Z ARCHIVŮ A KRONIK: Legendami opředený vánoční keř
V době Adventu nelze nevzpomenout krásné cesmíny. Jsou opředeny pověstmi i legendami, k mnoha druhům se vážou podivné, tajemné příběhy. Tyto pověry se vážou zejména ke stálezeleným druhům, které ještě v pohanských kulturách symbolizovaly věčný život a stálou vitalitu. Cesmíny byly už od dávných dob symbolem zimního slunovratu, její větvičky trhané v předvečer zimního slunovratu měly chránit dům před blesky i různými kouzly.
Jen dvě barvy jsou neodmyslitelně spojené s vánočními svátky. Jsou jimi tmavě zelená a rudě červená. Oba tyto tóny najdeme na cesmíně. Výhodou této rostliny je fakt, že vydrží dlouho čerstvá, proto je ideálním prvkem do vánočních dekorací a aranžmá. Pichlavé větvičky cesmíny s množstvím červených bobulek najdeme na vánočních pohlednicích i dekoracích. První dovezený exemplář na našem území byl vysazen už v roce 1880 v parku u zámku Sychrov. Možností, jak z ní vyrobit vánoční dekorace je nepřeberné množství a vnesou do vašeho domova tu pravou vánoční atmosféru.
Dnes při pohledu na tuto rostlinu nelze nezdůraznit její sílu, odolnost a zároveň její půvab a krásu. Evidentně odrazující pro své trny, upoutává pozornost pro své barvy, mramorování a bobule. Přestože u nás jsou Vánoce spojeny spíše s jehličím a jmelím, nachází si tento keř rychle svoje místo. Neobvyklá cesmína je nejen krásná, ale také spojená s mnoha mýty a pověstmi.
Cesmína patří u nás k méně známým symbolům Vánoc, i když její obliba rychle stoupá. Není to jen díky její neobyčejné kráse a vzhledu, ale také proto, že dnešní společnost zažívá návrat ke starým zvykům a tradicím, mezi které cesmína rozhodně patří. Již staří Římané posílali při oslavách slunovratu větvičky cesmíny svým přátelům jako důkaz náklonnosti, dodnes se tento zvyk dochoval. Druidové zase věřili, že stálezelené listy cesmíny poskytují útočiště elementárním duchům. Následně i křesťané, kteří nemohli odvrátit hluboce zakořeněnou tradici používání cesmíny v zimě, převzali tento symbol pozměněním jeho významu a přiřadili jej jejími trny ke Kristově koruně a červenými bobulemi k jeho krvi.
Křesťanská tradice představuje cesmínu jako symbol věčného života, její pichlavé listy byly spojovány s Kristovou korunou a červené plody s jeho krví. Ve středověku se jimi zapuzoval od obydlí ďábel, čarodějnice a zlí duchové. Když byly vysázeny kolem domu, měly působit jako obrana proti zlým čárám. Díky pečlivě vedeným účetním knihám se dozvídáme, že břečťan a cesmína se hojně využívaly k vánoční výzdobě kostelů už v 15. a 16. století v sousedním Bavorsku. Pokud jste si někdy prohlíželi staré vánoční pohlednice, možná jste si všimli, že se na nich spolu s cesmínou často vyskytuje červenka. Není to jen estetický tah. Podle keltské pověsti přinesla červenka lidem oheň v podobě zapálené cesmínové větvičky. Přitom si ale nešťastnou náhodou popálila náprsenku, která je od té doby červená.
Pokud chcete dodržet další vánoční zvyk, dejte na Štědrý den do krmítka cesmínovou větvičku spolu s krmením pro ptáčky. Pokud ptáčkové přiletí, znamená to štěstí v celém příštím roce. Cesmínová snítka zavěšená v chlévě měla zjišťovat prospívání krav celý další rok.
Cesmíně se přisuzují také ochranné vlastnosti, má bránit proti zlým duchů, čarodějnicím, blesku, ohni i jedu. Proto se v zahradách vysazovaly živé ploty z cesmínových keřů a z jejího dřeva se vyráběly domovní prahy. Na lístky cesmíny si zase slečny psaly jména svých nápadníků. Na noc si vložily tři popsané lístky pod polštář a ten, který ráno vytáhly jako první nesl jméno jejich budoucího manžela.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora