STARÁ ŠUMAVA A POŠUMAVÍ: O svátku svatého Josefa

STARÁ ŠUMAVA A POŠUMAVÍ: O svátku svatého Josefa

 

Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou,“ říká stará pranostika. Svátek sv. Josefa byl považován za první skutečně jarní den. Lidé v tento den odhadovali, jaká bude úroda, zpívali a veselili se. K jaru patří láska, a proto na josefských poutích kupovali chlapci svým dívkám srdce z perníku na znamení věrnosti.

Mužské křestní jméno Josef (také Jozef) patří k nejužívanějším českým jménům. Snad ještě více než jméno samotné se u nás zažily jeho domácí varianty Pepa nebo Pepík. Josef je prastarým biblickým jménem, jehož původ je spojený s hebrejštinou. Pochází z hebrejského jména Jóséph, které dle židovské tradice nosil jeden z patriarchů izraelského národa, syn Jákoba. Jméno se z hebrejštiny překládá jako „Bůh ti dá (dítě)“, „Bůh ti dá následovatele“, „Bůh ti přidá“. Svatý Josef je patronem řemesel i rodiny.

Svátek svatého Josefa, snoubence Matky Boží a pěstouna Ježíše, který připadá na 19. března, je doložený poprvé ve 12. století. V roce 1870 vyhlásil papež svatého Josefa patronem celé církve. Kromě toto drží sv. Josef patronát také nad celou řadou řemesel spojených především se dřevem – nad tesařstvím, dřevorubectvím nebo truhlářstvím. Je rovněž ochráncem dětí a mládeže, panenství, křesťanských rodin a umírajících. Svatý Josef je zobrazován s lilií, pastýřskou holí nebo tesařským nářadím v ruce.

Podle lidové tradice ukončuje svatý Josef zimu. Pro naše předky byl tento den významným předělem v zemědělském roce. Den svatého Josefa považovali za první jarní svátek, ve kterém odkládali zimní šaty a oblékali letní oděv. Pranostiky považují tento den za určující pro bohatost sklizně. „Když je pěkně na Josefa, bude úrodný rok a obzvláště zemáky se urodí,“ říkalo se na svatého Josefa. Také na začátku jara sázíte do misky osení? V některých krajích vysévaly dívky osivo do misky s hlínou právě ve svátek svatého Josefa. Do Velikonoc jim pěkně vyrostlo a ony do něj pak kladly obarvená velikonoční vajíčka.

Brusiči skla pohřbívají na sv. Josefa světlo. Svátek svatého Josefa oslavovali především skláři, pro které končila práce při umělém osvětlení. Brusiči skla se vydali v sobotu po svátku s velkou lucernou k lesu. Tam ji zavěsili na větev, veselili se a popíjeli pod ní až do rána a nakonec ji zakopali do země. Říkalo se, že „pochovávají světlo“.

Jaro zahajují josefské zábavy, poutě a sliby věrnosti. Popularita světce a nadcházející jaro lákalo lidi k různým josefským zábavám. Na venkově vyhrávaly kapely, v Praze se slavil svátek jarní josefskou poutí, která se konala před kapucínským kostelem sv. Josefa na dnešním náměstí Republiky. Zamilované páry si na svátek patrona manželství slibovaly věrnost. Mládenci kupovali svým vyvoleným na důkaz lásky medový perník ve tvaru srdce. Pražskou josefskou pouť navštěvovali lidé ještě na začátku dvacátého století.

 

Zdroj: Výkladový slovník biblických jmen

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora


 

0 0 votes
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře