Z HISTORIE MĚSTA: Tradice tiskařského řemesla se začala ve Vimperku psát před 535 roky
Letos je tomu 535 let od významné události v dějinách Vimperka, od okamžiku, kdy tu potulný pasovský tiskař Johann Alacraw vydal své tři tisky. Tak začala dlouholetá tradice tiskařského řemesla v našem městě, na kterou v roce 1855 navázal svojí novou knihtiskařskou dílnou Johann Steinbrener.
Tradice, která se i přes různé peripetie dochovala až do dnešních dnů. Byť velkovýrobu známou ještě začátkem devadesátých let minulého století v podání tiskárenského podniku Stráž (tehdy se tradovalo, že každá čtvrtá kniha vytištěná v republice je z Vimperka) nahradily dnes malé firmy.
Co nového k tomuto výročí napsat? Vše podstatné už bylo v minulosti řečeno a napsáno historiky, publicisty i jinými autory. Proto nabízíme čtenářům jednu ukázku z knihy vimperského autora:
Vimperk voněl řadu let tiskařskou černí. Po Plzni byl druhým českým městem, ve kterém se již v 15. století tiskly knihy. V roce 1484, nedlouho po vynálezu knihtisku, zde pasovský tiskař Johann Alacraw vytiskl dvě knihy. Byly vydané v latinském jazyce. První dílo neslo název Samomluvy svatého Augustina. Druhá kniha byla dílem Alberta Magna a vyšla pod latinským názvem Summa de Eucharistia Sacramento. Svým obsahem to byla kniha určená odborné veřejnosti. Dnes by nad ní zajásal kdekterý sběratel, třeba právě proto, jaké bylo její zpracování. Měla totiž nádhernou a dokonale vypracovanou koženou vazbu. Johann Alacraw si ovšem dobře uvědomoval, že netoliko učeným je třeba knih, ale je nutno myslet také na širší čtenářskou veřejnost. Proto rovněž v roce 1484 vydal kalendář pro rok 1485. A tak spatřil světlo světa první, český, tištěný kalendář. Celý vydaný v českém jazyce, pouze jeho název Minuci čeký nebyl. Odvozeno z latinského slova “minutiv sanguinis,” což znamená pouštění krve. Ne, nebyla to žádná detektivka, jak by se mohl někdo domnívat, ale tento název měl své opodstatnění. Kalendář mimo jiné určoval dny, vhodné pro pouštění krve ze žil. A zase musím upozornit neinformované, že ona drastická metoda nepatřila do mučíren, ale do lékařské praxe. Ono totiž pouštění krve ze žil náleželo k celé řadě, neřku-li, k většině způsobů tehdejšího léčení.
(Miloslav Lukeš: Tiskárny na Šumavě a trochu z historie, vydáno autorem v roce 2007)
Na fotografiích z osmdesátých let minulého století jsou pracovníci tehdejšího národního a později státního podniku Stráž Plzeň, závod Vimperk (Foto: Zdeněk JUNGVIRT)
Barevné foto: Objekt bývalých tiskáren Stráž, dnes je tam Penzion Volyňka a prodejna nábytku
1. reprodukce: Albertus Magnus Summa de eucharistiae sacramento
2. reprodukce: Lunární kalendář Mistra Vavřince
(Obě reprodukce jsou z knihy Vimperská tiskařská tradice, vydalo v roce 1984 nakladatelství Československý spisovatel jako dar tiskárně Stráž ve Vimperku k 500. výročí vzniku knihtisku)
Připravil: (zj)
