MF DNES: Spolužáci bojují za desetiletého kamaráda, který skončil v dětském domově

Ahoj Strakoňáci,věnujte prosím pár minut přečtení příběhu jednoho klučiny ze Strakonic, který zveřejňujeme zítra (středa 24. března) na titulní straně MF DNES. K desetiletému chlapci je osud nemilosrdně krutý, ale každý z nás teď může pomoci. Třeba jen tím, že tenhle příběh, ve kterém se hledá nová rodina, bude sdílet jedním klikem. Třeba právě proto hoch najde nový domov. Nebo pomůže skrze transparentní účet nadace Srdce pro Strakonice, aby alespoň ta budoucnost pro něj byla růžovější, než všechno, co dosud zažil.
Díky.

Tady je celý příběh…

Maminka v kómatu, syn je sám

Spolužáci bojují za desetiletého kamaráda, který skončil v dětském domově

Václav Janouš
Reportér MF DNES

Desetiletý školák, říkejme mu třeba Tomáš, zůstal úplně sám. Jediný, koho má, jsou spolužáci ze čtvrté třídy strakonické základní školy. Dal by za ně všechno a přál by si jediné: aby s nimi mohl dál chodit do školy.
Teď mu však hrozí, že ani tak malý sen se mu nesplní. Skončil totiž z rozhodnutí úřadů v dětském domově v jiném městě, jiném okrese.

Tomáš dosud vyrůstal s maminkou samoživitelkou, která jej ale proto, že neměla dostatek peněz, dala loni do Dětského centra Jihočeského kraje ve Strakonicích. Dlouhé měsíce tu doufal, že se vše zlepší a vrátí se k mamince, která za ním do centra pravidelně docházela, a že znovu budou spolu.
Jenže to se už nestalo.

Maminka měla po třech měsících, kdy byl v dětském centru, těžkou autonehodu. Od té doby leží v nemocnici v kómatu, ze kterého se podle lékařů už pravděpodobně nikdy neprobudí. Její šance na záchranu jsou mizivé.
A přišla další rána: Tomáše úřady minulý týden umístily do dětského domova v třicet kilometrů vzdáleném Písku. Tady má začít „nový“ život – v nové škole, s novými kamarády.

Jeho třídní učitelka a děti ze třídy ale začaly bojovat, aby chlapec mohl zůstat ve městě a dál s nimi chodit do školy.

Tomáš vyrůstal v chudých podmínkách s maminkou, která sama pochází z dětského domova, a tudíž chlapec nemá žádné jiné příbuzné. Nezná žádnou babičku, dědu ani otce, který sám měl v životě problémů se zákonem až až.

„Zpočátku měl chlapec problémy s učením, chodil do školy často nepřipravený, bez svačin a neměl ani třeba peníze na obědy a nemohl chodit s ostatními na jídlo. V učení ale zabral, začal sám dobrovolně chodit na doučování a minulou třídu už končil s jednou jedinou trojkou,“ vypráví Jana Rohová ze Základní školy F. L. Čelakovského ve Strakonicích, třídní učitelka Tomášovy 4. C.

Celá třída, když viděla, v jakých podmínkách chlapec vyrůstá, se mu snažila pomoci. Rodiče ostatních dětí pomohli s úhradou obědů, další mu nosili oblečení, děti dárky, hračky.

Až do loňska vše fungovalo, než se chlapec ocitl v dětském centru. Spolužáci, se kterými chodil Tomáš do školy od první třídy, měli tak rádi, že za ním pravidelně chodili. Na Vánoce mu přinesli i dárky a věřili, že alespoň tak kamarádovi, ke kterému byl osud krutý, pomohou.

Jenže pak přišlo rozhodnutí, že chlapec bude umístěn do klasického dětského domova.

Učitelka Jana Rohová viděla, že hoch přijde o to jediné, co má – o kamarády. A začala bojovat – zařídila chlapci počítač a domluvila se v dětském domově s vedením, aby se díky distanční výuce mohl dál připojovat na dálku ke své strakonické třídě. A získala tak čas pokusit se úřady přesvědčit, aby chlapce z jeho života ve Strakonicích nevytrhávaly.

„Škola je pro něj jediná jistota, kterou má. Začala jsem vymýšlet a doufala, že nějak rozhodnutí zvrátím. Ozvali se mi lidé, kteří by byli ochotni chlapce do školy z Písku vozit, protože například dojíždějí za prací, další se nabízeli, že se ho ujmou. Jedna rodina se dokonce nabídla, že ho adoptuje. Strašně mě bolí, když vidím, jak se snaží být stále veselý, hodný a poslušný a jak krutý život má a přichází o jakékoliv jistoty,“ vypráví Rohová, která učí už dvacet sedm let a sama je již babičkou.

Všechny nápady však narážely na to jediné – na legislativu a pravidla, že se úřady s nikým, kdo není v příbuzenském vztahu s chlapcem, nemají bavit. S odvoláním na ně úřady ani nevysvětlují, proč chlapce nyní umístily do dětského domova a neponechaly ho v dětském centru. S odkazem na ochranu jeho soukromí odmítají zároveň mluvit i o jakýchkoliv jiných podrobnostech Tomášova případu.

Obecně mají dětská centra sloužit jako přechodná zařízení, kdy do roka mají úřady a soudy rozhodnout o dalším umístění dítěte – buď do dětského domova, nebo náhradní rodiny. Centra se starají zejména o kojence a batolata, případně o matky s dětmi.

„Staráme se o děti od narození do osmnácti let. Bližší údaje o tomto konkrétním případu poskytnout bohužel nemohu,“ řekl MF DNES ředitel Dětského centra ve Strakonicích Martin Karas.

Sen, že se Tomáš vrátí do Strakonic, se vzdaloval, než se o jeho příběh začala zajímat média. Jako první jej zveřejnil pořad České televize 168 hodin. Do vývoje nyní zasáhla náměstkyně jihočeského hejtmana pro sociální oblast Lucie Kozlová, která zařídila výjimku, že chlapec okamžitě školu měnit nemusí.

„Narážíme na legislativní omezení. Kolegyně z odboru sociální péče ve Strakonicích rozhodly správně, protože v dětském centru mohou pobývat děti maximálně rok. Snažily se jej umístit do nejbližšího dětského domova, v tom chybu nevidím,“ říká náměstkyně Kozlová. „Prozatím jsme se domluvili, že chlapec zůstane přihlášen ve škole, aby mohl být se svými kamarády v kontaktu. Po dobu online výuky v tom nevidím žádný problém a budeme se dál snažit jeho situaci rychle vyřešit i tím, že budeme hledat náhradní rodinu. Ideálně samozřejmě ve městě, aby mohl zůstat v kontaktu s paní učitelkou a spolužáky, na které je zvyklý,“ dodává. O případ se nyní zajímá i ministerstvo práce a sociálních věcí.

Tomášovi chce nyní pomoci i regionální nadační fond Srdce pro Strakonice módní návrhářky Petry Kurschové. Rád by vybral peníze, které by chlapec mohl používat v budoucnu. Krajský úřad zároveň připravuje zřízení opatrovnického fondu, kam by byly hochovy peníze uloženy.

„Založili jsme transparentní účet, na kterém chceme pro chlapce vybírat až do jeho osmnáctých narozenin peníze, které mu mají pomoci do budoucna,“ popisuje Kurschová.

Hochovo jméno bylo v textu s ohledem na ochranu jeho soukromí změněno. Jak je chlapci možné pomoci – včetně čísla transparentního účtu, lze nalézt na facebookových stránkách nadačního fondu Srdce pro Strakonice.

Zveřejněno na facebookovém profilu autora článku