DĚJINNÉ OKAMŽIKY: 23. ledna 1861 – narodil se Jiří Stanislav Guth-Jarkovský,

JIŘÍ STANISLAV GUTH-JARKOVSKÝ (23.1.1861 – 8.1.1943)

Před 160 lety se v noci z 23. na 24. ledna 1861 v Heřmanově Městci narodil český pedagog, spisovatel, překladatel, propagátor sportu a zakladatel českého olympionismu Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, rozený jako Jiří Guth.

Narodil se v rodině úředníka sloužícího u hraběte Kinského, vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a poté v Praze filozofii, matematiku a fyziku. V roce 1882 získal první doktorát a protože mu nechybělo pedagogické nadání, záhy se stal vychovatelem synů knížete Schaumburg-Lippe. S knížecí rodinou žil v Náchodě, Ratibořicích a Švýcarsku, procestoval však s nimi také Evropu, Afriku, Asii a Severní Ameriku. Z těchto cest napsal celou řadu cestopisů, mimo to byl ale také autorem povídek, románů i několika básní a překládal z francouzštiny a němčiny. Svá díla publikoval pod různými uměleckými pseudonymy, mimo jiné jako Stanislav Jarkovský.

Od roku 1888 až do vzniku Československa učil na gymnáziích v Praze a na vyhlášené dívčí škole Minerva. V roce 1891 se Jiří Guth vydal na studijní prázdninovou cestu do Paříže, kde se měl od francouzských kolegů inspirovat při zavádění výuky tělocviku na středních školách v Rakousku-Uhersku. V Paříži se setkal a spřátelil s baronem Coubertinem, který měl Čechy díky sokolům v oblibě, neboť je považoval za výtečné atlety (sám Jiří Guth přitom žádným aktivním sportovcem nebyl). Pierre de Coubertin Jiřího Gutha okamžitě získal pro svou myšlenku obnovení olympijských her a o tři roky později se Coubertin společně s Jiřím Guthem stali dokonce spoluautory Olympijské charty.

Jiří Guth pak v roce 1894 nechyběl ani mezi dvanácti zakládajícími členy nově ustanoveného Mezinárodního olympijského výboru, i když na samotné zakládající schůzi pro nedostatek financí fakticky chyběl. V Athénách, na prvních novodobých olympijských hrách v roce 1896 již ale nescházel. Myšlenka olympionismu jej definitivně pohltila a stal se jejím velkým propagátorem.

V roce 1899 se Jiřímu Guthovi, po několikaletém úsilí a dlouhém odmítání ze strany Sokola, konečně podařilo založit Český olympijský výbor. Na druhé olympijské hry do Paříže v roce 1900 tak již odcestovala také samostatná pětičlenná česká výprava. Samotná možnost národní české olympijské výpravy osmnáct let před vznikem Československa existovala jedině díky tomu, že se Jiřímu Guthovi, také díky přátelství s Coubertinem, podařilo na Mezinárodním olympijském výboru prosadit princip národů nad princip státní.

V roce 1919 si Jiři Guth úředně rozšířil jméno o pseudonym Stanislav Jarkovský. V letech 1919 až 1923 působil jako generální tajemník Mezinárodního olympijského výboru. V letech 1919 až 1922 pracoval také jako první ceremoniář prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Dodnes je ostatně znám svými katechismy slušného chování v různých životních situacích. V roce 1925 odešel do výslužby, členem Mezinárodního olympijského výboru však zůstal až do konce života. Zemřel v Náchodě ve věku 81 letech na mozkovou mrtvici. Pochován je v rodinné hrobce na pražských Olšanských hřbitověch.

Mnoho svazků překladů, cestopisů, pamětí a samozřejmě také společenských katechismů Stanislava Jiřího Gutha-Jarkovského najdete také v naší digitální knihovně  bit.ly/jiri_stanislav_guth_jarkovsky

Text a foto: FB – Kramerius – Digitální knihovna NK ČR