Z ARCHIVŮ A KRONIK: Některé symboly Velikonoc
Symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské světě. V židovské tradici představoval beránek Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.
Tento symbol nevznikl s křesťanstvím, ale je mnohem starší. Znali ho už staří Egypťané, Číňané či Kréťané a jeho význam byl v různých kulturách i náboženstvích univerzální. Kříž byl spojen s problémem orientace v kosmu, v prostoru mezi nebem a zemí a chápán jako propojení božského a lidského světa. Tím se stal symbolem věčnosti. I dnes je kříž nejdůležitějším symbolem křesťanství, protože Kristus, Boží Syn byl odsouzen ke smrti ukřižováním.
VELIKONOČNÍ OHEŇ
Stejně tak, jako jarní slunce znamená vítězství nad zimou, procitnutí po dlouhém studeném čase, stejně takový je příchod Ježíše o Velikonocích. Oheň se zapaluje a světí na začátku liturgie na Bílou sobotu při obřadech Velké noci. Zapálení svatého velikonočního ohně je pro křesťany o Velikonocích hlavní událostí svátků.
VELIKONOČNÍ SVÍCE
Velikonoční svíce a slavnost světla na počátku liturgie Vzkříšení o Veliké noci má své kořeny v tradici prvotní církve, kdy se velikonoční noc rozzařovala světlem mnoha svící. Symbolizuje Zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad smrtí. Tato slavnost Vzkříšení se zahajuje vnesením zapálené svíce do úplně tmavého, neosvětleného kostela. Tak si křesťané připomínají, jakým zásadním obratem je Kristovo vzkříšení. Velká noc, která se proměňuje v den.
VELIKONOČNÍ VAJÍČKO
Vajíčko bylo odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému. Zvyk jíst vejce v době svátků souvisel i s postem, který Velikonocům předcházel, a při kterém se vejce jíst nesměla, proto lidé netrpělivě čekali, až postní doba skončí.
HRY
V době Velikonoc se dříve také hrály různé hry. Jednou z nich bylo házení kudly na kudrnu a vejce. Chlapci celou zimu pečlivě střádali volské chlupy, z nichž na jaře vytvořili míč (kudrnu) a házeli na něj nožem. Komu se podařilo nůž zabodnout nejblíže kudrny, jako první se pak kudrnou strefoval do natvrdo uvařených vajec rozestavěných na trávníku do řady. Kdo jich zasáhl nejvíce, mohl jich také nejvíce sníst. Také se ťukalo vejcem o vejce a komu dříve prasklo, ten prohrál a musel dát své vajíčko vítězi.
OSENÍ
Vysévání obilí je symbolem prvních zemědělských prací v roce. Lidé si obilí vysévali i doma, do misek a talířů, aby rostoucí zelená travička přivedla přicházející jaro i do jejich domovů a společně s dalšími jarními květinami a ozdobami navodila tu pravou jarní atmosféru. Zelená je barvou jara a nového vzkříšení.
Připravila: Lucie KOHOUTOVÁ