STARÁ ŠUMAVA: O turistickém štítku ze špacírštoku
… Páně Vlčka hnala vzhůru do svahu nejen touha poznat nové, turisticky zajímavé oblasti jeho milované republiky, ale především vidina nových turistických štítků, jichž byl vášnivým sběratelem. Na doporučení kolegů turistů se objevil na úpatí šumavského hřebenu. Pro vytoužené štítky byl vybaven zbrusu novou ohýbanou trnkovkou, zakoupenou zvláště pro tuto cestu. Ale to už se na vrcholu objevila dřevěná rozhledna. Páně Vlčkovi až oči přecházely z nabídky turistických štítků. Vybral si z mnoha tvarů a materiálů krásný mosazný, s českým nápisem, ražený ve firmě Vladimír Podivín z Prahy. Prodejce mu ho vzápětí ochotně připevnil mosaznými hřebíčky na hůl. Panu řídícímu se rozlil na tváři blažený úsměv a honem s přáteli spěchal na pivečko a preclík… Pan řídící usínal s úsměvem na rtech, neboť se mu
podařilo v hostinci doplnit na hůl najednou hned dva turistické štítky! Jeden opět alpakový od firmy Karnet a Kyselý, ale ten druhý byl od Josef Feix und Söhne! Takové štítky bylo možné získat jen tady v pohraničí!…
Když se stala Šumava velkým lákadlem pro první turisty, bylo jen otázkou času, kdy se začnou její milovníci sdružovat. Prvním českým turistickým spolkem byla Šumavská jednota podhorská, která vznikla už v roce 1882 a měla své pobočky v Klatovech, Sušici a Horažďovicích. V roce 1888 vznikl Klub českých turistů, který zřídil pobočky v Sušici a Klatovech.
Stáří člověka se zapíše vráskami do tváře. Minulost hole prozradí počet a rozmanitost turistických štítků. Těžko byste hledali tradičnější turistický upomínkový předmět, než je právě štítek na hůl. Jejich historie sahá až hluboko do dob rakousko-uherského mocnářství a nosili je na svých vycházkových holích a sukovicích otcové našich pradědů. Kdysi nejrozšířenější suvenýr se prodával na každé navštěvované boudě a býval neoficiálním měřítkem turistické zdatnosti majitele hole. Ražené plíšky s více či méně zdařilými obrázky bud a dominant, jsou předmětem sběratelského zájmu i dnes.
Historie turistických holí – špacírek a turistických štítků souvisí se začátky pěší turistiky, jako fenoménu využívání volného času lidí. Lze konstatovat, že zejména hory byly ještě do konce 19. století dost nepřístupné a nebezpečné a proto pro pěší turistiku nevhodné. Rozmach začal se vznikem spolků, sdružení a různých organizací. V těchto spolcích byli zejména obyvatelé měst – studenti, majetní a vzdělaní lidé, kteří měli přece jen více volného času než lidé z vesnic.
Jednu z nejvýznamnějších rolí v rozvoji turistiky sehrál na přelomu 19. a 20. století Klub českých turistů, který má asi největší podíl na vybudování turistických tras, postavení chat, restaurací, zájezdních hostinců, lyžařských vleků, rozhleden, památníků a popularizaci turisticky zajímavých míst. Sběratelé pohlednic jistě znají staré záběry turistů, hrdě třímajících své hole s kovovými štítky, které symbolizovaly všechna místa, která dotyčný navštívil. To byl vlastně jakýsi cestovní deník každého správného turisty.
A tak nacházíme v pozůstalostech i několik holí po dědečkovi se štítky z celé republiky, někdy i z ciziny. Štítky byly ke koupení ve všech turistických oblastech, většinou i v několika variantách (různého tvaru, velikosti, druhu použitého kovu). Prodávající byl ochoten (na požádání a bezplatně), upevnit je na hůl pomocí nerezavějících, převážně mosazných hřebíčků. Některé ze štítků měly malou plošku pro gravírování data návštěvy.
Zdroj: Turistická ročenka
Připravuje: Miroslav KŮS ADRES
Foto: archiv autora