběslav, která zde měla dýhárnu. Uličnímu štítu vévodila pěticípá rudá hvězda; po jejím stržení v listopadu 1989 se objevil štukovaný letopočet 1904. Na konci 90. let minulého století se rozhodla Jitona provoz uzavřít, avšak objekt i výrobu převzalo město Volary. To zde po léta provozovalo sesazovnu dýh, vedle toho si část prostor pronajímal pan Fišpera pro drobnou rukodělnou výrobu.

Zdroj: Historie školních budov

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora