Z PRVNÍ RUKY: 5. července – 11. července 2021
Ministerstvo zdravotnictví aktualizovalo cestovatelský semafor, do červené kategorie se v pondělí zařadí Kypr, Portugalsko a Baleárské ostrovy
Na základě dostupných dat z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) aktualizovalo Ministerstvo zdravotnictví seznam zemí podle míry rizika nákazy, který bude účinný od pondělí 12. července. Takzvaný semafor upravuje kategorie zemí, na které se při návratu do ČR vážou příslušná protiepidemická opatření. V zelené kategorii bude od pondělí nově Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kanada, Kosovo a Lotyšsko. Lucembursko se zařadí do oranžové. V červené kategorii budou nově Kypr, Portugalsko a Baleárské ostrovy.
Do kategorie zemí s nízkým rizikem nákazy (zelená kategorie) spadá Albánie, Belgie, Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Černá Hora, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Kosovo, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Maďarsko, Malta, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, San Marino, Severní Makedonie, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Švédsko, Švýcarsko, Vatikánský městský stát a Madeira. Z mimoevropských zemí nebo jejich částí pak Austrálie, Hongkong, Izrael, Japonsko, Korea, Kanada, Libanon, Macao, Nový Zéland, Singapur, USA, Thajsko nebo Tchaj-wan.
Další kategorií jsou země, které se vyznačují středním rizikem nákazy (oranžová kategorie). Do této kategorie zemí se řadí Andorra, Irsko, Lucembursko, Monako, Nizozemsko a Azorské ostrovy.
Při návratu ze zemí zelené a oranžové kategorie je nutné vyplnit Příjezdový formulář. Před vstupem na území ČR nebo nejpozději do 5 dní po vstupu je povinnost podstoupit antigenní nebo RT-PCR test.
Semafor zahrnuje také kategorii zemí s vysokým rizikem nákazy (červená kategorie). Do této kategorie aktuálně spadá Španělsko vč. Baleárských a Kanárských ostrovů, Portugalsko (bez ostrovů) a Kypr. Od 1. července platí pro návrat ze zemí z červené kategorie stejná pravidla jako při návratu z tmavě červené kategorie. Do kategorie zemí s velmi vysokým rizikem nákazy (tmavě červená kategorie) spadají ostatní země. Osoby vracející se z červené a tmavě červené kategorie musí ještě před návratem do ČR vyplnit Příjezdový formulář a zároveň před návratem podstoupit antigenní nebo PCR test, pokud k návratu použijí hromadnou dopravu. Pro tyto osoby platí také povinnost podstoupit po návratu do ČR PCR test, a to nejdříve 5. den a nejpozději 14. den po vstupu na území ČR. Do té doby je nutné zůstat v samoizolaci. V případě cesty do ČR individuální přepravou, není třeba disponovat testem před započetím cesty, ale je povinnost podstoupit po vstupu na území ČR nejdříve 5. den a nejpozději však 14. den PCR test. Do doby výsledku je nutná samoizolace.
Podmínky testování a samoizolace při návratu se netýkají osob, které mají alespoň 14 dní po plném očkování (v případě dvoudávkového schématu 14 dní po druhé dávce, v případě jednodávkové vakcíny 14 dní po očkování) nebo těch, které v posledních 180 dnech prodělaly onemocnění COVID-19. Zůstává jim jen povinnost vyplnit Příjezdový formulář. Kompletní podmínky návratu do ČR ze zahraničí v době pandemie COVID-19 naleznete zde.
Z důvodu možného šíření nových variant viru Ministerstvo zdravotnictví důrazně nedoporučuje cestovat do zemí, kde je extrémní riziko šíření těchto mutací (černá kategorie), pokud to není bezpodmínečně nutné. Konkrétně se jedná o Botswanu, Brazílii, Indii, Jihoafrickou republiku, Kolumbii, Lesotho, Malawi, Mosambik, Namibii, Nepál, Paraguay, Peru, Svazijsko/Eswatini, Tanzanii (včetně ostrovů Zanzibar a Pemba), Zambii, Zimbabwe a Tunisko. Avšak i v případě návratu z těchto zemí mají osoby, které mají alespoň 14 dní po plném očkování nebo ty, které v posledních 180 dnech prodělaly onemocnění COVID-19, pouze povinnost vyplnit Příjezdový formulář a nemusí podstupovat testování a samoizolaci. Pro ostatní je nutné podstoupit před cestou na území ČR PCR test a následně setrvat 14 dní v izolaci zakončenou negativním PCR testem.
Seznam zemí podle míry rizika nákazy najdete zde.
(tzmz)
Byl zveřejněn Program rozvoje Jihočeského kraje na období 2021 – 2027
Program rozvoje Jihočeského kraje na období 2021 – 2027 je zastřešujícím střednědobým programem podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, který vymezuje strategické cíle a jednotlivá intervenční opatření, jejichž prostřednictvím má dojít k udržitelnému a vyváženému rozvoji Jihočeského kraje.
Cílovým stavem je konkurenceschopný region, jenž je úspěšný na rostoucích a technologicky náročných trzích, který vytváří vhodné zázemí pro podnikatelské subjekty a jenž je atraktivním místem k životu. Program rozvoje Jihočeského kraje 2021-2027 plní funkci základního strategického dokumentu orgánů Jihočeského kraje pro koordinaci rozvoje sledovaného území při zajištění strategické podpory regionálního rozvoje.
Dokument je členěn do tří vzájemně provázaných sekcí: analytické a návrhové. Třetí sekcí je implementační a organizační struktura a institucionální a organizační zajištění realizace.
Cílem je popis aktuálních podmínek sledovaného regionu ve všech relevantních oblastech, které determinují dlouhodobě udržitelný ekonomický rozvoj a přispívají ke spokojenému životu místních obyvatel.
Zastupitelstvo Jihočeského kraje svým usnesením č. 200/2021/ZK-8 ze dne 24. 6. 2021 schválilo Program rozvoje Jihočeského kraje na období 2021-2027.
Kompletní informace včetně příslušných dokumentů naleznete ZDE.
(tzjč)
Kvůli bezpečnosti řidičů na silnicích otestuje kraj nové plašiče zvěře
Omezit střety motorových vozidel se zvěří a zvýšit tak bezpečnost řidičů na silnicích. A zároveň zabránit i zbytečnému úhynu zvěře. To je hlavním cílem pilotního projektu Odboru životního prostředí při Krajském úřadu Jihočeského kraje, který spočívá v testování nových typů plašičů zvěře. Informoval o tom první náměstek hejtmana František Talíř, který má životní prostředí ve své gesci.
Dva různé typy plašičů budou podle Talíře umístěny na vybraných rizikových úsecích silnic I., II. a III. tříd, kde hrozí střety aut se zvířaty nejčastěji. „První typ je elektronický s názvem DeerDeter, druhý je opticko-pachový s názvem Multi-Wildschutz-Warner. Oba už byly vyzkoušeny v Ústeckém kraji s velmi dobrým výsledkem. Pevně věřím, že přispějí k bezpečnosti na našich jihočeských silnicích. Zvěř by měla být součástí přírody a neměla by končit pod koly automobilů,“ doplnil první náměstek hejtmana.
U zrodu projektu stál už v minulém volebním období, coby náměstek hejtmanky pro životní prostředí, nynější náměstek Pavel Hroch. „Dnes jsem tu, abych viděl, jak se dítě, které považuji za své, narodí. A to i přes to, že gesčně spadá životní prostředí do gesce kolegy Talíře,“ řekl Pavel Hroch s tím, že na projektu dlouhodobě spolupracoval Jihočeský kraj, Police ČR a Ředitelství silnic a dálnic.
Jak plašiče fungují, popisuje koordinátorka projektu Veronika Królová: „Elektronický plašič je umístěn ve voděodolném krytu z plexiskla, který mimo jiné obsahuje dva senzory, které jsou aktivovány světlomety blížícího se vozidla. Zařízení se uvede v činnost a začne vydávat vysokofrekvenční zvuk, který zvěři silně vadí a zabraňuje vstupu zvěře do vozovky. Navíc je aktivován pouze v době, kdy po silnici projíždí vozidla, čímž umožňuje zvěři překračovat vozovku v době, kdy nehrozí nebezpečí střetu“.
Opticko-pachový plašič zase využívá variabilitu odrazu světla a pachu. Když je zasažen světlomety automobilu, různě zbarvené odrazky začnou pod různými úhly vytvářet záblesky světla v různých barvách tak, aby zasáhly co nejširší spektrum barev vnímané zvěří a v přechodu přes komunikaci ji to odradilo.
Oba typy plašičů se připevňují k patníkům podél silnice. Na jeden kilometr komunikace je jich zapotřebí 40 kusů. Náklady na instalaci v jednom takovém úseku pak v případě zařízení DeerDeter činí zhruba 68 tisíc a u zařízení Multi-Wildschutz-Warner zhruba 10 tisíc korun. Na počátku budou v kraji nainstalovány plašiče na 27,5 kilometru silnic v okresech České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Písek. „Počítáme s tím, že ohledně financování tohoto projektu zároveň vstoupíme do jednání s pojišťovnami i BESIPem, aby se do něj po této stránce zapojily. A vynaložené náklady tak nezůstaly pouze na nás, tedy na kraji,“ dodal Hroch.
Statistická data ohledně srážek vozidel se zvěří na jihu Čech pak přiblížil ředitel jihočeské policie Luděk Procházka. „Ročně evidujeme zhruba 2 300 těchto střetů. Samozřejmě se nejedná o všechny srážky, těch bude podle odhadů asi jednou tolik. Věříme proto, že tento projekt bude úspěšný a držíme mu palce,“ uzavřel Procházka.
(tzjč)
Noční bouře ze čtvrtka na pátek způsobila polomy v oblasti Strážného. Konkrétně je zapadaná zelená turistická trasa ze Strážného směrem na Knížecí Pláně tzv. Jelení stezka a také část červené turistické trasy v oblasti od nouzového nocoviště Strážný směrem na Světlé hory. Zprůchodňování těchto stezek potrvá přinejmenší po celý pátek, možná i v průběhu víkendu. Prosíme turisty a cyklisty, aby v nadcházejících dnech tyto lokality raději nenavštěvovali. Zároveň upozorňujeme všechny návštěvníky, aby byli při svých výletech velice opatrní, zvláště při pohybu v lesních úsecích, kde se mohou vyskytovat nalomené nebo polovyvrácené stromy, které mohou být nebezpečné.
(tznpš)
9. července – V předcházejících 12 hodinách spadlo v silných a velmi silných bouřkách až 70 mm srážek (mapka s čísly)
Další mapka ukazuje předpověď srážek na příštích 24 hodin:
FB – Český hydrometeorologický ústav
Výběr z médií: nový šéf BIS, majetkové přiznání premiéra Babiše nebo nový trend lovců bouřek
9. července – O novém šéfovi Bezpečnostní a informační služby (BIS) začne vláda jednat podle premiéra Andreje Babiše (ANO) až v srpnu, píše páteční Deník N. Tisíce živnostníků podle Hospodářských novin stále čeká na covidové ošetřovné. E15 zase upozorňuje na vzestup alternativních investic během pandemie. Mf Dnes přináší informace o majetkovém přiznání premiéra a Právo se zaměřuje na nový trend lovců bouřek. Více ve výběru z médií od Radiožurnálu.
Lipensko posílá obcím postiženým tornádem dva kamiony střešních latí za 750.000 Kč
Kamiony plné střešních latí a prken, vyrazí v pátek ráno z Lipenska do jihomoravských obcí Hrušky a Moravské Nové Vsi. Pomohou tamním lidem při opravách domů, které zničilo tornádo.
Celou akci koordinuje Turistický spolek Lipenska, výrazně pomohla některá města či obce na Lipensku, ale nepodílejí se na ní pouze členové spolku, ale velmi se angažují především společnosti podnikající v lipenské oblasti, se kterými spolek spolupracuje.
Dřevo darují dřevařské firmy Jihozápadní dřevařská a.s., Vojenské lesy a statky, firma Agrowald s.r.o. z Přířezu u Rožmberka nad Vltavou, ale také Město Horní Planá a obec Černá v Pošumaví. Celkem se jedná o cca 170 m3 smrkové kulatiny, což při současných cenách představuje hodnotu asi 500.000 Kč. Dřevo na střešní latě a prkna pořezala pila Miloslava Novotného z Černé v Pošumaví, latě jsou naimpregnované proti plísním a hnilobám a přepravu materiálu kamiony zajišťují firmy Ášík Transbau s.r.o. a Kundrát Transport s.r.o. (obě se sídlem v Horní Plané).
Hodnota celé této pomoci přesáhne částku 750.000 korun.
(pp)
Krovy pro Moravu. Ať máte co nejdřív všichni zase střechu nad hlavou. Jihočeský kraj posílá do obcí postižených tornádem čtyři miliony korun a 80 krovů
Vedení Jihočeského kraje se na mimořádném zasedání zastupitelstva jednomyslně rozhodlo pomoci jihomoravským obcím postiženým tornádem částkou 16 mil. Kč. Čtyři miliony budou použity na přímou finanční pomoc obcím a za 12 milionů dostanou konkrétní lidé dřevo na nové krovy z jihočeských stromů.
„Je to výraz solidarity a morální podpory nejen postiženým obcím, ale hlavně konkrétním lidem, kteří přišli za pár minut o všechno. Počítáme s tím, že zhruba 80 domů bude mít jihočeské krovy,“ řekl hejtman Martin Kuba.
Jihomoravský kraj dne 24. června 2021 zasáhla živelní pohroma. Ničivé tornádo způsobilo, mimo jiné, obrovské materiální škody. Mezi nejvíce postižené obce patří obce Hrušky, Lužice, Mikulčice a městys Moravská Nová Ves. Jihočeský kraj jim pomůže formou finančního daru, každá z nich obdrží milion korun.
Materiální pomoc ve výši dalších 12 milionů korun už půjde konkrétním lidem, dostanou ji formou věcného daru: „Na trhu je velký nedostatek stavebního materiálu. Proto jsme se rozhodli pomoci tak, že jim poskytneme řezivo na krovy. Chceme dostat stavební materiál co nejdříve přímo na místo ke konkrétním osobám nebo obcím, aby došlo k co nejrychlejší obnově poničených nemovitostí. Počítáme s tím, že částka by měla vystačit na cca 80 nových krovů. V každé obci by se tedy mělo jednat o opravy zhruba 20 nemovitostí,“ upřesnil Martin Kuba.
Dřevo a jeho dopravu bude zajišťovat Krajské školní hospodářství (KŠH), coby příspěvková organizace Jihočeského kraje. V součinnosti se zástupci postižených obcí budou vybráni konkrétní příjemci daru, k nimž by měla pomoc směřovat. Na základě jejich požadavků – buď předložené projektové dokumentace na stavbu, nebo na základě soupisu řeziva nutného pro rekonstrukci střechy, učiní Jihočeský kraj konkrétní objednávku u KŠH, které zajistí její zpracování a dovoz na místo v domluveném termínu.
(tzjč)
Historicky první zákon o elektronizaci zdravotnictví schválila Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení podpořila vládní návrh zákona připravený Ministerstvem zdravotnictví a Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR o elektronizaci zdravotnictví. Zákon usiluje o právní zakotvení nových pravidel a technologií v oblasti elektronizace zdravotnictví.
Navrhovaný zákon obsahuje zejména základní infrastrukturu elektronizace zdravotnictví, právně definované role a odpovědnosti subjektů v systému elektronického zdravotnictví a definice souvisejících pojmů, standardů komunikace, pravidel sdílení či předávání zdravotnické dokumentace. „Jsme zase o krok blíž elektronické komunikaci mezi pacientem a lékařem a lékaři navzájem. Schválením se otevírá možnost legislativně podložené cesty k široké elektronizaci agend zdravotnictví. Její důležitost nám ukázala pandemie koronaviru. Vidíme, jakou pozitivní úlohu sehrál eRecept, který je jen jednou z částí plně funkčního eHealth. Navrhovaný zákon jednoznačně přispěje ke zlepšení fungování systému poskytování zdravotní péče,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Jádrem systému jsou tři kmenové zdravotnické registry – Kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb, Kmenový registr zdravotnických pracovníků a Kmenový registr pacientů. Ty budou propojeny v jeden bezpečný komunikující neveřejný celek s jasně nastaveným oprávněním jej využívat zákonem nastaveným okruhem oprávněných osob, ve stanoveném rozsahu, a to se zachováním zásadních principů ochrany osobních údajů. Předložený vládní návrh zákona přináší minimalizovanou, ale robustní základnu elektronického zdravotnictví, zároveň ale nijak nelimituje budoucí rozvoj služeb elektronického zdravotnictví pomocí řady poskytovatelů a dodavatelů.
Zákon zároveň nabídne k bezplatnému využití vlastní resortní nástroje k přístupu oprávněných osob k Integrovanému datovému rozhraní, kterými jsou resortní systémové a osobní certifikáty. Poskytne také důvěryhodné resortní služby, kterými mohou být resortní zaručená elektronická časová razítka či služby vzdáleného použití resortních zaručených elektronických pečetí nebo vydávání resortních podpisových certifikátů pro zaručený elektronický podpis.
Návrh zákona nepředpokládá vznik žádných centrální úložišť zdravotnické dokumentace. Počítá naopak s vytvořením jedné z centrálních služeb elektronického zdravotnictví, kterou budou služby výměnné sítě. Jedná se o státem garantovaný systém pro předávání kopií zdravotnické dokumentace a výpisu z ní, a to v elektronické podobě prostřednictvím bezpečného šifrovaného komunikačního kanálu. Ten budou oprávněni využívat pouze poskytovatelé zdravotních služeb a zdravotní pojišťovny k plnění jejich povinností podle právních předpisů, zejména zákona o zdravotních službách či zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o proces, který již nyní v souladu s citovanými předpisy probíhá, návrh zákona však nastavuje nový bezpečný státem garantovaný komunikační kanál.
V návrhu zákona se počítá také s rozšířením práv pacientů, zajištění jejich přístupu ke všem údajům o nich vedených v Integrovaném datovém rozhraní resortu cestou Portálu elektronického zdravotnictví či zavedení možnosti získat výpis z údajů o nich vedených v Integrovaném datovém rozhraní prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy.
Návrh zákona dnes finálně schválila Poslanecká sněmovna, předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
(tzmz)
Tržby v maloobchodě opět rostly
Meziročně se tržby očištěné o kalendářní vlivy v květnu zvýšily reálně o 5,8 %, bez očištění o 8,1 %. Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy meziměsíčně vzrostly o 7,3 %.
„V květnu se maloobchodní tržby v porovnání s loňským rokem zvýšily zhruba o 8 %. Rostly především tržby za nepotravinářské zboží a pohonné hmoty. Stejně jako v dubnu nejvíce rostly tržby za oděvy a obuv. Jediný nepotravinářský sortiment, který zaznamenal pokles tržeb, bylo sportovní, kulturní a rekreační zboží. V loňském roce výrazně rostly tržby za sportovní a rekreační potřeby, což se letos již v tak velké míře neopakovalo. I když se zákazníci navrátili do kamenných prodejen, internetový prodej si udržel rostoucí trend. Také prodej motorových vozidel už třetí měsíc vykazoval vysoké meziroční růsty,“ říká Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ.
Podrobnosti naleznete v dnes vydané Rychlé informaci: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/maloobchod-kveten-2021.
(tzčsú)
Zájem o dotace na nové zdroje pitné vody je obrovský, MŽP chystá pokračování
Více než 700 přijatých žádostí v dotační výši přes jednu miliardu korun, taková je bilance právě ukončené tříleté dotační výzvy na budování a regeneraci zdrojů pitné vody. Obce, které si nestihly žádost vyřídit, budou mít další možnost v září. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v aktuálně zveřejněném tříletém rámci Národního programu Životní prostředí vyčlenilo na pokračování těchto oblíbených dotací dalších 450 milionů korun.
Zájemci o podporu na výstavbu nových nebo regeneraci stávajících zdrojů pitné vody či na výstavbu a rekonstrukci přivaděčů pitné vody mohli o dotace kontinuálně žádat od května 2018 do konce června letošního roku. V pořadí šlo již o druhou výzvu, díky níž mohli starostové zajistit dostatek kvalitní pitné vody pro své občany. Pro velký zájem se alokace výzvy musela dvakrát navyšovat. Celkem na Státní fond životního prostředí ČR dorazilo 709 žádostí v objemu 1,1 miliardy korun.
„Jsme si vědomi toho, že i obce, které mají v této chvíli pitné vody dostatek, se mohou během letních měsíců nenadále ocitnout ‚na suchu‘ a tudíž budou muset urychleně řešit posílení stávajícího zdroje pitné vody nebo vybudování zdroje nového. Proto jsme všechny došlé projekty průběžně schvalovali a do 556 obcí už jsme k dnešnímu dni reálně poslali přes 800 milionů korun. V reálu to znamená, že dalších 400 tisíc lidí získá přístup ke kvalitní pitné vodě,“ vypočítává přínosy ministr Brabec.
Mezi úspěšné žadatele se zařadila například obec Žižkovo Pole, ve které prostředky využili na novou vrtanou studnu a novou šachtovou studnu. V Radostíně zase napojili stávající průzkumný vrt na vodovodní řad obce, díky čemuž zajistili pro své obyvatele dostatek pitné vody i pro suché letní měsíce. Průzkumný vrt vystrojili a na vodárenskou soustavu obce napojili i Lučice a dotaci na studny či vrty získaly rovněž obce Vepříkov nebo Vilémovice na Havlíčkobrodsku. „Obecně největší zájem byl o dotace na vybudování nových zdrojů vody, kde přispíváme částkou až 3 miliony korun,“upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
Boj se suchem a zajištění dodávek kvalitní pitné vody pro obyvatele zůstává i nadále prioritou rezortu. „V tříletém plánu Národního programu Životní prostředí jsme na boj se suchem a klimatickou změnou vyčlenili dalších 759 milionů a z toho téměř dvě třetiny pošleme právě na posílení zdrojů pitné vody. V pořadí už třetí výzvu plánujeme spustit v průběhu září,“ říká ministr Richard Brabec.
Tříletý dotační plán nabídne obcím 3 miliardy korun
Vedle dotací na zdroje pitné vody vypíše rezort pro zejména menší obce v následujících třech letech celou řadu dalších dotačních výzev, které jim pomohou řešit problémy, se kterými se často potýkají. Ještě letos se tak obce dočkají například nových dotací na vybudování domovních čistíren odpadních vod, intenzivně připravovány jsou i výzvy na komunitní výsadbu stromů, na odstranění nepovolených skládek i podporu obcí v národních parcích. Na rok 2022 se plánují dotace na environmentální vzdělávání, ozdravné pobyty ad.
„Plán počítá s vyhlášením celkem 22 dotačních výzev a žadatelé si budou moci sáhnout na finance v objemu přes tři miliardy korun, které budou uvolněny z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR, a u některých výzev dojde k následnému posílení alokace z prostředků Operačního programu Životní prostředí. Dokonce roku 2021 počítáme s vyhlášením celkem 13 výzev,“ informuje Petr Valdman.
„Tento de facto dotační jízdní řád pro období 2021-2023 vznikl proto, aby žadatelé, zejména obce, měli šanci si projekty lépe naplánovat. Dopředu tak vědí, kdy co budeme podporovat a kolik na to půjde peněz. Stanovili jsme si priority na následující tři roky. Jsou to především boj se suchem a zajištění dostatku kvalitní vody a zdravější život v obcích. Při plánování jsme vycházeli nejen ze Státní politiky životního prostředí ČR, ale také z aktuálních potřeb obcí a měst. Objeví-li se nutnost zafinancovat i jiné aktivity, než jsou v rámci uvedeny, jsme připraveni ho aktualizovat,” uzavírá ministr životního prostředí Richard Brabec.
Rámec Národního programu Životní prostředí pro období 2021–2023 https://www.narodniprogramzp.cz/dokumenty/detail/?id=2490
Harmonogram výzev 2021–2023 https://www.narodniprogramzp.cz/dokumenty/detail/?id=2489
(tzmžp)
Výběr z médií: menší dodávky vakcín v červenci nebo vyšší dotace pro podnikatele zasažené tornádem
8. července – V červenci do Česka přijde méně dávek vakcíny Pfizer/BioNTech. Podle deníku Mf Dnes pokles dodávek pocítí zejména neregistrovaní lidí, kteří budou déle čekat na termín očkování. Čtvrteční deník Právo upozorňuje na neúčast na doučovacích táborech. Přes veliký zájem nedorazí zhruba čtvrtina dětí. Regionální deník se věnuje oblibě výdejních boxů na vesnicích.
8. července – Díky výraznému frontálnímu rozhraní budou maximální teploty ve čtvrtek na západě Čech od 21 °C až po 37 °C na jihovýchodě Moravy.
FB – Český hydrometeorologický ústav
Jihočeská ČOI zajistila na tržnici ve Vyšším Brodě padělky za více než 6 milionů korun
Česká obchodní inspekce (ČOI) Jihočeského kraje a Vysočiny uskutečnila na konci června tohoto roku mimořádnou kontrolní akci na tržnici ve Vyšším Brodě, která byla zaměřená na nabídku a prodej padělaných výrobků. Celkem zajistila 1098 kusů padělků v hodnotě originálů 6 052 80 Kč.
„Ve všech třech případech probíhají kontrolní úkony za účelem identifikace prodávajícího. Za porušení zákona o ochraně spotřebitele může být uložena sankce až do výše 5 milionů korun. Vybrané zajištěné padělky budou využity pro humanitární účely, zbývající zlikvidovány,“ říká k výsledkům kontrolní akce ředitelka inspektorátu Martina Střihavková.
Inspektoři ČOI využili své pravomoci a otevřeli za účasti přizvané osoby – zámečníka tři stánky, u nichž bylo podezření na skladování výrobků porušujících práva duševního vlastnictví. Ve všech stáncích byly padělky nalezeny. Jednalo o textilní výrobky, např. mikiny, tepláky, trička, bundy dále kabelky, pásky a peněženky. Padělané zboží bylo označeno ochrannými značkami Adidas, Nike, Gucci, Louis Vuitton, Vans, Michael Kors, Tommy Hilfiger, Levi’s, Burberry, Prada, Calvin Klein, Chanel, Mercedes, Volkswagen, Harley Davidson.
(tzčoi)
Stavební produkce v květnu vzrostla
Stavební produkce v květnu reálně meziročně vzrostla o 5,8 %. Meziměsíčně byla vyšší o 3,0 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 15,1 % stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 1,2 %. Meziročně bylo zahájeno o 20,3 % bytů více. Dokončeno bylo o 4,1 % bytů méně.
Stavební produkce1 v květnu 2021 byla reálně meziměsíčně vyšší o 3,0 %. Meziročně vzrostla o 5,8 %. „Stavební produkce v květnu po více než roce vzrostla a kladný výsledek byl zaznamenán v obou segmentech. Lepší výsledky tentokrát vykázali menší firmy a živnostníci, které loni ovlivnila pandemie větší měrou a základna byla proto velmi nízko,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby. Produkce v pozemním stavitelství se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 4,5 % (příspěvek +3,1 procentního bodu). Produkce inženýrského stavitelství meziročně vzrostla o 8,8 % (příspěvek +2,7 p. b.).
Průměrný evidenční počet zaměstnanců2 ve stavebnictví se v květnu 2021 meziročně snížil o 0,2 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v květnu 2021 meziročně vzrostla o 8,7 %.
Stavební úřady v květnu 2021 vydaly 8 777 stavebních povolení, meziročně o 15,1 % více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 36,6 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 vzrostla o 1,2 %.
Počet zahájených bytů v květnu 2021 meziročně vzrostl o 20,3 % a dosáhl hodnoty 4 060 bytů. V rodinných domech došlo k růstu počtu bytů o 25,1 %. V bytových domech byl zaznamenán růst počtu zahájených bytů o 25,2 %.
Počet dokončených bytů v květnu 2021 meziročně klesl o 4,1 % a činil 2 807 bytů. „Počet dokončených bytů klesl, ale meziroční srovnání v kategorii rodinných domů ovlivnila vyšší základna z loňského května, kdy stavební úřady doháněly dubnové manko,“ doplňuje Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky. V rodinných domech došlo k poklesu o 16,8 %, v bytových domech počet dokončených bytů rostl o 36,7 %.
Stavební produkce podle údajů Eurostatu v dubnu 2021 v EU27 meziročně vzrostla o 32,7 %. Pozemní stavitelství se zvýšilo o 33,9 % a inženýrské stavitelství vzrostlo o 22,4 %. Údaje za květen 2021 Eurostat zveřejní podle předběžného harmonogramu dne 19. 07. 2021.
(tzčsú)
Průmysl v květnu přibrzdil
Průmyslová produkce v květnu reálně meziročně vzrostla o 25,3 %. Meziměsíčně byla nižší o 3,6 %. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 46,5 %.
Průmyslová produkce1 v květnu 2021 byla reálně meziměsíčně nižší o 3,6 %. Meziročně vzrostla o 25,3 %. K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +8,5 procentního bodu, růst o 59,5 %), výroba pryžových a plastových výrobků (příspěvek +3,3 p. b., růst o 54,7 %) a výroba kovových konstrucí a kovodělných výrobků (příspěvek +3,1 p. b., růst o 29,1 %). Průmyslová produkce klesla v odvětvích výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (příspěvek -0,2 p. b., pokles o 2,2 %), výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (příspěvek -0,1 p. b., pokles o 2,0 %) a výroba nápojů (příspěvek -0,04 p. b., pokles o 2,0 %).
„Květnové výsledky průmyslu byly ještě ovlivněny loňskými rozsáhlými odstávkami. Průmyslová produkce v květnu vzrostla meziročně o čtvrtinu. Růst zaznamenala prakticky všechna odvětví zpracovatelského průmyslu. Objem nových průmyslových zakázek se meziročně zvýšil o bezmála polovinu,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu.
„Zakázky tuzemským výrobcům tedy nechybí, ale další růst průmyslu začíná limitovat nedostatek dílů a surovin. Průmyslová produkce mezi dubnem a květnem poklesla. Podstatně se na tom podílel automobilový průmysl, kde součástky chybějí nejvíce,“ dodává Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky.
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách1 v květnu 2021 meziročně vzrostly o 31,2 %. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se zvýšily v běžných cenách o 35,3 %. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, v běžných cenách vzrostly o 26,2 %.
Hodnota nových zakázek1 v květnu 2021 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 46,5 %. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 49,9 %, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 39,6 %. K celkovému meziročnímu růstu nových zakázek přispěla odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +26,5 p. b., růst o 79,6 %), výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství (příspěvek +4,8 p. b., růst o 89,1 %) a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (příspěvek +4,6 p. b., růst o 36,3 %). Nové zakázky klesly pouze v odvětví výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (příspěvek -0,6 p. b., pokles o 5,5 %).
Průměrný evidenční počet zaměstnanců2 v průmyslu se v květnu 2021 meziročně snížil o 1,4 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v květnu 2021 meziročně vzrostla o 12,0 %. Růst průměrné mzdy byl ovlivněn nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn.
Podle údajů zveřejněných Eurostatem průmyslová produkce v dubnu 2021 v EU27 meziročně vzrostla o 38,7 %, český průmysl vzrostl o 55,1 %. Největší meziroční růst zaznamenala Itálie a Slovensko; německý průmysl vzrostl o 33,0 %. Podle předběžného harmonogramu Eurostat zveřejní údaje za květen 2021 dne 14. 7. 2021.
(tzčsú)
Květnová obchodní bilance skončila opět přebytkem
Podle předběžných údajů skončila v květnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 6,3 mld. Kč, což byl meziročně o 6,9 mld. Kč lepší výsledek.
„Obchodní bilance skončila kladným výsledkem podvanácté v řadě, což se stalo poprvé od vstupu ČR do EU. I přes pokračující posilování české koruny vůči euru hodnota vývozu převýšila hodnotu dovozu i v květnu, již tradičně převážně díky obchodům s motorovými vozidly. Meziročně jsou však květnové výsledky stále ovlivněny nízkou srovnávací základnou loňského roku,“ říká Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.
Podrobnosti naleznete v dnes vydané Rychlé informaci: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/zahranicni-obchod-se-zbozim-kveten-2021.
(tzčsú)
V druhé polovině května se počty zemřelých vrátily na běžnou úroveň
V průběhu letošního května podle předběžných údajů zemřelo 9 349 obyvatel České republiky. Ve srovnání s dubnem to bylo o 2 254 méně. Denní počet zemřelých, jenž měl již od poloviny března klesající trend, se v druhé půli května dostal zpět k obvyklým číslům.
Ve srovnání s pětiletým průměrem z let 2015–2019 zůstal květnový počet zemřelých stále lehce vyšší, počet nadúmrtí se však dále výrazně snížil (absolutně bylo zemřelých o 462 více). „Zatímco v dubnu byla úmrtnost ještě o 28 % vyšší, květnový úhrn 9,3 tisíce zemřelých odpovídal již jen 5% nadúmrtnosti. Měsícem s historicky nejvyšším počtem zemřelých v historii samostatného Česka tak zůstává březen 2021, kdy podle předběžných výsledků zemřelo 16,7 tisíce osob, tedy o 62 % nad průměrem,“ shrnuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Týdenní počty úmrtí dosáhly svého letošního, čtyřtisícového, maxima v 10. kalendářním týdnu pokrývajícím období 8. až 14. března. Od té doby měly klesající trend, který pokračoval i v průběhu května. Zatímco na přelomu dubna a května byl týdenní počet zemřelých na úrovni 2,5 tisíce, na konci měsíce se již pohyboval mírně pod hranicí 2 tisíc zemřelých, což odpovídá průměrné hodnotě z let 2015–2019.
