STARÁ ŠUMAVA A POŠUMAVÍ: Vůně horkého punče

Když nám zima zalézá pod svetry, venku je pošmourno a nevlídno, není nic příjemnějšího, než si dát horký punč. Ohřát si zkřehlé prsty a přitom si báječně pochutnat. Některé nápoje se tradují už z dob dávno minulých, ale některé mají poměrně zajímavou minulost a ještě zajímavější historii svého vzniku. Ten punč platím já – takhle se přetahují dva sedláci ve hře Ladislava Stroupežnického Naši furianti. Hra měla premiéru v roce 1887, dá se tedy předpokládat, že v druhé polovině devatenáctého století už se punč běžně v Čechách pil…
Vůně a chuť vánočního punče patří ke svátkům neodmyslitelně jako stromeček nebo linecké cukroví. Málokdo by hádal, že punč byl původně vařen v Indii. Námořníci Britské Východoindické společnosti jej v 17. století dovezli do Evropy a jeho obliba se začala rychle šířit i do dalších zemí. Samotné slovo punč, v hindštině panča, znamená pět. Původní nápoj se totiž zhotovoval z pěti přísad – alkoholu, vody, cukru, citrónu a koření či čaje. A právě koření odpovídá za to, že se punč dostal do Evropy a následně pak do celého světa. Cesty do Indie za kořením, přinášely velké zisky. Ale i boje, za kterými stál v pozadí třeba muškátový oříšek.
První písemný recept na punč zaznamenal mladý německý dobrodruh Johan Albrecht de Mandelslo po návštěvě továrny v indickém Suratu v roce 1638. O masové rozšíření se ale postarali především ústním podáním obyčejní námořníci. Nápoj se stal oblíbeným pitím v přístavních docích také proto, že byl jedním z mála způsobů, jak se v zimě zahřát. I z těchto důvodů vznikalo množství nových receptů, které se již striktně nedržely zásady “pěti” a míchali kde co.
V Británii byl punč po svém dovezení na ostrov připravován z vína či brandy, až kolem roku 1655 se začal používat rum, konkrétně jamajský. Vznikla ta správná kombinace punče, který pijeme i dnes. Variantám, kombinacím a poměrům surovin se však meze nekladou. Britové z dovezené receptury vytvořily tzv. bowle, servírované v širokých nádobách. Po bližším prozkoumání obsahu zjistíte, že v nich plave kandované i kompotované ovoce, rum, sekt a alespoň jedna tajná přísada, kterou hostitel či hostitelka bowle ozvláštnila.
Podávání punče bylo nedílnou součástí debat v různých společenských kruzích, a protože vznikaly celé punčové domy a kluby, musela být původní receptura obohacena o více nealkoholických složek. To aby řečníci vydrželi debatovat dlouho a vysoký podíl alkoholu jim nepletl jazyk. Mýtus o silném koktejlu, který se podává jen o Vánocích je tedy zcela mylný. V Londýně se od té doby tento sofistikovaný nápoj, připravovaný do punčových mís, těší velké oblibě, a zbytek světa samozřejmě nesmí zaostávat.V oblasti, kde se původní punč vaří od pradávna, tedy v Indickém oceánu, se využívá hlavně jako apetiv, stejně tak v ostatních zemí Pacifiku. Mexičané si dopřávají agua locu, tzv. bláznivou vodu, pořádně sladký punč složený z fermentované cukrové třtiny, tequily či mezcalu a aquas frescas, nealkoholického nápoje z ovoce a obilovin. Sladkost příjemně halí vysoký obsah alkoholu, a tak se zdánlivě nevinné popíjení na pláži rychle přemění v pořádnou kocovinu.
Staré přísloví praví, že kde je rum, tam je punč. Své příznivce si našel jak u obyčejných lidí a příslušníků vyšších tříd, tak mezi piráty. Zmínky o rumovém punči můžeme najít v hojnější míře od 80. let 17. století. Kupříkladu francouzský klerik Jean-Baptiste Labat zachytil na Barbadosu v roce 1694, že zdejší punč se skládá ze dvou částí rumu, jedné části vody, cukru, citrónové nebo limetové šťávy, skořice, hřebíčku a muškátového ořechu.
První míchaný nápoj se na našem území připravoval dříve, než M. D. Rettigová dopsala svou kuchařku. Stalo se 9. srpna 1792 během korunovace císaře Františka I. za českého krále. Na slavnost v Královské oboře bylo připraveno 300 lahví punče a vše bylo písemně stvrzeno! Jen pro zajímavost: ve Slovníku spisovného jazyka českého se dočteme, že původně se punč říkalo jen tekutině, která se lila do horké vody nebo čaje, aby vznikl nápoj. Tedy spíše jen jakési tresti. Až později se název punč přenesl na samotný nápoj, obsahující pět základních ingrediencí.
Na zrušených vánočních trzích se to druhy punčů jen hemžilo. Mají červenou, nahnědlou či žlutou barvu, což je dáno základní ingrediencí: červeným i bílým vínem, a rumem. Důležitými ingrediencemi jsou především plátky citronu a pomeranče, skořice, badyán, hřebíček a cukr. Punč se ozvláštňuje také rozinkami, medem, černým čajem, oříšky, griotkou, mandarinkami, ananasem či dalším exotickým ovocem. Meze se zkrátka nekladou. Ať už dáváte přednost německé či české variantě punče, nebo uznáváte jedině bowle anglického typu, dnes je ideální příležitost uvařit si tento oblíbený horký nápoj i mimo vánoční sezónu. Pokud se k vám punč ještě nikdy nedostal, dá se přirovnat k ovocnějšímu grogu, sladšímu svařenému vínu a rozhodně stojí za ochutnání. Jen si dejte pozor, pije se nebezpečně snadno.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora
