NA VIMPERSKÉM DVORKU: 16. února 2020

Ohlédnutí za děním ve Vimperku v uplynulých dnech, co kdo řekl nebo zatajil, krátké glosy a komentáře, co nás čeká a nemine a k tomu někdy i drby z ulice a hospody. Vážně i nevážně, bez růžových brýlí a pochlebování vrchnosti.
Jeden partner nestačí
Mnozí starší Vimperáci si jistě vzpomenou na okamžiky, kdy při různých předlistopadových společenských a kulturních akcích ve městě vystupovaly folklórní soubory z tehdy družebního slovenského města Detva ve zvolenském okrese. Členové těchto souborů k nám přiváželi tak trochu jinou kulturu a myslím, si, že vždy dokázali diváky a posluchače zaujmout.
Družba s Detvou však měla i jiné podoby, jak na nejvyšší úrovni představitelů obou měst, tak i mezi společenskými organizacemi, závody, sportovci atd. Vzpomínám si, že například díky této neformální spolupráci měly vimperské technické služby jako jedny z prvních firem v kraji ve svém technickém parku tehdejší žhavou novinku, univerzální nakladač ze Závodů těžkého strojírenství v Detve. Byl to pro ně velký pomocník, který se uplatnil při údržbě a úklidu města.
Po roce 1989 kontakty s Detvou skončily, ač nám Slováci nic zlého neprovedli. Nové vedení města si vyhlédlo jiného partnera v sousedním německém Freyungu, a tak je tomu doposud. Poslední dobou však tato spolupráce nějak pokulhává a například kulturní výměna zcela ustrnula. V Prachaticích naopak polistopadoví radní počet partnerských měst rozšířili a v současné době jich mají devět, když loni podepsali přátelství s francouzským městem Pont-du-Chateau.
Určitě by neškodilo, kdyby si vimperská samospráva přestala hrát na vlastním dvorku a pokusila se v navazování přeshraniční spolupráce alespoň trochu Prachatice napodobit. Začít by mohla třeba právě v Detve, kde by to asi bylo nejjednodušší. Partnerství by mohlo mít opět mnoho podob. Návštěvy detvanských folklórních souborů by zajisté opět obohatily program z vlastních zdrojů při některých společenských a kulturních akcích v našem městě, který je už v mnohém okoukaný a proto i tak trochu nudný. A naopak Vimperští by zajisté byli v pohostinné Detve také srdečně vítáni. Tak, jako tomu bývalo v minulosti, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti.
Radnice veřejnosti sdělila, jak bude dále postupovat ve zpackané přípravě rekonstrukce ulice 1. máje. Písemné prohlášení je plné optimismu a nepostrádá víru, že stavba letos určitě začne. Pokud se tak skutečně stane, bude to se skluzem a mohou tím pádem nastat problémy před příští zimou. Ale neprorokujme potíže, třeba ani žádná příští zima, po zkušenostech s tou letošní, nebude. Dosavadní příprava rekonstrukce stála daňové poplatníky nemálo peněz. Nevím, jaká to byla částka, ale jisté je, že velký díl z ní přišel vniveč. Zase budou třeba další peníze na nápravu toho, co úředníci města a najatí projektanti pokazili. Veřejnost se však z písemného prohlášení radnice jména viníků nedozvěděla. Pachatel je neznámý. Opravdu?
Teď po oblevě můžeme na cestách v městském parku vidět kopičky starého listí. Nezůstaly tam po podzimním úklidu (žádný nebyl), ale vznikly při shrnování sněhu. Zatímco ten odtál, listí v kopičkách zůstalo. Už několik dní. Pokud by vedení městských služeb mělo přehled o tom, jak to kde ve městě vypadá, dávno by nechalo staré listí odvézt, když už to neudělalo na podzim. Hned by byl park hezčí.
Téma ombudsman je v posledních dnech velice aktuální. Zařadili jsme proto do naší rubriky Dokumenty Zprávu z návštěvy ombudsmana v Léčebně pro dlouhodobě nemocné při BH – Nemocnici Vimperk, a. s. Abyste věděli, co konkrétního tato instituce dělá.
Vzkaz pro politiky (i vysloužilé), ale nejen pro ně: To, zda a kdy bude příspěvek na našich stránkách zveřejněn, neurčuje jeho autor, ale redakce. Nejsme webový portál žádné politické strany, sdružení, spolku nebo jiné zájmové skupiny. nenecháme si od nikoho diktovat, co, kdy a jak máme dělat.
Připravil: Zdeněk JUNGVIRT