„Pokles měsíčního počtu zemřelých mezi dubnem a květnem byl zaznamenán ve všech krajích, i když většinou mírnější než o měsíc dříve, tj. mezi březnem a dubnem. Květnový úhrn zemřelých převyšoval pětiletý průměr z let 2015–2019 nejvíce v Kraji Vysočina, a to o 17 % a v kraji Ústeckém, o 13 %. Naopak v Praze a Karlovarském kraji byl již pod průměrem, konkrétně o 7, resp. 5 %,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Z hlediska věku dosahovala v květnu úmrtnost běžné úrovně pro tento měsíc u obyvatel 80 a víceletých, resp. byla dokonce o 6 % nižší a udržela se tak příznivá situace z dubna letošního roku. Průměrné úrovně z let 2015-2019 se však již velmi přiblížila také úmrtnost ostatních seniorů (mladších 80 let) a osob středního věku. Sedmdesátníci a šedesátníci měli letos v květnu úmrtnost zvýšenou pouze o 4 %, padesátníci o 6 %. Úmrtnost osob ve věku 40-49 let byla stejně jako osmdesáti a víceletých ve srovnání s průměrnou hodnotou pro roky 2015-2019 v květnu 2021 o 6 % nižší.
(tzčsú)
Výběr z médií: další Čech by mohl letět do vesmíru, milionové ztráty Škoda Auto i rostoucí lesy
7. července – V českém tisku se ve středu dočtete, že po více než čtyřiceti letech by se do vesmíru opět mohl podívat Čech. Evropská vesmírná agentura totiž spustila konkurz na nové astronauty, do něhož se přihlásily přes dvě stovky Čechů, píší Hospodářské noviny. Škodě Auto podle deníku E15 chybí plastové díly, plechy i čipy. Vyrábí pouze svůj první čistě elektrický model Enyaq. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
7. července – Pomalu nás začíná ovlivňovat zvlněné frontální rozhraní oddělující chladnější vzduch nad západní a velmi teplý vzduch nad východní Evropou.
Důsledkem budou velké teplotní rozdíly mezi západem a východem území, které již dnes budou přes 10 °C, zítra dokonce přes 15 °C.
Později zítra a také v pátek se vyskytnou i silné nebo dokonce velmi silné bouřky s přívalovými srážkami, kroupami a nárazy větru.
Mapa – dnešní teplotní maxima.
FB – Český hydrometeorologický ústav
Lukáš Glaser byl jmenován ředitelem Krajského úřadu Jihočeského kraje
V uplynulých dnech proběhl na Krajském úřadu Jihočeského kraje proces výběrového řízení na uvolněné pracovní místo vedoucího úřadu – ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje.
Hejtmanem kraje jmenovaná výběrová komise jednohlasně doporučila ke jmenování JUDr. Lukáše Glasera, dosavadního vedoucího odboru legislativy a vnitřních věcí Krajského úřadu Jihočeského kraje.
Dne 30. 6. 2021 pak ministr vnitra České republiky udělil souhlas se žádostí hejtmana MUDr. Martina Kuby na jmenování JUDr. Glasera ředitelem Krajského úřadu Jihočeského kraje. Ten byl jmenován 2. 7. 2021.
Text a foto: (tzjč)
Právě jsme přišli na svět. Prohlédněte si fotky novorozenců
Díky vstřícnosti novorozeneckých oddělení jihočeských nemocnic vám každou neděli na stránkách Deníku přinášíme fotky nejmladších dětí, které se narodily v Jihočeském kraji.
V tomto týdnu nás na Prachaticku opustili
Ve spolupráci s pohřebními službami na Prachaticku, přinášíme jména zemřelých, s nimiž se jejich příbuzní a přátelé v uplynulém týdnu rozloučili.
Covid-19 byl vloni druhou nejčastější příčinou smrti
V roce 2020 zemřelo 129 289 obyvatel Česka. Ve srovnání s rokem 2019 byl počet zemřelých vyšší o bezmála 17 tisíc, což představovalo 15% meziroční nárůst. Z roku na rok se roční úhrn zemřelých přitom běžně mění jen o nízké jednotky procent.
Změny ve věkovém složení populace, tedy dlouhodobě probíhající stárnutí obyvatelstva, se na zvýšeném počtu zemřelých podílely jen malou částí, přibližně 2 tisíci. Za meziročním nárůstem počtu zemřelých o dalších 15 tisíc osob tak stálo zhoršení úmrtnostních poměrů v roce 2020. K nejvíce úmrtím přitom došlo v listopadu, kdy jich bylo 15,8 tisíce. Dalších téměř 14,2 tisíce obyvatel zemřelo jak v říjnu, tak v prosinci. Právě do těchto tří měsíců byl koncentrován meziroční nárůst počtu zemřelých.
Okolo 30 % úmrtí je aktuálně zapříčiněno onemocněním srdce, když zdaleka nejčastěji jde o ischemickou chorobu srdeční. Ta byla příčinou 14,8 % úmrtí a loni na ni zemřelo více než 19 tisíc obyvatel Česka. „Druhou nejfrekventovanější příčinu smrti představovaly až do roku 2019 cévní nemoci mozku. V roce 2020 však tuto pozici obsadil covid-19. Ten byl určen jako základní příčina smrti u 10,5 tisíce zemřelých, tedy u 8 % ze všech zemřelých. Mozkové příhody se 7,6 tisíci zemřelými se posunuly na třetí místo,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Čtvrté místo zaujalo selhání srdce (6,7 tisíce zemřelých), páté pak zhoubný nádor plic (5,3 tisíce).
Covid-19 podstatně promluvil do statistiky zemřelých i na úrovni jednotlivých krajů. Druhou nejčetnější příčinou po chronické ischemické chorobě srdeční byl ve všech krajích s výjimkou krajů Olomouckého a Moravskoslezského, kde byl třetí za srdečním selháním. Největší podíl z celkového počtu zemřelých připadl na covid-19 v Kraji Vysočina (10,2 %) a v kraji Karlovarském (9,5 %), naopak nejmenší (7,2 %) v kraji Plzeňském.
„Chronická ischemická choroba srdeční a covid-19 byly v roce 2020 na prvním, resp. druhém místě v žebříčku nejčastějších příčin smrti jak u mužů, tak u žen, cévní nemoci mozku byly však třetí nejčastější příčinou pouze u žen. U mužů toto místo zaujal zhoubný nádor plic,“ upozorňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. Úroveň úmrtnosti na většinu nejčetnějších příčin smrti byla u mužů vyšší než u žen a stejně tak tomu bylo v případě měr úmrtnosti na covid-19. Intenzita úmrtnosti mužů v důsledku covidu-19 byla oproti ženám dvakrát vyšší.
Covid-19 pronikl do desítky nejčastějších příčin smrti již pro zemřelé ve věku 25-44 let, když obsadil se 72 zemřelými 8. místo, avšak jeho podíl na všech úmrtích v tomto věku byl pouze 2,5procentní. Ve věkové kategorii 45-64 let obsadil již 5. místo (789 úmrtí; 5 % zemřelých) a u osob o deset let starších, tedy 65-74 letých, místo třetí (2,4 tisíce úmrtí; 8 % zemřelých). V jejich případě byl ale odstup od druhé nejčastější příčiny, kterým byl v tomto věku zhoubný nádor plic, minimální. Ve dvou nejstarších seniorských kategoriích 75-84 let a 85 a více let byl covid-19 již druhou nejčastější příčinou smrti (4,0 tisíce, resp. 10 % zemřelých a 3,3 tisíce, resp. 8 % zemřelých). V případě 75-84letých bylo úmrtí na chronickou ischemickou chorobu srdeční oproti covidu-19 více pouze 1,4krát, mezi 85 a víceletými však již 2,8krát. Oproti úmrtím v mladším věku se u obyvatel nad 75 let dostávají více do popředí jako příčiny smrti také hypertenze (5 % úmrtí), demence (5 %), cukrovka (4 %) či záněty plic (3 %). Úmrtí na rakovinu je již méně.
Z celkového meziročního nárůstu počtu zemřelých o 17 tisíc, resp. počtu 15 tisíc zohledňujícího stárnutí obyvatel, vysvětluje covid-19 jako určená základní příčina smrti přibližně 70 % těchto nadúmrtí. Více než tři tisíce nadúmrtí lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejvíce z nich na srdeční selhání (1,2 tisíce), hypertenzi či chronickou ischemickou chorobu srdeční (obě více než 800). Dalších několik set nadúmrtí lze nalézt mezi zemřelými v důsledku diabetes mellitus (přibližně 650), Alzheimerovy nemoci či jiné demence (cca 500) a také mezi úmrtími na zánět plic (cca 300). Úmrtnost v důsledku sebevražd se oproti úrovni roku 2019 nijak zvlášť nezměnila. Totéž platí i pro všechny nehody dohromady, když u dopravních nehod je dokonce patrný meziroční pokles, stejně jako u vražd.
Z pohledu jednotlivých kalendářních měsíců byla kromě covidu-19 patrná zvýšená úmrtnost v posledním čtvrtletí i u dalších nemocí, zejména těch chronických a zánětů plic. Síla covidu-19 byla v roce 2020 největší v listopadu, kdy za jediný měsíc zemřelo na covid 4,5 tisíce osob, tj. dvakrát více než na všechny zhoubné novotvary dohromady.
Covid-19 jako příčina úmrtí v roce 2020
Vzhledem k výjimečnému počtu úmrtí v roce 2020, který nepochybně souvisí s epidemií covid-19, má velký význam rozbor příčin úmrtí u covid-19 pozitivních pacientů. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR) shrnul základní výsledky analýz mortalitních dat za rok 2020, jejichž detailnější publikace bude následovat.
Zpracování dat probíhalo v souladu s mezinárodními metodikami. Úmrtí v důsledku covid-19 se dle Světové zdravotnické organizace (WHO) definuje jako úmrtí v důsledku klinicky odpovídajícího onemocnění u osoby s potvrzenou nebo pravděpodobnou nákazou původcem covid-19, pokud není přítomna jiná příčina úmrtí.
Data pro takové posouzení poskytují Listy o prohlídce zemřelého, které byly validovány proti zdravotnické dokumentaci pacientů a proti datům centrálního systému pro řízení epidemie.
„Z rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví byl do validací dále zapojen panel klinických expertů, který provedl detailní ověření příčin smrti u více než 4 200 nejvíce komplikovaných případů. Výstup klinických validací byl podkladem pro určení základní příčiny smrti Českým statistickým úřadem,“ uvedl Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Celkem bylo za rok 2020 nahlášeno 17 235 úmrtí v přímé nebo nepřímé souvislosti s covid-19. Z toho 11 968 záznamů bylo průběžně hlášeno poskytovateli zdravotních služeb do centrálního systému pro řízení epidemie a 5 267 záznamů bylo doplněno následně (úmrtí mimo nemocnice, zpětné dohlášení dat, pitvané případy apod.). „Provedené validace a vyhodnocení příčin smrti prokázaly, že v 10 539 případech úmrtí, tedy u 61,1 %, byl covid-19 také jeho základní příčinou,“ shrnula závěry Šárka Daňková, garantka registru List o prohlídce zemřelého ÚZIS ČR.
„U 6 696 případů, tedy 38,9 %, naopak covid-19 základní příčinou úmrtí nebyl,“ doplnila Daňková. Dominantními příčinami úmrtí v těchto případech byly nemoci oběhové soustavy (45 %), zhoubné nádory (14 %), nemoci dýchací soustavy (13 %) a diabetes mellitus (6 %).
Validace panelu expertů a další rozbory hlášení poskytovatelů zdravotních služeb ukazují, že v cca 5 % úmrtí s covid-19 nesouviselo. Také u pacientů s covid-19 jako základní příčinou smrti je doložena řada dalších vážných chorob (komorbidit), mezi kterými dominují ischemická choroba srdeční (19 %), diabetes mellitus (19 %), zhoubné nádory (7 %) nebo onemocnění nervové soustavy (8 %). Průměrný věk zemřelých na covid-19 byl 77 let u mužů a 81 let u žen, přičemž 89 % těchto pacientů zemřelo v nemocnici.
(tzčsú)