Z ARCHIVŮ A KRONIK: O tradici vánoční koledy
Všichni dokážeme zanotovat minimálně jednu vánoční koledu, ale víme, odkud se koledy vzaly a proč je zpíváme? Kdo si dneska nechá ujít vánoční svátky za doprovodu koled? České vánoční písně a koledy velmi dobře známe, rádi je zpíváme a mnohé z nás je učily už maminky, když jsme začali rozum brát. Tyto písně u většiny z nás nesmí v tento svátek chybět, protože k tomuto krásnému období nezaměnitelně patří. Většinou jsou zpívány v rodinném kruhu, kdy rozproudí harmonickou atmosféru a také na vánočních mších, kde krásně zní v chladném a akustickém kostele.
K vánočním svátkům neodmyslitelně patří zpěv koled. Víte, odkud pramení historie vánočních koled a jaký je rozdíl mezi vánoční písní, rorátem a koledou? Pro vánoční koledy bylo charakteristické, že se zpívaly pouze v době vánoční. Tedy na Vánoce a vánoční svátky. Před Vánocemi, v době adventu se, zpívaly adventní písně a roráty. Dnes je již tenká hranice mezi vánočními koledami a adventními písněmi téměř zbořena, neboť vánoční koledy slýcháme i v adventní době. Vánoční koledy jsou dnes označovány jako všechny písně, které mají vánoční motiv.
Dříve, kdy u nás byla doba křesťanství, tradovaly se tyto písně především s motivem zrození Spasitele. V dnešní době se zpívají i takové koledy, které se s náboženstvím vůbec nespojují. Přesto nemůže být vánočnímu lidovému zpěvu upřeno do jisté míry výjimečné postavení v přehojné plnosti písní, začleněných do ročního koloběhu. K čemu to odkazuje? Především k příležitosti samé. Vánoce. To je svátek znovuzrození, svátek života a radosti, svátek víry v nový a nádherný den. Tu se otevírají srdce a zažíhá se světlo v nitru a člověk je blíž člověku, duše duši. Není nijakou náhodou, že je nám v tomto okamžiku nejhlubšího pohnutí nejblíže lidová píseň.
Není to však lidový zpěv z minula, ten prostý a všední, nikoli, je to staré německé volání, které tu z tisíců hrdel zní k nebi, přiznání k sobě samému a k našemu národnímu charakteru. Ironií osudu je, že nejkrásnější vánoční koledy a písně pocházejí většinou z doby „temna“. Tehdy vznikly dodnes hrané koledy jako Půjdem spolu do Betléma nebo Nesem vám noviny. U většiny starých koled neznáme jejich autory. Víme ale, že některé napsali vesničtí učitelé. Prý jeden východočeský kantor, který vypomáhal v kostelním sboru a příležitostně skládal – zůstala po něm koleda Já bych rád k Betlému. V 17. století zase severní Moravu zasáhla invaze italských a rumunských pastýřů. Říkalo se jim valaši a kraji potom Valašsko. Od té doby si také notujeme Pásli ovce valaši.
Koledy, latinsky “calendale” vznikly ještě dříve, než přišlo křesťanství. Lidé je zpívali při oslavách zimního slunovratu, aby přinesly blahobyt a šťastné dny v příštím roce. Zpěv koled měl nahradit rituální zpěvy na počest boha Saturna, tzv. Saturnálie. První koleda prý vznikla ve 13. století a za jejího autora je považován svatý František z Asisi. Křesťané zpívali koledy nejen na Vánoce, ale také o Velikonočních svátcích, na Hromnice, na Tři krále, na Svatého Štěpána i na Nový rok. Ve středověku za doprovodu koled obcházeli malí koledníci dům od domu, aby si vyprosili výslužku. Lidová víra připisovala vánočním koledním obchůzkám magickou moc. Měly přinést štěstí a blahobyt do každého stavení.
Nejstarší záznamy o vánoční hudbě, v takzvaných Mariánských chválách, pocházejí z 11. až 12. století a najdeme je v rukopisu z knihovny Metropolitní kapituly pražské. Vánoční koledy můžeme v historii zařadit do 13. století. Tehdy ještě nešlo o čistě vánoční koledy, ale zpívaly se písně s křesťanskými náměty. Ve 14. století, v době gotiky a středověkého důrazu na křesťanskou čistotu duše se začaly v době adventu zpívat písně s náboženskými motivy. V Čechách je starodávný obyčej koled doložen ještě z předhusitské doby ve spisu Štědrý večer mnicha Jana z Holešova. Ve středověku již vánoční písně a koledy šíří Evropou potulní žáci, tovaryši, krajánkové a další poutníci. Potulní žáci si jejich předváděním vydělávají na živobytí během adventu, vánočních svátků i o Novém roku.
Koledám všichni všude rozumí, protože jejich námět a význam je ve všech jazycích stejný – oslava narození Spasitele. Koledy se zpravidla ústním podáním předávaly z pokolení na pokolení, bývaly upravovány a všelijak komoleny. Časem splynuly se světskými písněmi a nechyběl v nich humor ani satira. Koledy byly vlastně prvními písněmi v českém jazyce. Měly přitažlivou a nenáročnou melodii a prostý text. Základním motivem byla radostná novina narození Spasitele, buzení pastýřů, pouť Tří králů do Betléma, prosba o dárek i přání dobré úrody hospodáři.
Tématika vánočních písní se výhradně pojí k narození Ježíše Krista. Písně Narodil se Kristus Pán, Tichá noc netřeba nikomu připomínat. Hlavními představiteli českých vánočních písní jsou Adam Václav Michna z Otradovic (1600 – 1676) a Jakub Jan Ryba (1765 – 1815). Nejznámější koledou Adama Václava Michny je píseň Chtíc aby spal. Hudební skladatel Jakub Jan Ryba je představitelem české mše vánoční. Jeho nejznámější dílo je Česká mše Hej mistře, vstaň bystře, která se v této předvánoční době hraje v mnoha českých i zahraničních chrámech. Až budete zpívat vánoční písně, naslouchejte textu a vzpomeňte si na oslavy narození Ježíška, i na hlubokou historii vánočních koled.
Zdroj: ZÍBRT, Čeněk. Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku. Praha: Šimáček, 1910.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora