NA VIMPERSKÉM DVORKU: 20. prosinec
Ohlédnutí za děním ve Vimperku v uplynulých dnech, co kdo řekl nebo zatajil, krátké glosy a komentáře, co nás čeká a nemine a k tomu někdy i drby z ulice a hospody. Vážně i nevážně, bez růžových brýlí a pochlebování vrchnosti.
Sněhu se zatím v potřebném množství nedostává, a tak si lyžaři – běžkaři musejí nechat zajít chuť. Ale přesto, ve Vimperku na Vodníku jsou díky umělému zasněžování alespoň nějaké stopy, v nichž se už i závodilo. Zasněžování je placeno z veřejných peněz, a tak by od radnice bylo poctivé, kdyby už konečně letos stanovila, kdy si může na Vodníku zalyžovat také veřejnost bez toho, aby se tam dostala do kolize s místními lyžaři nebo závodníky odjinud. Vodník nemůže, ani při nedostatku sněhu, sloužit pouze jedné zájmové skupině pod hlavičkou sportovního klubu. Je financován z veřejných zdrojů, a tak musí sloužit všem, byť se to někomu nemusí líbit. Na zimním stadionu se také vystřídají hokejisté i bruslící veřejnost, tak proč by tomu nemohlo být stejně i na Vodníku.
Společnost ČSAD Autobusy České Budějovice informuje ve svém zpravodaji o chystané modernizaci nástupní plochy autobusového nádraží ve Vimperku. Tak doufejme, že to po letech slibů příští rok konečně vyjde a tento vstupní prostor do města dostane slušivý vzhled. Dosud patří spíš k tomu horšímu, co ve Vimperku máme, ale uznávám, že nejde vše najednou změnit k lepšímu. Prozatím by firma mohla občas poslat na nástupiště pracovníka s koštětem, aby tam alespoň zametl a vysmýčil letité pavučiny.
Starostka Jaroslava Martanová ve vysílání vimperské televize básní, jak lidé hojně využívají městskou dopravu zdarma. Daří se tak prý plnit hlavní záměr, aby nejezdili do města, třeba za nákupy, osobními auty, ale dotovanými autobusy. Když tohle slyším, mám dojem, že starostka vůbec nezná realitu všedního dne, že se do města právě snesla odněkud z nebes. Jsem dnes a denně v kontaktu s mnoha lidmi, ale ještě jsem neslyšel, že by někdo přijel do města nakoupit nebo do kina autobusem a svoje auto nechal před domem na parkovišti nebo v garáži. Vimperk nemá a ani mít nebude celé město a osady pokrývající síť linek a potřebný počet spojů. Proto nikdy nebude městská doprava, ať už zdarma nebo za peníze, pro všechny občany. Zadarmo tak jezdí jen nepatrná menšina, většina z nás však na tento populismus vedení města doplácí.
Městskou hromadnou dopravu zdarma hojně využívají studenti, dojíždějící z okolních obcí do vimperského gymnázia. Ráno, znaveni po probdělé noci nad učebnicemi, si raději čtvrthodinku i více počkají na autobusovém nádrží na spoj do města, než by do školy šlapali pěšky. Nohy jim neslouží. A odpoledne? To dá rozum, uznejte, po celodenním vypětí ve školních lavicích nepůjdou přece na autobusové nádraží pěšky, když se tam mohou dopravit hromadně a zdarma. Shrnuto – vimperští občané dotují ze svých daní pohodlí studující mládeže z okolních obcí. Tak rozhodli naše velkorysí zastupitelé. Mějme je za to rádi, mají dobré srdce.
Ve vysílání vimperské televize se vedoucí odboru životního prostředí vimperské radnice Josef Kotál seč mu síly stačí snaží vysvětlit skokový nárůst poplatku za svoz komunálního odpadu. Neříká už ale, proč radnice hází všechny občany do jednoho pytle, proč všichni platíme stejně bez ohledu na to, kolik odpadu do popelnice vysypeme a jak často tuto nádobu (nádoby) naplníme. Proč má třeba čtyřčlenná rodina, která naplní popelnici jednou za čtrnáct dní, platit stejně, jako jiná čtyřčlenná rodina, která naplní stejně objemnou popelnici jednou za týden? Je to spravedlivé? Není! A přitom už existují různá řešení (očipované popelnice a váhy na kuka vozech), kdy občané platí jen za skutečně vyprodukovaný a odvezený odpad. Do Vimperka zatím tento technický pokrok nenašel cestu. Pročpak asi?
Pohodová neděle se konala 24. listopadu, poutače na kandelábru v Rožmberské ulici straší dodnes. Přežijí tam do příštího roku?
Zdeněk JUNGVIRT