STARÁ ŠUMAVA: Český Semmering
Železniční trať vede překrásnou krajinou po úpatí zalesněných kopců, v nichž lze dodnes nalézt pozůstatky Zlaté stezky. Všude kolkolem zeleň, modrá obloha nad hlavou a dole zpívá dovádivý potok. Zbývá si jen představit houkání parní lokomotivy a jsme v zlatých časech železnice za starého mocnářství.
Záměry vybudovat železnici do Vimperka se datují již do roku 1872. Povolení ke stavbě bylo uděleno až 18. dubna 1892, ale již 14. října 1893 byla železniční trať Strakonice–Vimperk slavnostně otevřena. Dne 25. dubna 1899 se odstřelem skály v oblouku za vimperským nádražím započalo se stavbou železnice Vimperk–Volary. Už 6. listopadu 1899 je dokončen úsek trati Volary–Lenora, úsek Vimperk–Lenora je do provozu předán 9. července 1900.
Víte, že nejvýše položenou železniční stanicí v České republice je Kubova Huť nacházející se na trati č. 198 Strakonice-Volary? Stanice leží v nadmořské výšce 995 m a dříve se nazývala Vltavice Hořejší. Z iniciativy soukromých podnikatelů byly na Šumavě zakládány komise mající za cíl dohled nad stavbou jednotlivých traťových úseků. Komise tvořili zástupci okresů, obcí, majitelé velkostatků, průmyslníci i další zájemci.
Emisí a prodejem kmenových akcií, jakož i dotacemi ze strany státu, země české a dalších interesentů bylo zajištěno financování rozsáhlé stavební činnosti. Nakonec byly všechny takto zřízené či zamýšlené traťové úseky seskupeny do instituce Spojené šumavské místní dráhy se sídlem ve Vídni.
První zprovozněný úsek byl ze Strakonic do Vimperka. Provoz zde byl zahájen v roce 1893. Následoval úsek z Lenory do Volar otevřený v roce 1899. O rok později byla zprovozněna poslední a stavebně nejnáročnější část dráhy z Vimperka do Lenory.
Spoje šumavských místních drah následovaly převážně svým průběhem údolí vodních toků, jenom “český Semmering” vedl lesy masívu Boubína a dosahoval po mnoha zátočinách stanice Kubova Huť na kótě 993 metrů nadmořské výšky. Toto nejvýše položené nádraží v Čechách leží ještě o přibližně osm metrů nad úrovní vrcholného bodu světoznámé dráhy v Semmeringu (první horské železnice v Evropě vůbec, zbudovaná v letech 1848-1854).
“Český Semmering” se vine od nádraží ve Vimperku (696 metrů nad mořem) v úseku 23 kilometrů ke svému vrcholnému bodu Kubova Huť, spadá širokým obloukem do údolí Teplé Vltavy a dosahuje konečně Volar (758 metrů nad mořem) po celkové délce tratě přes 38 kilometrů z výchozí stanice Vimperk.
Podle jízdního řádu z prvních let provozu obnášel čas přepravy osob, určený pro těchto 38 kilometrů 2 hodiny a 18 minut. Ve směru z Vimperku musí vlaky překonat na šestnácti kilometrech převýšení 285 metrů, z druhé strany od Volar vzdálených 23 kilometry, čeká na vlaky převýšení 235 metrů, než zastaví před stanicí Kubova Huť.
Původně plánovaná trasa měla vést z Vimperka přes Klášterec a Korkusovu Huť (Korkushütten) do Kubovy Huti (Kubohütten). Uvažovalo se také o tunelu pod Boubínem. Průběh výstavby ale zásadním způsobem ovlivnil kníže Schwarzenberg. Podal protest proti naplánované trase. Potřeboval železniční stanici pro další přepravu dřeva ze svých rozsáhlých lesních majetků. Pozemek potřebný pro stavbu nádraží dal údajně kníže k dispozici bez nároku na jakoukoli úhradu a tak vzniklo nákladní nádraží v Lipce.
Na nádraží ve Volarech může naše dnešní cesta skončit. Ale chceme-li jet vlakem dál, máme rozhodně na vybranou! První vlak do Volar přijel od Vimperka již v roce 1900, ale už o rok dřív byla otevřena železniční trať, spojující Volary s Prachaticemi a Číčenicemi na trati Plzeň – České Budějovice. Přímé železniční spojení Volar s Českými Budějovicemi přes Český Krumlov pak bylo dokončeno až roku 1910.
Zdroj: Historie železničních tratí, Listina o koncesi ze dne 22. května 1898 pro místní dráhu z Vimperka do Volar
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora