STARÁ ŠUMAVA: Jarní rovnodennost

STARÁ ŠUMAVA: Jarní rovnodennost

 

Přátelé, radujme se, jaro je tady, i když to za okny ještě tak nevypadá. Probuďme se ze své dřímoty! Nastane jarní rovnodennost. V mnoha kulturách tento den rovnodennosti označoval počátek jara, roční období, které lidem v severních končinách přinášelo konec zimního strádání a nový rozkvět života. Teplé paprsky jarního slunce zahánějící poslední zbytky zimního smutku, nenálady a chmurných myšlenek.

Sluneční svit doslova umí rozsvítit naše myšlenky, zvládne vyčarovat nádherné teplo v našem těle, naději v duši a dokáže nás otevřít očekávání všem možnostem, které sebou jarní tep přírody a života přináší. Delší den a jeho světlo dodává svoji jedinečnou životodárnou sílu nejen živé přírodě, ale také nám, kteří k ní neodmyslitelně patříme. Den jarní rovnodennosti se tak stal symbolem obrození života. Pevné zdraví měla zajistit magická rituální koupel v ranní rose či v potoce, ideálně na místě soutoku více pramenů. Tam byla magická síla vody nejsilnější. Rituál se prováděl brzy ráno v den jarní rovnodennosti. Měl začít ještě za tmy a proběhnout beze slova.

Je to bod, kdy světlo, oheň a slunce začínají převládat nad tmou. Jarní rovnodennost nastává 20. března 2023 v 22:24 hod. Keltové a Germáni pojmenovali tento den Ostara, podle bohyně jara a křesťané podle něj pojmenovali Velikonoce. Staří Keltové a také Germáni slavili tento svátek v době, kdy jsou den i noc stejně dlouhé. Ostara byla jejich bohyně jara, ale také plodnosti. Bývá znázorňována s vejcem, které symbolizuje zárodek stvoření a králíkem, který zase znázorňuje plodnost. Naši předkové oslavovali návrat života na zemi, příchod jara, probouzení přírody a životní sílu.

V den jarní rovnodennosti získává světlo nadvládu nad tmou. Je to ideální čas na očistu obydlí od negativních energií, už staří Keltové zapalovali očistné ohně za východu Slunce a oslavu toho, že zima odešla a začalo období radosti, nových začátků a nového života. Tradičně si zdobili příbytky symboly jara – květy, stužkami, veselými barvami, rohy hojnosti….

Jen dvakrát do roka je den stejně dlouhý jako noc – nastává rovnodennost. Ta jarní symbolizuje konec zimy a definitivní začátek teplejší, blahobytnější, prosvětlenější a vůbec radostnější části roku. Nepřekvapí proto, že je to den, který oslavovaly snad všechny lidské kultury od pravěku až po současnost. A tak i naše Velikonoce mají některé své kořeny v tajemných obřadech doprovázejících svátky rovnodennosti před desítkami tisíc let.

Zdálo by se, že stanovit čas rovnodennosti muselo být pro pravěké lidi téměř nemožné, protože hodinkami jistě nedisponovali. Ve skutečnosti to však je velmi jednoduché. Stačí kolmo do země zarazit tyč a zaznamenávat pak pohyb konce jejího stínu, třeba pokládáním menších kamenů, zatloukáním kolíků a podobně. Po celý rok je dráha konce stínu zakřivená – s výjimkou dvou dní: jarní a podzimní rovnodennosti. Právě jen tehdy tvoří rovnou čáru, protože slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Astronomická jarní rovnodennost nastává 20. nebo 21. března, výjimečně i 19. března.

 

Zdroj: Ottův slovník naučný, heslo Aequinoctium.

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora


 

 

0 0 votes
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře