JIŘÍ MÁNEK: Šumavě pomůže samostatný zákon, který stanoví jasná a neměnná pravidla
Minulé vedení ministerstva životního prostředí (MŽP) a minulé vedení Národního parku (NP) Šumava připravilo v letech 2011–2013 Plán péče o NP Šumava, který na počátku prázdnin roku 2013 odsouhlasili Jihočeský a Plzeňský kraj i šumavské obce, na jejichž území se NP Šumava rozprostírá. Na počátku prázdnin roku 2013 jej v souladu se Zákonem o ochraně přírody a krajiny posvětila i Rada NP Šumava. Tedy všechny ze zákona kompetentní a za území Šumavy přímo odpovědní účastníci souhlasili s dokumentem, který měl být v platnosti v letech 2014–2028.
MŽP nyní své procesní pochybení ústy své mluvčí obhajuje tak, že jejich nezákonný postup při mocenském prosazení změn požadovaných aktivisty, spočíval v tom, že museli “v dobré víře” odstranit z původního dokumentu nezákonnosti. Mluvčí v prohlášení neříká o jaké nezákonnosti se jedná, ale na facebooku MŽP se píše, že těmi nezákonnostmi byla zonace a projekt lanovky na Hraničník, (viz obr. 1).
Tomu se musím výrazně podivit. Vede mě k tomu hned několik důvodů:
1) Žádný projekt lanovky na Hraničník v plánu péče o NP Šumava nebyl a není. Lanovka na Hraničník je asi velkým strašákem toho, kdo tiskové mluvčí prohlášení připravil a tedy si vymyslel, že takový projekt v plánu péče byl. Nebyl.
2) Že MŽP považuje přítomnost zonace v plánu péče za nezákonnost je opravdu bizardní. V ČR jsou 4 národní parky a každý ve svém plánu péče zonaci má. KRNAP a NP České Švýcarsko přímo, vč. mapy a NP Podyjí zonaci popisuje.
Blíže viz
A) Plán péče o KRNAP (2010–2020), zonace viz strany 10 a 11
http://www.krnap.cz/data/File/legislativa/plan_pece_2010_2020/pp-krnap_cast-a_text-final.pdf
B) Plán péče o NP PODYJÍ (2012–2020), zonace viz strany 8 a 119, nemá mapovou přílohu, ale zonaci zmiňuje.http://www.nppodyji.cz/uploads/dokumenty/PP_Podyji2012_2020.pdf
C) Plán péče o ČESKÉ ŠVÝCARSKO (2009–2016) (Zonace strany 16–18)
http://www.npcs.cz/sites/default/files/user_files/FTP_NO/Plany_pece/Plan_pece_NPCS_cast1.pdf
Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992Sb. se v §17 jasně věnuje zonaci národních parků. Když je pak zonace zakomponována do podzákonné normy, kterou je plán péče, MŽP považuje za nezákonnost? Tomu nerozumím. Možná, že MŽP uvažuje o své Vyhlášce č. 64 z roku 2011, která se věnuje právě tomu, co mají plány péče obsahovat. Ale v celé Vyhlášce není ani jediná zmínka o tom, že by plán péče neměl, nebo dokonce nesměl obsahovat zonaci.
Vyhláška 64 zde: http://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/2011/sb0024-2011.pdf
3) Nejsilnějším motivem k mému udivení nad prohlášením MŽP je existence §38 v Zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 144/1992Sb., ve kterém se jasně praví; “Zpracování plánů péče o národní parky a chráněné krajinné oblasti zajišťuje Ministerstvo životního prostředí“. A tak to také bylo. MŽP prostřednictvím svých úředníků bylo po 3 roky příprav plánu péče (2011–2013) přítomno na většině jednání a přímo koordinovalo tvorbu materiálu. Pokud dnešní MŽP říká, že byly v plánu péče nezákonnosti, tak by za ně rozhodně někoho museli vyhodit. Ale to se nestalo.
4) Takže k podivu, ale spíše k pláči je to, že dokud nenastoupilo současné vedení MŽP, bylo všechno v pořádku. Se změnou vedení MŽP je tento vrcholný úřad ochrany přírody pod vlivem radikálních ekoaktivistů, lavíruje v legislativě, hledá všechny výmluvy a spoléhá na fakt, že problematice vlastně nikdo z veřejnosti nerozumí. V takovém klimatu jsou slova dnešního MŽP o nezákonnostech marketingově sice v souladu se strategií Hnutí ANO, ale Šumavě to vážně nepomůže. Šumavě pomůže jenom samostatný zákon o NP Šumava, který stanoví jasná, srozumitelná a neměnná pravidla. Teprve pak bude na Šumavě LÍP.
Jiří MÁNEK, Autor je bývalý ředitel Správy Národního parku Šumava