VZPOMÍNKA NA JANA POHANA: Miloval Šumavu a nechal zde mnoho výborných rolí
Když jsem sledoval televizní vyhlášení Českého lva pro nejlepší film a herecké výkony, vybavily se mi vzpomínky na velkého dabéra, herce ve vedlejších rolích a výborného člověka Jana Pohana, který před několika dny odešel do hereckého nebe.
Pan Jan Pohan byl pro naší rodinu dlouho víc jak rodinným přítelem, se kterým jsme se potkali na začátku sedmdesátých let na Kvildě. Já jsem ho osobně poznal v dětství, když jej otec přivedl na návštěvu. Bylo to na Kvildě, kde měl svou krásnou chalupu na Vlasaté cestě nad lesem. Mnohokrát jsme ho navštěvovali a vždy nás upozorňoval: zout a do Kanady (to byla jeho výstavní místnost) zásadně na boso. Byl to velký perfekcionista a jeho velký smysl pro pořádek mě vždy dostával. Největší zážitek s Janem Pohanem, který mi dodnes utkvěl v paměti, bylo to, když jsme s jeho renoltkou jeli na dovolenou, Nabídl se otci, že odveze naší rodinu do Severních Čech. Jízda přes sto kilometrů, to v té době byl opravdu zážitek, stejně jako historky pana Pohana.
Jak šla léta, my se z Kvildy stěhovali do Volar, a tak se naše setkávání stávala svátkem. Otec odešel do zaslouženého důchodu a vždy, když jsme na Kvildu zajížděli, byla první cesta k Pohanovi, jak se říkalo jeho místu tam nad lesem k Bučině. Já řídil, a tak nebyl problém, aby ti dva pánové a někdy i zajímavé dámy či pánové z herecké branže, sedli a pohovořili s dědem, jak Jan Pohan říkal Pradědovi, tomu pravému chlapskému pití. Bylo to krásné a nezapomenutelné potkat paní Jiřinu Jiráskovou v teplácích, ukřičeného Tomáše Holého či pana režiséra Gajera, jak vypráví své historky nejen z natáčení. Bohužel otec po nemoci již nemohl za Janem Pohanem jezdit, a tak, když jsem měl nahoru cestu, zašel jsem za ním sám. Bylo to stále krásné vyprávění při vynikající polévce, kterou vařil pro turisty od dob pádu železné opony.
Všechny naše cesty a setkání skončily, když jsme se dozvěděli smutnou zprávu, že Jan Pohan zemřel. Odešel v krásném věku 84 let a myslím si, že jeho život byl dlouhý a naplněn až po okraj. On žil naplno a přesně. V budějovickém, krematoriu, kde jsme Jana Pohana vyprovodili na poslední cestu, to vše přesně a perfektně vystihl manžel Kateřiny Špačkové, dcery Jana Pohana, který ve svém slově zhodnotil krásný a dlouhý život Jana Pohana. Byla to vynikající charakteristika muže tak, jak životem kráčel a jaký byl ke všem, nejen k rodině, ale i ostatním. Přísný, spravedlivý, kamarádský a moudrý, muž, který miloval Šumavu a zde nechal mnoho výborných rolí. Jeho hlas budeme slyšet stále, vždyť jím nadabované dokumenty, či role mnohých světových velikánů mu přinesly právem cenu Františka Filipovského za dabing. A věřím, že jednou bude Jan Pohan uveden do síně slávy českého filmu, neboť on tam již dnes patří.
Ladislav BERAN, Volary
Foto: http://www.csfd.cz/