STARÁ ŠUMAVA A POŠUMAVÍ: Třetí postní neděle

Třetí neděle postní se točí kolem zdraví; říká se jí Oculi. Liturgicky je třetí postní neděle, podobně jako čtvrtá a pátá, zasvěcena přípravě na slavení velikonočního tajemství „zvláště připomínáním křtu nebo přípravou na jeho přijetí“. V Českých zemích se třetí postní neděli přezdívalo Kýchavná.

Názory na vznik tohoto názvu se různí. Podle některých tou dobou děti na vesnicích, přestože byla ještě zima, chodívaly bosé. Nebyla nouze o nachlazení a kýchání. Druhé vysvětlení názvu Kýchavné neděle souvisí s nemocí mnohem zákeřnější, než jakou je jarní prochladnutí. V 1. a 2. knize Samuelově je ve Starém zákoně popisován mor, který je vykládán jako Boží trest a strašlivá hrozba Boží.

V křesťanském světě mor za trest Boží oficiálně označil papež Řehoř I. Veliký (asi 540–604), když během jeho pontifikátu vypukla morová nákaza: „v Římě v náhlém moru léta 590, kdežto člověk jak ústa zíváním otevřel aneb kejchl, náhlou smrtí umřel.“ Papež proti „moru jako trestu Božímu“ opakovaně nařizoval modlitby a sedmidenní procesí a též, „aby se člověku kejchajícímu dalo pozdravení: ‚Pozdrav aneb pomoz Pán Bůh.‘“ Dal
tím prý vzniknout nejrozšířenějšímu křesťanskému pozdravu.

„Zvláštní mor“, jenž s sebou nesl prudký kašel končící chrlením krve a projevující se kýcháním, byl popsán v jedné z kronik ze 16. století. Nemoc stála život mnoho lidí a odezněla snad po mši sloužené o třetí postní neděli. Na památku zázračné záchrany života pojmenovali věřící třetí postní neděli „nedělí Kýchavnou“.

Ke třetí postní neděli se pojí množství pověr o zdraví a délce života. Podle jedné z nich „kolikrát kdo o tomto dni kýchne, tolik let života mu zbývá“. Ten, komu se o třetí postní neděli poštěstí kýchnout rychle třikrát za sebou, bude po celý rok zdravý jako rybička. Když v 18. století začala móda šňupat tabák, mnozí si začali pomáhat ke kýchání dobře míněným šňupečkem. Protože se tato neřest rychle šířila nejen mezi prostým lidem, ale i mezi služebníky Božími, byly na šňupání vydávány nejrůznější církevní zákazy a šňupání během mše se trestalo pokutami. Tehdy se v některých zemích rozmohl zvyk obdarovávat se navzájem malými tabatěrkami na šňupací tabák a nejrůznějšími kapesníčky pro štěstí. Ve východních křesťanských církvích se o třetí postní neděli koná slavnost Uctění svatého Kříže, při níž se v průvodu nese kříž a obrazy svatých.

Zdroj: Liturgický rok na českých a moravských kůrech

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora