STARÁ ŠUMAVA: Říjnové rozjímání
Podzimní měsíc se vším všudy, to je říjen. Chladná rána a mlhy v údolí jsou pro něj charakteristické. Sluníčko ale umí ještě vykouzlit poslední teplé dny. Příroda se již připravuje na zimní spánek a loučí se s námi krásnými barvami. Je tak trochu pokračovatel září, ale již studenější a studenější.
Říjen je poslední měsíc světlé poloviny roku. Měsíc, kdy naši předkové končili sklizeň úrody a děkovali přírodě za poskytnuté dary. Také my bychom už měli mít vše nachystané na nadcházející zimu, vše uklizené a uspořádané, a to nejen na zahradě a v domě, ale i sami v sobě. Příroda se pomalu ukládá ke spánku, na stromech žloutne listí a mnohé stromy už ho sypou na zem.
Proměnlivost října trefně vystihuje stará pranostika: „Na jednom konci říjen ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.“ První dny ještě regulérně spadají do babího léta, přesto je v něm cítit neoddiskutovatelná blízkost zimy. Barvy léta se mísí s barvami podzimu a někdy se přidá i zima s první sněhovou bělobou. Říjen je na tradiční lidové zvyky a svátky dost chudý.
V tomto měsíci je hlavním svátkem 4. říjen – svátek svatého Františka z Asii a v českých zemích léta slavilo Havelské neboli císařské posvícení, do něhož má být úroda pod střechou a zelí vykvašené. Spojení Havla se zelím naznačuje i lidová pranostika – svatý Havel, do zelí zajel. V přeprškách a plískanicích se odvíjí část měsíce října, která je jinak v povětrnostních pranostikách vnímána poměrně poeticky.
Většinou však lidová rčení počítají ani ne s příchodem astronomické zimy, ale pouze s výrazným poklesem venkovních teplot. Zkrátka počasí už bude vyžadovat trvalé vytápění. Říjnové dny bývají někdy krásné. To proto, že podzim odívá přírodu do zlata a šarlatu, je vlídný a zamlklý. Jak píše v Myslivcově roku spisovatel Jan Vrba, krása podzimu je mistrovským dílem, zeleň je v něm přidušena šedí, ale o to více září barvy podzimku.
Zima, období temna a chladu, nás zažene do našich domovů, kde si naši předkové po večerech vyprávěli příběhy a vzpomínali na časy minulé, aby se poučili z moudrosti a konec konců i chyb těch, kteří tu již nejsou. Keltové si v průběhu října připomínali hlavně své ženské předky, kteří na nás z onoho světa dohlížejí a žehnají nám. Z nejrozličnějších svátečních dnů, které jsou Šumavě průběhem roku slaveny, dosahuje bezesporu obzvláštního lesku slavnost posvícení.
V říjnu se slavívalo a dodnes se leckde dodržuje Havelské posvícení. Posvícení byla vlastně původní slavnost na památku dne vysvěcení kostela. Tato slavnost se brzy mezi Šumavským lidem vžila jako slavnost po ukončení všech podzimních prací. Do té doby se snažili mít všichni zoráno, oseto a sklizeno, připraveno na zimu. Jenže v každé vesnici to bylo jindy a tak se císaři Josefu II. zdálo těch oslav moc a stanovil v roce 1786 jednotné konání všech posvícení na první neděli po Svatém Havlu a další ještě v listopadu po Svatém Martinovi.
Toto císařsky nařízené posvícení se ale mezi lidmi moc neujalo a tak to nakonec dopadlo tak, že se nařízené slavilo jako něco navíc a vznikla další oslava. Císař si tedy moc nepomohl a vše se vrátilo do starých kolejí.
Na Šumavě se toto posvícení drželo asi tak do třicátých let a později jeho dodržování vymizelo. Jen v některých rodinách si upekly husičku, nebo hnětýnky, aby si jej trochu přiblížily. Na hodovním stole většinou nechyběla pečená husa. Tento zvyk možná pramení z pohanských časů, kdy se bohyni Mokoš obětovala drůbež. Církev se obvykle snažila pohanské svátky vymýtit. Když se to však i přes zákazy nedařilo, přetvořila je na svátky křesťanské.
V říjnu se objevují první pranostiky odkazující na to, jaká bude zima „Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený“, dále „Říjen když blýská, zima plíská“, „Mlhy v říjnu – sněhy v zimě“ a „V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc“. Lidé od října také často odvozovali, jaká bude úroda další rok „Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí“ nebo „Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok“. Toto byl pouze malý výčet pranostik, které se pojí s říjnem. Vychutnejte si poslední sluneční paprsky a načerpejte dostatek energie na nadcházející dlouhou zimu.
Přátelé Staré Šumavy, mějte se krásně říjnově.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora