STARÁ ŠUMAVA: Listopadové rozjímání
Listopad je čas hřejivých a sytých jídel, která vás posílí v sychravém počasí. Žádný jiný měsíc nevládne kouzlem podzimu tak jako listopad. Na jedné straně září celou paletou pestrých podzimních odstínů, které se však mísí s charakteristickým šedivým mlžným oparem na straně druhé.
Vzpomínání na drahé zesnulé, Dušičky, svatomartinské posvícení s husou a mladým vínem, příprava na advent a těšení na Vánoce. A kromě toho mlha, déšť, pestrobarevné listí, klesající teploty, krátící se dny… To vše přináší listopad! Jako vejce vejci podobá se jednomu dni den druhý. Dusivé mlhy zrána, studená záře v poledne, k večeru chlad. Vlhký prach listopadového mokra zahaluje noc. Nemrzne, ale také není teplo. Sluníčko lenivě svítí, lenivě hřeje a lenivě putuje po nebeské dráze jako z nutnosti. Listí pořídku drží se ještě stromů a tichounce šelestí. Truchlivě výší se zčernalé stromy k zahalenému nebi… V mlhách se topí les… I ta boží muka bělá se v zamlžených polích jako pomník zhaslého života… Měsíc listopad je předzvěstí, že se k nám pomalu, ale jistě blíží zimní čas.
Předposlední měsíc v roce je měsícem radostným i teskným. Je příkladem rčení, že když něco starého končí, něco nového začíná. Přináší vzpomínky i očekávání, nutí k zamyšlení i nicnedělání při dlouhých chladných večerech. Jak je trávili naši předkové? V dávných dobách, kdy lidé ještě věřili pověrám a báli se strašidel, trávili dlouhé podzimní a zimní večery v chalupách, kde se scházeli nejen proto, aby ušetřili za světlo a teplo, ale také aby společně drali peří, zpracovávali len a u toho si vyprávěli příběhy.
K tomuto zklidňování a ztišování, které svým způsobem znamenalo již přípravu na nadcházející předvánoční adventní období, docházelo ale až koncem listopadu a milník, kterým končilo období hostin a oslav, představoval svátek svaté Kateřiny, který připadá na 25. listopadu. Úroda už by měla být sklizená, zelí kvasí ve sklepě, zavařeniny stojí vyrovnané jako vojáci ve spíži, jablka, hrušky, dýně a cukety odpočívají ve sklepě a mrazák je plný k prasknutí. Zapálíme si oheň v krbu nebo se aspoň přitulíme k topení, uvaříme si čaj nebo svařák.
Začíná čas odpočinku a zklidnění, máme totiž hotovo. Druhá polovina listopadu byla ve znamení společných domácích prací. Lidé se scházeli v chalupách, společně drali peří nebo se pomalu chystali na advent. Vyráběly se adventní věnce, ozdoby na stromeček a hlavně se vyprávěly příběhy. Venkovský listopadový život byl v minulosti obohacen o různé tradice a rituály a právě domácí zabijačka patřila k těm nejočekávanějším. Domácí zabijačky po léta utužovaly vztahy mezi příbuznými i sousedy, teď se ale z této tradice pomalu stává vzácnost. Mohli bychom tedy říci, že tradiční období pro uskutečnění zabijačky začínalo v měsíci prosinec a končilo v březnu. Dále rozšiřují toto období ještě o měsíce říjen a listopad. Souhrnně řečeno, tradičním obdobím, kdy se uskutečňovaly domácí zabijačky, bylo období chladných měsíců.
Dříve byl venkov charakteristický zemědělskou činností, která vyžadovala mnoho práce a času a to po většinu roku, zpravidla v období od jara do podzimu. Z tohoto důvodu poskytovalo zimní období dostatek prostoru na uspořádání takové velké události, jakou byla domácí zabijačka. Další z příčin však bylo i to, že si lidé potřebovali vytvořit zásoby masa a jiných potravin, pocházejících ze zabijačky, na dlouhé období chladných měsíců, kdy jídla bylo méně než v jiných částech roku. Tradiční domácí zabijačka vždy byla rituálem. Scházela se při ní širší i blízká rodina, přátelé a známí, aby si vzájemně vypomohli a také společně hodovali, slavili a domácí zabijačka byla velkým svátkem pro rodinu. Neodmyslitelnou součástí tradiční domácí zabijačky bylo vždy posílání tzv. výslužky. Ta obsahovala různé zabijačkové produkty. Posílala se sousedům, rodinným příslušníkům a známým. Ve většině případů ji roznášely děti hospodářů. Výslužka se pak lidem vrátila od každého souseda nebo známého. Jelikož se mezi sebou sousedé domluvili, kdy kdo bude zabíjet, rozložila se domácí zabijačka na celé období chladných měsíců. To fungovalo hlavně díky dobrým sousedským vztahům a již zmíněné sociální soudržnosti.
Přátelé Staré Šumavy, mějte se krásně listopadově….
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora