ČESKÉ BUDĚJOVICE: Informace hygieniků kraje o vývoji sezónních infekcí typických pro letní měsíce

V kraji je osm případů klíšťové encefalitidy a 68 lymeské borreliózy, aktivita klíšťat pro prodloužený víkend je na středním riziku

Příznivý vývoj u klíšťaty přenášených infekcí, které dlouhodobě patří v jižních Čechách k nepříjemným zdravotním rizikům letní sezóny, pokračoval i tento týden.

„V kraji máme zatím pouze osm nahlášených a potvrzených případů klíšťové encefalitidy, tři na Českobudějovicku, dva na Prachaticku a po jednom na Strakonicku, Táborsku a Českokrumlovsku. Před rokem jsme ve dvacátém šestém týdnu měli sedmatřicet případů, tedy čtyřikrát více. Vloni byl ale výskyt v našem kraji výrazně nadprůměrný. Aktivita klíšťat je pro všechny okresy kraje pro příští dny na stupni tři pětibodové škály, tedy středně velké riziko. Na místě je používání repelentů před cestou do přírody a po návratu doporučujeme převléci se a dobře se prohlédnout, případně osprchovat,“ uvedla ředitelka KHS Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.

„Evidujeme osmašedesát potvrzených onemocnění lymeskou boreliózou, v týdnu přibylo sedm nových případů. Vloni to bylo ve srovnatelném období již sto dvacet dva případů. Loňská sezóna patřila v kraji ve výskytu lymeské boreliózy na rozdíl od klíšťové encefalitidy k těm klidnějším, celkově jsme zaznamenali na tři sta padesát potvrzených případů, rok předtím více než čtyři sta. Zatím nejvyšší výskyt vidíme tradičně na Jindřichohradecku, kde je k dnešku 24 potvrzených případů, na Českobudějovicku 16, na Českokrumlovsku 9, na Strakonicku 8. Prachaticko má 5, Táborsko 4 a Písecko 2,“ doplnila ředitelka protiepidemického odboru KHS Jihočeského kraje Jitka Luňáčková.

I výskyt další skupiny sezónních onemocnění – alimentární infekcí – je poněkud nižší než vloni. U salmonelózy hygienici evidují 290 (+25) případů, nejvíce na Českobudějovicku (101), Jindřichohradecku (43) a Táborsku (42). Strakonicko má 25, Českokrumlovsko 27, Prachaticko 26 a Písecko rovněž 26 případů. Vloni ve 26. týdnu bylo v kraji 312 případů. Kampylobakteriózy je k dnešku evidováno 471 případů (+28), vloni v tomto období bylo prokázáno 557 případů. Nejvíce jich je na Českobudějovicku (173), Jindřichohradecku (76) a Táborsku (66). Písecko má 58 případů, Českokrumlovsko hlásí 29 případů, Prachaticko 37 a Strakonicko 32.

• Klíšťová encefalitida je onemocnění virového původu s přírodní ohniskovostí, může mít fatální následky, například poškození nervového systému a ochrnutí

• Onemocnění klíšťovou encefalitidou se projeví v první fázi po jednom až dvou týdnech od přisátí zvýšenou teplotou či horečkou, malátností, bolestmi hlavy či kloubů

• Druhá fáze nastoupí po několika dnech relativního klidu vysokými horečkami a příznaky napadení centrálního nervového systému, kam kromě silných bolestí hlavy patří závratě, poruchy spánku, dezorientace, svalový třes či tuhost svalů v šíji

• U osob s oslabenou imunitou, souběžným chronickým onemocněním či u seniorů může být průběh závažný včetně ochrnutí a selhávání životně důležitých funkcí

• U všech pacientů je důležitý klid na lůžku a podpůrná léčba

• Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění, asi pětkrát častější než klíšťová encefalitida, protože přítomnost borrelií vykazuje v ohniscích až deset procent populace klíšťat. V jižních Čechách se nejvíce případů vyskytuje dlouhodobě především na Jindřichohradecku a Táborsku, tedy v povodí Nežárky a Lužnice a v posledních letech stoupá výskyt i na Českokrumlovsku či Prachaticku, tedy ve vyšších nadmořských výškách

• Proti lymeské borelióze neexistuje v evropských podmínkách očkování, její příznaky je možné léčit antibiotiky

• U boreliózy může být symptomem prvního stádia červená skvrna, šířící se kolem místa přisátí

• Druhé stádium má chronický průběh a nastupuje i několik měsíců po přisátí

• Projevuje se bolestmi kloubů či postižením nervového systému, i borelióza může mít u oslabených pacientů závažný průběh

• Doporučovanou prevencí klíšťové encefalitidy je účinné očkování, které je optimální postoupit před začátkem hlavní sezóny aktivity klíšťat

• Důležitá je aktivní obrana při pobytu v přírodě – správné oblečení a použití repelentů

• Pro přenos infekční dávky z přisátého klíštěte postačí v případě encefalitidy několik málo hodin, třeba i pouhé dvě hodiny

• Aktivita klíšťat závisí na klimatických podmínkách, vyhovuje jim teplé vlhké počasí a může se lišit i v průběhu dne, kdy bývají klíšťata aktivnějších v ranních a dopoledních hodinách

• V našich podmínkách s oteplováním a zimami bez výrazných mrazů klíšťata migrují i do vyšších nadmořských výšek kolem tisíce metrů, o čemž svědčí nárůst počtu případů na Prachaticku a Českokrumlovsku

• Hygienici obvykle evidují první případy onemocnění podle průběhu zimy, charakteru počasí atp. již v březnu či dubnu, první vrchol přichází v jarně-letních měsících, tedy v květnu – červnu, druhá vlna v letně-podzimních měsících, tedy v srpnu a září s tím, že poslední případy se projevují běžně v říjnu i později

• Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazeno ze zdravotního pojištění, samotné očkování realizují praktičtí lékaři nebo očkovací centra, zdravotní pojišťovny na ně přispívají dle svých programů

• Informace k předpokládané aktivitě klíšťat zveřejňuje v sezóně mj. Český hydrometeorologický ústav a informace k onemocnění a prevenci Státní zdravotní ústav či krajské hygienické stanice

(tzkhs)