NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA: Světový den mokřadů slaví Správa NPŠ přípravou obnovy dalších...

NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA: Světový den mokřadů slaví Správa NPŠ přípravou obnovy dalších lokalit

 

Mokřady jsou jedním z nejvíce ohrožených ekosystémů naší planety. Celosvětově byla jejich rozloha kvůli působení člověka snížena na polovinu. V České republice z původních 1 300 000 hektarů zbyla pouze třetina. Následkem toho se zhoršilo zadržování vody v krajině a poslední dobou se i zesilují dopady klimatických výkyvů, hlavně období extrémního sucha. Na druhé straně se ale stupňuje úsilí na ochranu mokřadů.

Významným dnem pro mokřady je 2. únor, který byl ustanoven jako Světový den mokřadů. Roku 1971 byla v tento den podepsána Ramsarská úmluva, která dnes sdružuje již 160 států ve snaze chránit a rozumně využívat mokřady po celém světě.

„Mokřady jsou v naší krajině nezastupitelné. Dokáží akumulovat značné množství vody, zpomalují její odtok a navíc ji efektivně čistí. Jejich schopnost zadržovat vodu nabývá na významu hlavně v suchých a horkých obdobích, kdy často představují jediná mokrá místa v krajině a dokáží účinně ochlazovat okolí,“ vysvětluje pozitivní vlivy mokřadů Iva Bufková z oddělení vod a mokřadů Správy Národního parku Šumava (NPŠ).

„Většina z nás v posledních letech vnímá intenzivní sucho, některé dokonce již postihl nedostatek pitné vody. Nemalý podíl na tomto stavu má odvodňování krajiny, které bylo nejsilnější v druhé polovině 20. století. Zásoba podzemní vody se snižuje, protože většina srážek v odvodněné krajině mizí rychle pryč. Mokřady naopak vodu drží, podporují výpar a tím tzv. krátký vodní cyklus,“ dodává Iva Bufková.

Odvodňování se nevyhnulo ani horským krajinám. Příkladem je Šumava, kde byly rovněž mnohé mokřady v minulosti vysoušeny. U rašelinišť je navíc problém v tom, že při nízké hladině podzemní vody uvolňují do ovzduší oxid uhličitý, který je jedním ze skleníkových plynů. I to je důvodem, proč je důležité tyto biotopy revitalizovat a obnovit jejich funkce v krajině, mimo jiné i proces ukládání uhlíku.

„Do ochrany mokřadů je aktivně zapojena i Správa NPŠ. V loňském roce jsme zahájili sedmiletý projekt LIFE for MIRES na obnovu historicky odvodněných mokřadů na ploše kolem 2000 hektarů. To pomůže Šumavě pojmout mnohonásobně více vody. Poslední vývoj počasí naznačuje, že bez mokřadů se skutečně neobejdeme,“ popisuje evropský projekt LIFE Pavel Hubený, ředitel Správy NPŠ.

Zaměstnanci Správy v současnosti intenzivně věnují přípravě projektových dokumentací pro revitalizace jednotlivých lokalit. Obnova prvních míst v západní části národního parku začne již na podzim letošního roku. Jedná se hlavně o mokřady v okolí Prášil a Modravy, např. na Malém Boru, Gerlově Huti, Nové Hůrce nebo na Rybárnách. Kromě znovuzavodnění mokřadů v terénu se připravuje také výukový program a učebnice o mokřadech pro školy, dobrovolnické Dny pro rašeliniště a nejrůznější akce pro veřejnost. O termínech těchto akcí se zájemci dozvědí na internetových stránkách Správy NPŠ (www.npsumava.cz), respektive na webu projektu LIFE for MIRES, který bude brzy spuštěn.

Voda a mokřady jsou na Správě NP Šumava častým tématem celoročně. Projekt LIFE for MIRES je důležitou etapou mnohaletého úsilí, které je ochraně mokřadů v území věnováno.

(tznpš)

Foto: Iva BUFKOVÁ, Správa NPŠ

 

 

 

 

 

Komentáře

komentářů