NA CESTÁCH ČESKEM: Orlík, zámek umístěný na skalnatém ostrovu, je oblíbeným cílem výletů
Orlík je jihočeský zámek umístěný na skalnatém ostrovu nad Vltavou a vlastněný Schwarzenbergy. V pramenech je jeho existence doložena nejdříve v polovině 13. století, tehdy ještě jako dřevěného hrádku a součást královského majetku, který plnil úlohu celnice (clo se vybíralo od proplouvajících lodí za převážené zboží).
Založení hradu
Hrad založil král český a císař římský Karel IV. a udělil jej roku 1357 Dětřichovi z Portic, biskupu Mindenskému, a také jeho synovci Jetřichovi byla přisouzena jedna výhrada. První získal právo doživotního užívání hradu a druhý měl v případě nebezpečí povolit osazení hradu posádkou. V roce 1369 vyměnil Hynčík Pluh hrad s nejvyšším královským komořím. Byl jím Zikmund Huler, konšelem města pražského, jenž se těšil císařově důvěře. Tu ale zneužíval a obohacoval se. Po 17 letech byl usvědčen a sťat. Po jeho smrti císař zkonfiskoval pouze část jeho majetku a Orlík připadl jeho bratru Ondřejovi.
Zmrzlíkové ze Svojšína
Ten jej prodal Petrovi Zmrzlíkovi ze Svojšína. Zmrzlíkové ze Svojšína, kteří vešli ve známost svým kladným postojem k husitskému hnutízískali i Zvíkov. Hrad Orlík byl v době prodeje skromně vybavený, ale nyní se dočkal rozmachu, jak stavebních prací, tak i celkových oprav. Petr Zmrzlík byl velice zdatný hospodář a požíval veliké vážnosti. Byl královským mincmistrem. Kvůli své víře však přišel o své úřady. Hostem na hradě byl i Jan Žižka. Také jeho synové přešli k táboritům. Patřili k největším odpůrcům Oldřicha II. z Rožmberka. Podnikli společně s tábority jízdy do Uher, Míšně a Slezska.
Švamberkové
V roce 1501 prodal Václav Zmrzlík hrad společně i s 22 okolními vesnicemi Kryštofovi ze Švamberka. Z této doby pochází velká část staveb a oprav místností a pilířů. Po jeho smrti na hradě hospodařila jeho manželka, avšak velice zle. Neplatila čeleď a hrad velmi zchátral.
Taktéž Bohuslav ze Švamberka v poslední vůli odkázal hrad své manželce. Ta se provdala zaVáclava Berku z Dubé. Její syn Jindřich ze Švamberka zemřel bezdětný a byl poručníkem Kryštofa ze Švamberka, po smrti své matky hrad odkázal jemu. Kryštof ze Švamberka nechal postavit kapli se síťovou klenbou a zmodernizovat interiéry. Poté hrad nabyli Jiří a Vilém ze Švamberka, za jejichž držby hrad získal na významu, a přestal být považován za pouhé panské sídlo. Došlo k renesančním přestavbám a nákladným úpravám vnitřních interiérů. Vzhledem k nedostatku a malé reprezentativní úrovni palácových prostor, došlo ke stržení severozápadní strany hradu a na tomto místě byly postaveny nové, reprezentativní prostory paláce. V čele, na štítové zdi byla postavena štíhlá věžička.
Švamberkové, vlastnící Orlík také v 16. století, však byli podobného (protestantského) vyznání, a proto jim byly všechny majetky, včetně zámku, zkonfiskovány během pobělohorského období.
Roku 1621 císařští velitelé Marradas a Huerta přitáhli s počtem 4000 mužů před hrad. Po mírném obléhání se hradní posádka vzdala. V nepřítomnosti Marradase došlo k rychlému a nečekanému přepadení ze strany obránců Zvíkova. Odvezli 4 vozy naložené proviantem. Bylo to pokládáno jako zrada, ale nedošlo k žádnému potrestání. Orlické panství v té době sloužilo jako zásobárna pro vojsko, proto došlo k jeho hospodářskému úpadku a zpustnutí.
