ČESKÉ BUDĚJOVICE: Informace hygieniků kraje o vývoji sezónních infekcí typických pro letní měsíce

Relativně příznivý vývoj sezónních infekcí typických pro letní měsíce, pokračoval i v tomto týdnu především u klíšťaty přenášených infekcí.

„V kraji máme sedm nahlášených a potvrzených případů klíšťové encefalitidy, dva na Českobudějovicku, dva na Prachaticku a po jednom na Strakonicku, Táborsku a Českokrumlovsku. Před rokem jsme ve dvacátém pátém týdnu měli dvaadvacet případů, tedy třikrát více, ale vloni byl výskyt v kraji nadprůměrný. Aktivita klíšťat je pro západní okresy kraje pro příští dny na stupni dva pětibodové škály, tedy mírné riziko, pro Táborsko, Českobudějovicko a Jindřichohradecko na stupni tři, tedy středně vysoké riziko,“ uvedla ředitelka KHS Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.

„Evidujeme jedenašedesát potvrzených onemocnění lymeskou boreliózou. Vloni to bylo devětadevadesát případů. Loňská sezóna patřila v kraji ve výskytu lymeské boreliózy ke klidnějším, potvrzeno bylo na tři sta padesát případů, rok předtím více než čtyři sta. Výskyt klíšťové encefalitidy bývá rozprostřen po území všech okresů našeho kraje, u lymeské boreliózy se výskyt této zoonózy koncentruje do přírodních ohnisek v lokalitách především na Českobudějovicku, Jindřichohradecku a Táborsku, v posledních letech má vyšší výskyty i Českokrumlovsko. Platí to i letos, kdy zatím nejvyšší výskyt vidíme na Jindřichohradecku, kde je k dnešku 21 potvrzených případů, na Českobudějovicku 14 a na Českokrumlovsku 8, stejně jako na Strakonicku. Prachaticko má 5, Táborsko 3 a Písecko 2,“ doplnila ředitelka protiepidemického odboru KHS Jihočeského kraje Jitka Luňáčková.

Výskyt další skupiny sezónních onemocnění – alimentární infekcí – je podobný loňskému vývoji. U salmonelózy hygienici evidují 265 (+16) případů, nejvíce na Českobudějovicku (96), Jindřichohradecku (37) a Táborsku (37). Strakonicko má 19, Českokrumlovsko 25, Prachaticko 25 a Písecko 26 případů. Vloni ve 25. týdnu bylo v kraji 271 případů. Kampylobakteriózy je k dnešku evidováno 443 případů (+28), vloni v tomto období bylo prokázáno 495 případů. Nejvíce jich je na Českobudějovicku (162), Jindřichohradecku (71) a Táborsku (63). Písecko má 57 případů, Českokrumlovsko hlásí 26 případů, Prachaticko 33 a Strakonicko 31.

• Klíšťová encefalitida je onemocnění virového původu s přírodní ohniskovostí, může mít fatální následky, například poškození nervového systému a ochrnutí

• Onemocnění klíšťovou encefalitidou se projeví v první fázi po jednom až dvou týdnech od přisátí zvýšenou teplotou či horečkou, malátností, bolestmi hlavy či kloubů

• Druhá fáze nastoupí po několika dnech relativního klidu vysokými horečkami a příznaky napadení centrálního nervového systému, kam kromě silných bolestí hlavy patří závratě, poruchy spánku, dezorientace, svalový třes či tuhost svalů v šíji

• U osob s oslabenou imunitou, souběžným chronickým onemocněním či u seniorů může být průběh závažný včetně ochrnutí a selhávání životně důležitých funkcí

• U všech pacientů je důležitý klid na lůžku a podpůrná léčba

• Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění, asi pětkrát častější než klíšťová encefalitida, protože přítomnost borrelií vykazuje v ohniscích až deset procent populace klíšťat. V jižních Čechách se nejvíce případů vyskytuje dlouhodobě především na Jindřichohradecku a Táborsku, tedy v povodí Nežárky a Lužnice a v posledních letech stoupá výskyt i na Českokrumlovsku či Prachaticku, tedy ve vyšších nadmořských výškách

• Proti lymeské borelióze neexistuje v evropských podmínkách očkování, její příznaky je možné léčit antibiotiky

• U boreliózy může být symptomem prvního stádia červená skvrna, šířící se kolem místa přisátí

• Druhé stádium má chronický průběh a nastupuje i několik měsíců po přisátí

• Projevuje se bolestmi kloubů či postižením nervového systému, i borelióza může mít u oslabených pacientů závažný průběh

• Doporučovanou prevencí klíšťové encefalitidy je účinné očkování, které je optimální postoupit před začátkem hlavní sezóny aktivity klíšťat

• Důležitá je aktivní obrana při pobytu v přírodě – správné oblečení a použití repelentů

• Pro přenos infekční dávky z přisátého klíštěte postačí v případě encefalitidy několik málo hodin, třeba i pouhé dvě hodiny

• Aktivita klíšťat závisí na klimatických podmínkách, vyhovuje jim teplé vlhké počasí a může se lišit i v průběhu dne, kdy bývají klíšťata aktivnějších v ranních a dopoledních hodinách

• V našich podmínkách s oteplováním a zimami bez výrazných mrazů klíšťata migrují i do vyšších nadmořských výšek kolem tisíce metrů, o čemž svědčí nárůst počtu případů na Prachaticku a Českokrumlovsku

• Hygienici obvykle evidují první případy onemocnění podle průběhu zimy, charakteru počasí atp. již v březnu či dubnu, první vrchol přichází v jarně-letních měsících, tedy v květnu – červnu, druhá vlna v letně-podzimních měsících, tedy v srpnu a září s tím, že poslední případy se projevují běžně v říjnu i později

• Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazeno ze zdravotního pojištění, samotné očkování realizují praktičtí lékaři nebo očkovací centra, zdravotní pojišťovny na ně přispívají dle svých programů

• Informace k předpokládané aktivitě klíšťat zveřejňuje v sezóně mj. Český hydrometeorologický ústav a informace k onemocnění a prevenci Státní zdravotní ústav či krajské hygienické stanice

(tzkhs)