PETR ŠTĚPÁNEK: Svoboda slova buď je, anebo není
Nemusíme se ani moc ohlížet zpátky, stačí tak tři roky. Tehdy začala migrační krize. Jistě i vy si pamatujete, jakým všem možným obviněním byli vystaveni ti, kteří už tenkrát nahlas říkali radikální recepty, jak nelegální masovou migraci zastavit. Dnes tytéž recepty nahlas říkají i mnozí evropští vládní politici.
Který názor je v tomto případě hnusný? Ten radikální tři roky starý? Nebo ten současný radikální, de facto stejný jako ten tři roky starý? Nebo není hnusný žádný z nich? A proč by měl být hnusný? Protože chce zachovat Evropu v její historické podobě? Protože nechce přistěhovalecká ghetta s miliony nepřizpůsobivých na předměstích evropských měst? Protože chce pro ženy stejná práva jako mají muži?
Není spíše hnusný opačný názor? Ten, který pod pláštíkem humanismu otevírá brány k likvidaci naší anticko-židovsko-křesťanské civilizace?
Kdo je oprávněn rozhodovat, který z těch názorů je hnusný. Chovancův hybridní cenzorský úřad na ministerstvu vnitra? Smečka režimních novinářů z médií hlavního proudu? Darmožrouti z politických neziskovek? Velký facebookový bratr, jenž maže vybrané příspěvky rychlostí, jakou by mu mohl závidět i někdejší komunistický FÚTI, Federální úřad pro tisk a informace?
Svoboda slova buď je, anebo není. Svoboda slova není to, že se smějí říkat jen „pěkné“ věci. Svoboda slova naopak znamená, že se mohou říkat i hnusné věci. Proč? Protože některé ty „hnusné“ věci možná vůbec nejsou hnusné, nýbrž je to pravda. A co je a co není pravda, nechť si přebere každý sám. Nemá to za nás dělat žádný Velký ani jiný, třeba facebookový bratr.
A jestli někdo slovem porušuje zákony, od toho je tady policie.
Řádění cenzorů na facebooku a jiných sociálních sítích nepřinese nic dobrého. Právě naopak. Lidé budou ještě víc nadávat na soft-totalitní režim, ve kterém – bohužel – už zase žijeme a který tohle umožňuje, možná přímo nařizuje, a ještě víc mu půjdou po krku. A pravda nakonec stejně vypluje na povrch. S pravdou je to totiž stejně jako s mokrým jílem. Čím víc ho budete v dlaních mačkat, tím víc vám bude mezi prsty proklouzávat.
A propos. Svobodu slova stále ještě zaručuje naše Ústava. Co ty na to, Velký bratře?
Petr ŠTĚPÁNEK
Mgr. Petr Štěpánek – hudebník a spisovatel, 1958. Absolvent Pedagogické fakulty v Hradci Králové. Hrál s rockovými skupinami Spektrum, Fragment, Natural, Odysseaa Unisono. Natočil s nimi sedmnáct alb, včetně sólových CD Largo doloroso a Písničky. Je autorem asi 200 písní. Po roce 1989 se věnuje také novinařině. Stál u zrodu českého soukromého televizního vysílání, poté byl redaktorem České televize. Články a komentáře publikuje v tisku a na internetových serverech. V roce 1989 v Hradci Králové spoluzaložil Občanské fórum a o dva roky později ODS. Z ODS vystoupil v roce 2016. V současnosti je bez politické příslušnosti. V roce 1994 byl tiskovým tajemníkem předsedy vlády Václava Klause, v letech 1994 – 2006 členem a místopředsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (v dubnu 2003 byla rada odvolána, v květnu 2007 soud odvolání zrušil jako nezákonné, v červnu 2009 byli rehabilitovaní členové rady znovu zpětně odvoláni, v červnu 2012 i toto odvolání soud zrušil jako nezákonné). V letech 2003 – 2006 měl soukromou poradenskou firmu, v letech 2006 – 2011 byl členem Rady Českého telekomunikačního úřadu. V současnosti se opět nejvíce věnuje hudbě a psaní.