Eggenberkové
Dalšími vlastníky zámku byli v 2. polovině 17. století Eggenbergové, kteří byli navíc dědicové jihočeského rožmberského dominia, do kterého spadaly i zámky Hluboká či Český Krumlov. Roku 1623 koupil hrad Jan Oldřich z Eggenberka. V roce 1639 byla opět na hradě vojenská posádka a 1683 ze strachu z Turků byl hrad silně opevněn. Eggenberky však na začátku 18. století potkal podobně nešťastný osud jako rožmberský rod – poslední z rodu (Jan Kristián) se nedočkal mužského potomka. Rozsáhlé dědictví tak bylo odkázáno příbuzným jeho ženy Ernestiny, Schwarzenberkům.
Schwarzenberkové
Orlík i v této době stál poněkud mimo hlavní zájem rodu, neboť Adam František ze Schwarzenberka si za své sídlo zvolil Český Krumlov. O necelé století později se ovšem pozornost vrátila i k orlickému zámku, kdy zde pod vedením stavitele Františka Jakuba Fortinaprobíhaly stavební činnosti.
Karel Filip ze Schwarzenberka
V roce 1802 došlo k rozdělení schwarzenberského majetku na dvě autonomní větve, které podpisem smlouvy založili bratři Josef a Karel Filip. Josefova primogenitura ovládala hlubocko-krumlovské panství, zatímco Karel Filip ze Schwarzenberka, zakladatel sekundogenitury, se stal se svou rodinou prvním trvalým obyvatelem orlického zámku. Byl polním maršálkem a vítězem nad Napoleonem. Byl také velikým milovníkem starožitností. Založil na hradě zámeckou knihovnu, sbírku starých zbraní. Jeho zájmy a aktivity jej častěji odváděly na diplomatické a vojenské cesty, ale pod péčí Karlovy manželky Marie Anny z Hohenfeldu se okolí Orlíka proměnilo v zámecký park anglického stylu, v němž byly zasazeny cizokrajné dřeviny, altánky a mosty. Celkem bylo vysazeno 460 000 stromů. Park je projektován tak, aby vycházkové cesty vedly přetvořenou krajinou s různými zákoutími a pohledy na okolní scenerie.
1850 došlo k oddělení okrasné zahrady od vlastního parku. Byla založena množírna květin, skleník. V tomto období na Orlíku převažovala čilá stavební činnost. Park byl dokončen roku 1904 a i nadále byl velmi pečlivě udržován. Zámek však krátce po rekonstrukci krovů začátkem 19. století vyhořel a musel být znovu nákladně opraven. Tehdy se rozhodlo o výstavbě třetího patra, kde měly být dětské pokoje a pokoje pro hosty.
Novogoticky byl zámek upraven v druhé polovině 19. století podle návrhu pražského architekta Bernharda Gruebera. V tomto období byla v zámeckém parku asi 1500 m severozápadně od zámku vystavěna rodinná hrobka. Současně byla postavena hájovna pro strážce hrobky a zároveň pro promenádního hajného.
V roce 1948 byla orlická sekundogenitura nucena opustit zámek na základě 2. pozemkové reformy. Orličtí Schwarzenberkové odešli do nuceného exilu do Rakouska. Vrátili se až po roce 1989, kdy Karel Schwarzenberg zastával funkci vedoucího kanceláře prezidenta Československé republiky Václava Havla. Po restituci majetku roku 1992 se své funkce vzdal a převzal správu nad rodovým panstvím a v současné době patří jeho synovi Janu Schwarzenbergovi.
Současnost
V současnosti však zámek není obydlen. Fungují zde prohlídkové trasy zahrnující místnosti muzeí, reprezentační místnosti empírové a lovecké v romantizujících neoslozích. V reprezentačních empírových místnostech lze vidět slohově nejčistší podobu empírového slohu v Čechách.
WIKIPEDIE
Foto: Jan KUBITA
