KAREL HARAZIM: Ulice 1. máje. Kdy bude hotova studie na tuto celoměstsky významnou dopravní tepnu?
Studie, projekty, územní studie, studie veřejného prostranství, regulační plán, prováděcí dokumentace, studie proveditelnosti, objemová studie, prověřovací studie, územní plán, urbanistická studie, strategický plán, chcete-li program rozvoje města. To jsou pojmy, které jsou často skloňovány v tisku či na zasedání zastupitelstva města.
Bohužel se tyto pojmy stávají prázdným slovem s pejorativním podtextem, přestože se jedná o zásadní podklady(dokumenty), které vedou, resp. by měly vést, k udržitelnému rozvoji obce. Je faktem, že hodně lidí neví, co přesně tato slova znamenají, tudíž jim nepřikládají žádnou důležitost nebo spíše berou proces spojený s jejich pořizováním jako zdlouhavý byrokratický úkon. Na druhé straně je neutěšený stav místních komunikací, které bezesporu potřebují revitalizovat…
Na nedávném zastupitelstvu se intenzivně řešily studie na ulici 1.máje, studie na revitalizaci sídliště či studie na lokalitu sloupy. Já bych se nyní zaměřil na studii veřejného prostranství ulice 1.máje a ulice Pivovarské, poněvadž k té disponuji potřebnými informacemi.
Jak zaznělo na zastupitelstvu, jedná se o dlouhodobý problém přesahující toto volební období a to z důvodu atakující životnosti dopravní, ale i technické infrastruktury, a to hlavně ve spodním úseku ulice 1. máje. Je známo, že na tento úsek je vypracován projekt, který postihuje technickou infrastrukturu, tedy jak vodovod tak kanalizaci, ale i úpravu povrchů. Dnes se již mohlo realizovat a mohl být proinvestován přebytek rozpočtu města za rok 2016. Auta by již dnes pravděpodobně jezdila po zcela novém povrchu, kočárky a chodci by užívali nové povrchy chodníků.
To je pravda, ale pojďme se na to podívat z trochu jiného úhlu pohledu.
Realita je taková, že se nyní zpracovává studie veřejného prostranství na celou ulici 1.máje od benzínové pumpy až po Gymnázium včetně pivovarských teras, která reflektuje stávající projekty a studie. Faktem je, že hotová bude tato studie na přelomu září a října roku 2017. Tedy samotná realizace začne koncem roku 2017 nebo spíše začátkem roku 2018. Kdejakého člověka napadne, co se na tom dělá tak dlouho a proč se vůbec tato studie pořizuje, když už dávno mohla mít ulice novou vizáž a mohla být komfortněji užívána. O to víc si vážím postoje vedení města, které je dennodenně konfrontováno s touto situací a přesto se vydalo cestou tuto studii pořídit, i když si bylo vědomo akutnosti stavu této lokality a silné kritiky ze strany veřejnosti.
Pokusím se vysvětlit, proč je tato cesta správná. Většina pořizovaných studií ve Vimperku je na základě nejnižší ceny jak ukládá zákon o veřejných zakázkách. Pak vznikají stavby (prostory), které nedělají renomovaní architekti, ale průměrní zpracovatelé, kteří splní veškeré legislativní a normové parametry, ale samotná realizace co do kvality veřejného prostoru městu nic nepřinese. Ba naopak. Jedná se většinou o nejlevnější, nejrychlejší někdy i o dočasné řešení, které se stane řešením trvalým. Většinou jde o aplikaci málo trvanlivé betonové zámkové dlažby, vše se zalije asfaltem a aplikuje se mobilní zeleň, aby to „vypadalo“, jinak vše zůstane při starém. Tedy nezhodnocují se potenciály, kterými prostory disponují. Resp. neřeší se jádro problému, ale spíše se udělají kosmetické úpravy, které nejsou ani trvanlivé ani hezké a po pár zimách jsme tam, kde jsme byli na začátku.
Jednou z cest jak vybrat dobrého architekta, resp kvalitní projekt, je výběr pomocí architektonické soutěže, kde je hodnocen především poměr mezi celkovou kvalitou návrhu a ceny. Ta se ale zatím ještě nikdy ve Vimperku neuskutečnila. Na základě ní například vznikly stavby jako je vysílač Ještěd či brněnské výstaviště. Písek například touto cestou získal 23 návrhů na nový plavecký bazén či 10 návrhů na novou podobu náměstí. Ta ovšem vyžaduje nějaký čas, který Vimperk nemá. Proto se dospělo, z časových důvodů, k určitému kompromisu, který je na poměry Vimperka zcela ojedinělý, tedy vyzvat tři renomované architektonické kanceláře, které se pravidelně umisťují na architektonických soutěžích na předních příčkách. Ze tří architektonických kanceláří byli vybráni architekti z kanceláře re:, kteří v těchto dnech pracují na analytické části.
A proč by mělo být „májovce“ věnováno tolik času a peněz? Předně proto, že si zaslouží být celoměstsky významná tepna, kultivovaným a reprezentativním prostorem, prostorem všemi sdíleným, tedy i bezpečným a hlavně trvanlivým a udržitelným co do povrchů, dopravy, zeleně, osvětlení, mobiliáře, tak i reklamy. Směr, který je nyní ve Vimperku z pohledu pořizování studií nastolen, je směrem správným. Pokud se koukneme do obcí ať už v zahraničí či v ČR, kde město nabízí kvalitní veřejné prostory a kvalitní životní podmínky, vždy se využívá špičkových architektů.
Co se týká času spojeným s pořizováním těchto územně plánovacích podkladů a závazných dokumentů,tak pokud mají být tyto koncepční materiály dobrým nástrojem pro další směřování města, je zapotřebí dostatek času, kvalitní zadání ze strany města a kvalitní architektonická kancelář, která bude složená nejen z architektů, ale i krajinářských architektů, dopravních inženýrů, či sociologů. Jako vhodným nástrojem může být například již zmíněná architektonická soutěž.
Velkou roli v tomto hrají dotace, kterých by bylo minimálně nerozumné nevyužít. Dotační výzvy se ale nemohou stávat inspirací pro projekty, které mají v budoucnu ve městě vzniknout. Projekty by měly vycházet ze skutečně potřebných věcí a měly by být součástí komplexnějšího řešení města. Tedy podat předem připravený projekt, který je součástí komplexních strategických vizí, na dotační výzvu je v pořádku, ale vypracovat během „týdne“ projekt, že je na to zrovna vypsán dotační titul je chyba, která se pak promítá do kvality veřejných prostor ve městě. Ty se pak stávají trvalým provizoriem a je to na nich hodně znát.
Tedy jsem rád, že město hledá klíč k tomu, jak vybírat dobré architekty a pořizuje studie, i když to je cesta složitější a časově náročnější. Myslím si, že se vyplatí počkat rok, abychom dostali komplexní řešení „májovky“ . Za městy, jako jsou například již zmíněné Dolní Břežany, Líbeznice či Litomyšl, stálo osvícené vedené města, které dlouhodobě plánovalo, zpracovávalo studie, projekty, které se přetavily do realizací až třeba za 4 roky, což představuje jedno volební období. Tedy za toto období nebylo kopnuto, nedělalo se provizorní řešení, ale čekalo se až na pořádné a udržitelné řešení problémů, které obec trápily. Což je případ i Vimperka a „májovky“.
Karel HARAZIM, PROSTOR Vimperk – Regionální platforma pro zvyšování povědomí o významu architektury, urbanismu a městského plánování