ČESKÉ BUDĚJOVICE: Informace hygieniků kraje o vývoji sezónních infekcí typických pro letní měsíce
V kraji je 31 potvrzených případů klíšťové encefalitidy a 143 lymeské borreliózy, aktivita klíšťat na středním stupni rizika
V končícím 33. týdnu byly na území Jihočeského kraje potvrzeny 3 případy klíšťové encefalitidy a 12 lymeské boreliózy, situace je příznivější než vloni. Pro víkend a další dny je předpověď aktivity klíšťat na pětistupňové škále na třetím, středním stupni rizika.
„V kraji k dnešku evidujeme 31 případů klíšťové encefalitidy, v týdnu přibyly tři případy, všechny na Českobudějovicku. Nejvíce onemocnění je nyní na Českobudějovicku, jedenáct, Českokrumlovsko má osm, Táborsko pět. Po třech hlásí Prachaticko a Jindřichohradecko. Okres Strakonice má jeden případ a tradičně nejklidnější okres Písek je zatím bez případu. Vloni jsme ve 33. týdnu evidovali 92 případů, tedy o 61 více než letos. Jsme tak stále na třetině loňského výskytu. Pro víkend a další dny Český hydrometeorologický ústav predikuje aktivitu klíšťat na třetím stupni, to představuje střední riziko,“ uvedla ředitelka KHS Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.
„V kraji evidujeme 143 nahlášených a potvrzených onemocnění lymeskou boreliózou. V týdnu přibylo 12 nových případů. Vloni jich bylo ve srovnatelném období 236, tedy o 93 více. U lymeské borreliózy nejvyšší výskyty dlouhodobě registrujeme na Jindřichohradecku. I v končícím 33. týdnu je tam 50 nahlášených a potvrzených případů a Jindřichohradecko je jediným okresem, kde je letošní výskyt srovnatelný s loňským. Ostatní okresy mají letos případů méně, například Táborsko je na čtvrtině loňského výskytu. K dnešku máme nahlášeno a potvrzeno na Českobudějovicku 40 případů, na Českokrumlovsku 15, na Prachaticku, Strakonicku a Táborsku po deseti a Písecko má 8 nahlášených a potvrzených případů,“ doplnila zástupkyně ředitelky protiepidemického odboru KHS Jihočeského kraje Gabriela Žampachová.
Výskyt další skupiny sezónních onemocnění – alimentární infekcí – je podobný loňským statistikám. U salmonelózy hygienici evidují 481 (v týdnu +20) případů, nejvíce na Českobudějovicku (192), Jindřichohradecku (73) a Táborsku (56). Strakonicko má 41, Českokrumlovsko 43, Prachaticko 37 a Písecko 39 případů. Vloni ve 33. týdnu bylo v kraji srovnatelných 494 případů. Kampylobakteriózy je k dnešku evidováno 737 případů (v týdnu +36), vloni v tomto období bylo prokázáno 907 případů. Nejvíce jich je na Českobudějovicku (253), Jindřichohradecku (112) a Táborsku (109). Písecko má 91 případů, Českokrumlovsko hlásí 52 případů, Prachaticko 72 a Strakonicko 48.
• Klíšťová encefalitida je onemocnění virového původu s přírodní ohniskovostí, může mít fatální následky, například poškození nervového systému a ochrnutí
• Onemocnění klíšťovou encefalitidou se projeví v první fázi po jednom až dvou týdnech od přisátí zvýšenou teplotou či horečkou, malátností, bolestmi hlavy či kloubů
• Druhá fáze nastoupí po několika dnech relativního klidu vysokými horečkami a příznaky napadení centrálního nervového systému, kam kromě silných bolestí hlavy patří závratě, poruchy spánku, dezorientace, svalový třes či tuhost svalů v šíji
• U osob s oslabenou imunitou, souběžným chronickým onemocněním či u seniorů může být průběh závažný včetně ochrnutí a selhávání životně důležitých funkcí
• U všech pacientů je důležitý klid na lůžku a podpůrná léčba
• Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění, asi pětkrát častější než klíšťová encefalitida, protože přítomnost borrelií vykazuje v ohniscích až deset procent populace klíšťat. V jižních Čechách se nejvíce případů vyskytuje dlouhodobě především na Jindřichohradecku a Táborsku, tedy v povodí Nežárky a Lužnice a v posledních letech stoupá výskyt i na Českokrumlovsku či Prachaticku, tedy ve vyšších nadmořských výškách
• Proti lymeské borelióze neexistuje v evropských podmínkách očkování, její příznaky je možné léčit antibiotiky
• U boreliózy může být symptomem prvního stádia červená skvrna, šířící se kolem místa přisátí
• Druhé stádium má chronický průběh a nastupuje i několik měsíců po přisátí
• Projevuje se bolestmi kloubů či postižením nervového systému, i borelióza může mít u oslabených pacientů závažný průběh
• Doporučovanou prevencí klíšťové encefalitidy je účinné očkování, které je optimální postoupit před začátkem hlavní sezóny aktivity klíšťat
• Důležitá je aktivní obrana při pobytu v přírodě – správné oblečení a použití repelentů
• Pro přenos infekční dávky z přisátého klíštěte postačí v případě encefalitidy několik málo hodin, třeba i pouhé dvě hodiny
• Aktivita klíšťat závisí na klimatických podmínkách, vyhovuje jim teplé vlhké počasí a může se lišit i v průběhu dne, kdy bývají klíšťata aktivnějších v ranních a dopoledních hodinách
• V našich podmínkách s oteplováním a zimami bez výrazných mrazů klíšťata migrují i do vyšších nadmořských výšek kolem tisíce metrů, o čemž svědčí nárůst počtu případů na Prachaticku a Českokrumlovsku
• Hygienici obvykle evidují první případy onemocnění podle průběhu zimy, charakteru počasí atp. již v březnu či dubnu, první vrchol přichází v jarně-letních měsících, tedy v květnu – červnu, druhá vlna v letně-podzimních měsících, tedy v srpnu a září s tím, že poslední případy se projevují běžně v říjnu i později
• Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazeno ze zdravotního pojištění, samotné očkování realizují praktičtí lékaři nebo očkovací centra, zdravotní pojišťovny na ně přispívají dle svých programů
• Informace k předpokládané aktivitě klíšťat zveřejňuje v sezóně mj. Český hydrometeorologický ústav a informace k onemocnění a prevenci Státní zdravotní ústav či krajské hygienické stanice
(tzkhs)