STARÁ ŠUMAVA: Květ svaté noci
Vánoční hvězda
Hvězda se objevila
na temných nebesích,
teď stoupá celá bílá
k půlnoci nad lesy:
září jak oheň němý
nad ztichlou širou zemí.
V tobě i mně
tmu v srdci najde si.
Ostatní hvězdy hasnou
a pohltí je noc.
To před ní, divukrásnou,
ztratí sílu a moc.
Jen ona stojí v jasu
na samém prahu časů,
tobě i mně
jde v nouzi na pomoc.
Měj své oči i duši
aspoň teď dokořán!
Ta hvězda dává tušit
z nejzazších nebe bran,
z té náhle blízké dáli
že v čistotě, co pálí,
k tobě i mně
dnes v noci vejde Pán.
Při pohledu na vánoční hvězdu se všem vybavují momenty svátků. Nám připomínají prosincovou zimu prolínající se lidským teplem a humanitou. V každé vánoční hvězdě je radost, naděje a spokojenost. Naučili jsme se v životě velmi dobře věřit, ale naučili jsme se společně dát naději i druhým.
Ve vánočních hvězdách jsou utajené stisky rukou a srdečná objetí… tváře a pohledy, na které se nikdy nezapomene… děti, ženy, muži a staří lidé spojeni stejnou bolestí a stejným přáním… touha po šťastném osudu. Vánoční hvězda (Poinsettia) je nepřehlédnutelná, pestrá a slavnostně vyhlížející rostlina, ačkoli jsou její květy drobné a nenápadné. Zrak však přitahují nádherně vybarvené listeny pod kvítky.
Nejčastěji jsou jasně červené, což v kontrastu s tmavou zelení listů působí slavnostně. Její typické červeno-zelené zbarvení působí velmi slavnostně, a proto se pryšec nádherný zvaný vánoční hvězda stal tradiční součástí vánoční výzdoby v domácnosti. Vykvétá v době, kdy noc je delší než 12 hodin, což je v mírném pásu severní polokoule právě v období vánoc.
To co činí tuto rostlinu zajímavou, však nejsou květy, které jsou poměrně malé, nenápadné, ale velké červeně zbarvené listeny, které vyrůstají kolem květenství a připomínají tak hvězdu. Vraťme se k však na začátek k jejímu dalšímu lidovému jménu poinsentia či poinzénie. To získala podle velvyslance USA v Mexiku Joela Poinsetta, který byl tak nadšen touto rostlinou, že si jí v roce 1825 odvezl domů do USA. Zpočátku jí rozdával svým přátelům, ale zlom nastal v momentě, kdy rostlinu získalo jedno zahradnictví v Pennsylvánii a začalo jí pěstovat ve velkém. Podle velvyslance ji pojmenoval v roce 1836 americký zahradník William Prescott. Poinsetia si rychle získala oblibu v USA.
Prakticky celé 20. století měla monopol na pěstování rostliny rodina Eckových z Kalifornie. Nejprve jí začali pěstovat a prodávat, postupně začali roubovat. Především právě oni přišli na to, jak vypěstovat rostliny, které budou v květináči vypadat dobře. Ale ani to nestačilo k tomu, aby se vánoční květ stal nezbytnou součástí našich obydlí v době vánoc. Již v 17. století se v Mexiku snažili františkáni spojit tuto rostlinu s vánocemi. Nazývali jí betlémskou hvězdou a barvu listenů spojovaly s krví Ježíše Krista.
Naše domovy dobyla až společně s televizním vysíláním. Paulovi Eckovi se podařilo dostat první tři rostliny do televizních stanic jako dekoraci v předvánočním čase. To byl začátek úspěchu, který podpořili jeho další propagační vystoupení v televizních pořadech a vedly ke změně pojmenování poinsentie na vánoční květ či hvězdu. V 90. letech 20. století však bylo tajemství pěstování vánočních hvězd vyzrazeno, čehož se chytila konkurence.
Následek bylo přesunutí pěstování vánoční hvězdy do míst s levnější pracovní sílou, do zemí Latinské Ameriky. Dnes patří, vedle banánů, kávy, kardamomu či cukru mezi nejvýznamnější exportní komodity Guatemaly. Není divu, že se vánoční hvězda stala oblíbenou sezónní okrasou ve všech španělsky mluvících zemích.
V každé zemi jí říkají jinak. Kromě vánoční hvězdy či vánočního květu, jí říkají i koruna či květ Inků, koruna And. V Mexiku se používá jméno Noche buena (Štědrý den), v Argentině získala označení federální hvězda podle vlajky jedné politické strany, ve Venezuele se jí říká papagayo (papoušek) v Nikaragui zase pastora. Ve Španělsku je nejoblíbenější označení flor de Pascua (květ Božího hodu). Do Evropy se první rostliny dostaly v roce 1804, kdy zatím nepopsaný rostlinný druh přivezl ze své cesty do Ameriky Alexander von Humboldt. V roce 1833 byl druh popsán a správně zařazen mezi pryšce (rod Euphorbia).
Pravděpodobně by ještě dlouho zůstal pouze jednou z mnoha herbářových položek, kdyby v roce 1855 neodjel na svou první cestu do Ameriky Benedikt Roezl. Zahradník, přezdívaný lovec orchidejí, na svých cestách nesbíral jen orchideje, ale všechny druhy rostlin, které byly dekorativní a mohly se v Evropě líbit. Své cesty si financoval sám a vydělával na ně sběrem a prodejem rostlin do zahradnictví. Mezi rostlinami, které poslal evropským zahradnictvím, byla i vánoční hvězda. K jejímu úspěchu na evropském trhu přispěly další generace, které se věnovaly šlechtění druhu, tak aby byl vhodný pro pěstování ve vytápěných bytech a také šlechtění různých barevných variet s listeny bílými, žlutými, růžovými, modrými či světle červenými se světlými okraji.
Zdroj: Naděžda Gutzerová, Hoam!, 1990, č. 12, s. 763 Johanne Linke Překlady a české texty Jan Mareš, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora
(Z cyklu Stará Šumava)