LIPENSKO: Vzácného endemického brouka z doby ledové zkoumají vědci v rašeliništi poblíž...

LIPENSKO: Vzácného endemického brouka z doby ledové zkoumají vědci v rašeliništi poblíž Loučovic

 

V lokalitě Kapličky u Loučovic sleduje entomolog Jaroslav Boháč kriticky ohrožený druh brouka s názvem střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi pacholei). Jedná se o 3,5 centimetru velkého, dravého brouka z čeledi střevlíkovitých, který patří do červeného seznamu ohrožených druhů a je vzácným pozůstatkem doby ledové na našem území.

Kapličky jsou zaniklá středověká vesnice, která stála nedaleko dnešní lipenské přehrady. „Výzkum je o to důležitější, protože se jedná o endemický druh, který žije výhradně na rašeliništích na Šumavě, Bavorsku a Rakousku. Tedy na území, které je historicky známé jako Silva Gabreta a leží na příhraničním území třech států,“ vysvětluje Boháč s tím, že v České republice jsou jen desítky endemických druhů rostlin a živočichů.

Český entomolog doc. RNDr. Jaroslav Boháč, DrSc. je jedním z našich nejuznávanějších odborníků na hodnocení a ochranu biodiverzity, krajinnou ekologii, šetrné využívání krajiny. Monitoringem evropsky významné lokality Rašeliniště Kapličky, která má zhruba 115 hektarů zatím strávil jeden rok. V terénu instaloval 172 živochytných pastí a zpracoval výsledky. Nyní sepisuje dílčí studii a populaci střevlíka, jehož základ potravy tvoří slimáci a pavouci, zde bude sledovat i v dalších letech. Střevlík Ménétriésův se vyskytuje od poloviny dubna s maximem výskytu v polovině května a v červnu. „Jsme teprve na začátku, nechci předbíhat, nechci zveřejňovat žádné aktuální výsledky. Naším základním cílem je srovnat velikost populace nyní a v roce 2011, kdy zde byl poslední vědecký výzkum,“ uvádí Boháč.

Předmětem aktuálního vědeckého bádání bude i to, zda se střevlíkovi daří i přes klimatické změny, ke kterým v posledních letech dochází. Střevlíkovití brouci jsou velmi citlivými bioindikátory vlhkostních poměrů v krajině. Střevlík Ménétriésův je ohrožen řadou faktorů, které působí často synergicky. Mezi nejvážnější z nich patřilo imisní znečištění. To vede ke změně chemismu rašelinišť, na který je citlivý. Imise a následné kyselé deště zdevastovaly řadu severočeských rašelinišť, což vedlo k jeho velkému ústupu v oblasti Krušných hor.

Naproti tomu rašeliniště na Šumavě nebyly imisnímu zatížení vystaveny takovou měrou a osidluje zde několik lokalit. „Dalším z faktorů negativně působících je likvidace rašelinišť, tj. meliorace a odvodnění. Takto už byly zlikvidovány a přeměněny na lesní půdu tisíce hektarů mokřadů a bažin. Dnes již není nebezpečí meliorací tolik aktuální a zbývající rašeliniště jsou často součástí zvláště chráněných území,“ vysvětluje Zdeněk Klimeš, vedoucí odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje.

„Na této lokalitě přispějeme ke zlepšení a stabilizaci hydrologického režimu v rašelinných lesích. Negativním faktorem je zrychlený odtok vody z rašelinišť. Opatření v terénu budou tedy mimo jiné zahrnovat i zablokování a zasypání odvodňovacích kanálů a umístění hradítek pro zamezení odtoku srážkové vody z území. Výsledkem opatření bude obnova přirozeného vodního režimu na lokalitě,“ uvedla Eva Ježková manažerka projektu CZ-SK SOUTH LIFE.

Při výzkumu docent Boháč využil metodu zpětného odchytu označených jedinců, což znamená, že odchycené jedince označil, například tečkou na krovky a znovu vypustil. Jedná se o nenásilnou metodu, která slouží k odhadu velikosti populace.

Výzkum na Kapličkách je aktuálně součástí komplexního evropského projektu, který řeší Jihočeský kraj v rámci unikátního evropského grantu CZ-SK SOUTH LIFE. Ten se zaměřuje na zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 v Jihočeském kraji a na jižním Slovensku. „Hlavním cílem našeho projektu je zlepšení nepříznivého stavu ochrany 11 prioritních stanovišť a 3 prioritních druhů (se zvláštním zaměřením na endemické druhy) ve 25 EVL v Jihočeském kraji a 30 EVL na jižním Slovensku. Předměty ochrany jsou v nepříznivém stavu v důsledku dlouhodobé absence managementu lokalit, nevhodného managementu, expanze invazních druhů rostlin,“ vysvětluje Eva Ježková

Vedle střevlíka sem patří i páchník hnědý (Osmoderma eremita), který žije v dutinách starých stromů a živí se rozpadajícím se dřevem a kriticky ohrožená rostlina šumavských luk – hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subs. bohemica).

Nositelem projektu je CZ-SK SOUTH LIFE je Jihočeský kraj, partnery pak Krajské školní hospodářství České Budějovice; Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Onyx; Bratislavské regionálne ochranárske združenie a Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky.


Střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi pacholei), to je název dravého brouka z čeledi střevlíkovitých, který žije pouze u nás a v přilehlých oblastech Rakouska a Německa. V evropsky významné lokalitě Rašeliniště Kapličky na Lipensku ho nyní v rámci celoevropsky významného projektu CZ-SK South Life zkoumají vědci.


Text a foto: Pavel PECHOUŠEK, ZO ČSOP ONYX

 

 

 

 

 

 

 

0 0 votes
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře