AKTUÁLNÍ KOMENTÁŘ ERIKA BESTA: Takhle že vypadá válka?
Kdyby byli po českých městech rozmístěni odstřelovači a zabíjeli lidi rychlostí zhruba dva za hodinu, což je rychlost, jakou za poslední rok v průměru umírají covidoví pacienti, předseda vlády by svolal mimořádnou bezpečnostní poradu a vypracoval plán. Byly by povolány zvláštní policejní nebo vojenské jednotky, aby lokalizovaly a eliminovaly danou hrozbu. Premiér by požadoval pravidelné hlášení o tom, kde jsou odstřelovači umístěni, zda jsou stacionární nebo mobilní, na koho se pravděpodobně zaměřují, jak smrtící jsou jejich zásahy, jaký kalibr munice používají, jaká je míra přežití obětí, zda jsou odstřelovači centrálně řízeni a jak komunikují.
Premiér Andrej Babiš opakovaně říká, že jsme ve válce s neviditelným nepřítelem zvaným covid-19, ale jako s válkou s ním nezachází. On či jeho nejbližší spolupracovníci by měli dostávat denní hlášení o úmrtích (nyní asi 170 denně) a závažných případech (nyní asi 1700). Zprávy by měly obsahovat údaje o věku, pohlaví, rodinné situaci, stručnou anamnézu, povolání a umístění každého pacienta. Úmrtí by se měla vyšetřovat, aby se určila přesná příčina smrti a stupeň vazby na covid-19.
Tyto informace by mohly být využity k soustředění proticovidových opatření v těch oblastech země, ekonomiky a skupinách populace, které jsou nejzranitelnější, a k tomu, aby ostatní lidé mohli dál žít své životy. Pokud by tam byli odstřelovači zabíjející lidi, snažili bychom se je najít a oddělit. Lidé by byli drženi mimo nebezpečné zóny. Místo toho se stavíme ke koronaviru jako ke smrtelné nemoci, která postihuje téměř všechny stejně, a požadujeme, aby téměř všichni přijali stejná opatření. Leč míra přežití je zhruba 98% a i bez hlubší analýzy víme, že určité skupiny lidí jsou mnohem zranitelnější než jiné (například obézní).
Předseda vlády, který prohlašuje, že jeho země je ve válce, ale který neví, kdo umírá, kde a na co, nemůže chtít takovou válku vyhrát. Pokud ovšem válka s covidem není pouhým nástrojem k vítězství v jiné válce, například volební (nebo možná v nějaké ještě horší).
Soudce Jaroslav Fenyk v nesouhlasném stanovisku k rozhodnutí Ústavního soudu ohledně uzavření obchodů zveřejněného 22. února 2021 napsal, že neexistuje žádný ústavní požadavek, aby zákonodárci nebo vláda odůvodňovali zákony nebo opatření, která přijímají. „Způsob, jakým vláda komunikuje s veřejností a do jaké míry jí předkládá kompletní a přesvědčivé informace, spadá zcela bytostně do sféry veřejné diskuze a politické odpovědnosti, za niž vláda skládá účty ve volbách“. Nálezem Ústavního soudu, že Babišova vláda musí odůvodnit své rozhodnutí uzavřít určité obchody, vstoupila podle Fenyka většina soudců Ústavního soudu do politické debaty nepřijatelným způsobem a omezila ji.
Fenyk nebyl součástí většiny, takže jeho názor by se mohl zdát irelevantní. Nicméně pravděpodobně přesně odráží způsob, jakým se na věci dívá Babišova vláda. Podle této úvahy je covid hlavně politická záležitost a jako k takové k ní lze přistupovat.
Často slýcháme, že lékaři a vědci by postupovali jinak, kdyby byli ve vedení, ale je to opravdu tak? Skupina čtyřiceti takových odborníků vydala 23. února manifest nazvaný „Čtyřicet dní pro zdraví lidí a ekonomiky“, ve kterém požaduje čtyřicetidenní tvrdý lockdown, včetně uzavření podniků a průmyslu. „Ekonomická a osobní situace milionů lidí se stále zhoršuje a zavření škol působí dlouhodobé škody,“ napsali. „Tento stav je výsledkem mylného přístupu, kdy se epidemie nechává vyrůst až na hranu kolapsu zdravotnictví. Protiepidemická opatření přicházejí pozdě, a téměř vždy v nedostatečné míře. Taková opatření pak sice způsobují značné škody, ale nestačí k efektivnímu potlačení epidemie, což vede k nutnosti je neustále prodlužovat, zbytečným škodám a frustraci všech.“
Plán mají i Piráti, kteří vedou v některých volebních průzkumech. Ve svém uvažování jsou nejvíce mezinárodní a vypadá to, že je Světová zdravotnická organizace (WHO) inspirovala k požadavku motivovat lidi a podniky k „testování, trasování a karanténě“. Jsou velkými podporovateli návratu dětí do škol s testováním.
Ani signatáři petice „Čtyřicet dní“, ani Piráti nemají jakoukoli strategii, jak se soustředit na ty, kteří jsou k nákaze nejnáchylnější. Chtějí bojovat tím, že budou všechny držet doma, anebo tím, že vyšlou lidi do ulic v lehkých neprůstřelných vestách v naději, že se vyhnou odstřelovačům. V tomto ohledu se od Babiše příliš neliší.
Kdyby místo toho existoval skutečně válečný přístup k válce proti covidu, Česká republika se mohla vyhnout prudkému nárůstu pozitivních testů a hospitalizací, který vedl k uzavření hranic s Německem. Ale to se nestane. Vítězství ve válce s covidem nikdy nebylo prioritou.
Erik BEST
Erik Best se narodil 11. října 1962 v Severní Karolíně na východě Spojených států. Prakticky celé dětství však prožil v Montaně, na severozápadě USA, kam se jeho rodiče přestěhovali krátce po jeho narození. V roce 1985 absolvoval s bakalářským titulem z východoevropských studií na Georgetown University School of Foreign Service. Během tohoto studia se zaměřoval na ruský jazyk, v čemž pokračoval i na Middlebury College ve Vermontu, kde získal magisterský titul. V rámci vzdělávání této univerzitě dvakrát studijně pobýval letech 1983 a 1984 v Moskvě. V dalších letech studoval obchod na University of North Carolina. Titul MBA zde získal v roce 1987. Erik Best se v Česku oženil. Jeho manželka Dita je českého původu. Společně vychovávají čtyři dětí. V Praze podle vlastních slov žije od února roku 1991. Přesně rok poté zde začal pro místní anglicky hovořící komunitu vydávat denní zpravodaj Fleet Sheet, stručný přehled vybraných zpráv z českého tisku. Původně předpokládal, že většina cizinců Prahu ještě před rokem 2000 opustí, takže jeho vydavatelské vize neměly horizont delší než šest let. K žádnému odchodu cizinců z České republiky však nedošlo a Fleet Sheet navíc postupně přilákal i české předplatitele. Náklad bulletinu se proto zvětšil a vychází doposud. Své počáteční tuzemské podnikatelské aktivity zahájil Erik Best na jaře 1992 jako živnostník. Na podzim 1994 založil společnost The Bohemia Daily Standard, jejímž je jednatelem a spolumajitelem. V roce 2000 založil se svojí manželkou Ditou Bestovou nakladatelství E.S.Best, které je oficiálním vydavatelem obou zpravodajů. S rozvojem internetu totiž Erik Best začátkem tisíciletí rozšířil své publikační aktivity a od roku 2001 vydává ještě elektronický Final Word. Od roku 2010 existuje i jeho česká mutace. Final Word je krátký a originální denní komentář připravený týmem Erika Besta, věnovaný významným ekonomickým a politickým tématům posledních dnů. Právě díky svému elektronickému bulletinu Final Word vstoupil Erik Best do širšího povědomí české veřejnosti a začal být zván do českých rozhlasových a televizních pořadů. V letech 2011–2013 publikoval své postřehy také na blogu Aktuálně.cz.
Prezident republiky Miloš Zeman udělil 28. října 2018 Eriku Bestovi státní vyznamenání – medaili Za zásluhy o stát