STARÁ ŠUMAVA: Svatojánské kvítí
“Dívce, která si o Svatojánském večeru položí pod polštář devět různých bylin, se ve snu zjeví její budoucí manžel. Má to však jeden háček, Aby se kouzlo splnilo, nesmí dívka před usnutím s nikým promluvit. Pokud tak učiní – kouzlo se zlomí. Dívce tak nezbývá než čekat celý rok na další kouzelnou noc. O Svatojánské noci můžete nahlédnout i do budoucnosti. Stačí, když si v předvečer svátku sednete pod starou jabloň a prý před sebou uvidíte celý budoucí rok.”
Příroda projevuje svou magickou moc, je na vrcholu své plnosti a hojnosti… země se rozestupuje a vydává své poklady… bylinky tuto noc sebrané mají kouzelné účinky…Je jim přisuzována kouzelná moc. Podle legendy mají bylinky sbírané v předvečer svátku Svatého Jána ještě větší účinky než rostlinky natrhané v jiné dny.
Svatojánská noc je opředena zvláštním mystériem – ze země tryská mocná energie a otevírají se brány mezi světy. Svatojánská noc, která se slaví 23. června, je svátkem letního slunovratu. Přichází léto. Rostliny jsou v plném rozpuku a ve vlahém vzduchu je něco zvláštního. Kouzelné opojení sálá ze všech stran. Bylinky jsou mocné, získávají na síle. Pojďme si společně natrhat svatojánské koření.
Když vyjdete o svatojánské noci na louku nebo třeba jen na zahradu, ucítíte ve svém nitru něco zvláštního. Roztáhněte ruce a pořádně se nadechněte. Omámí vás vůně země, kvetoucích bylin a voňavého vzduchu.
Svatojánská noc je opředena tajemstvím, mystérii a magií. Slaví se snad odpradávna. Například Keltové oslavu slunovratu pojímali jako oslavu bohyně Matky. Křesťanství – stejně jako u jiných svátků – navázalo na pohanské oslavy letního slunovratu a slavilo svátek Jana Křtitele.
Dnes se opět vracíme k přírodním rituálům, které jsou bližší době předkřesťanské. Když dívka toužila po lásce, nemohla se dočkat Svatojánské noci. Má se to totiž tak – byliny a květiny nasbírané o noci Svatého Jána mají takovou moc, že mohu přinést vytouženou lásku. Je to magie takže raději opatrně. O půlnoci natrhané kvítí dívka svila do věnečku, který jí měl napovědět, kdo se stane jejím mužem. Věnečky se házely do vody nebo si je dívka mohla položit pod polštář – mládenec, kterého si měla vzít za muže se jí zjevil ve snu. Ze svatojánského květu (kopretina), kohoutku, fialky či macešky, šípkové růže, rozchodníčku, netřesku, zvonku nebo chrpy.
Aby byl věneček mocný, musel být uvinutý z devatera nebo alespoň sedmera kvítí. Když netoužíte po lásce, protože jste třeba šťastně zadaná, i pro vás může mít Svatojánská noc zvláštní význam. Jděte do přírody načerpat novou sílu. Omládnete na duchu i na těle. Vezměte si s sebou košíček a nasbírejte s pokorou a díky svatojánské byliny. Pravda, na našich loukách už jich neroste tolik, jako kdysi, ale s trochou štěstí je najdete.
Bylinky nasbírané v magickou Svatojánskou noc mají větší sílu a léčivé účinky. Které byste měla hledat? ak jste si určitě všimla, výčet bylin je delší než magický počet devět. Předci nám nezachovali seznam konkrétních devíti bylin, které na Svatého Jána sbírat. Důležitým klíčem je zejména jejich počet – tedy devět –a samozřejmě by se mělo jednat o rostliny léčivé. Při sběru se nám výběr hned zúží, protože ne všechny bylinky na louce najdeme. Určitě natrhejte třezalku, které se přezdívá bylina Svatého Jána. Na loukách už najdete řebříček a samozřejmě také jitrocel. Při troše štěstí narazíte na heřmánek, mateřídoušku, diviznu…
Když se vám na louce nedostane devět bylin, zajděte na zahrádku a natrhejte třeba bazalku, libeček, mátu…
Byliny určené k sušení byly rozprostírány po podlaze uvnitř stavení, kterážto praxe se postupně vyvinula v roztomilý dětský nadílkový obyčej. Ještě dnes se v setkáme s tradicí stlaní svatojánských postýlek. Děti den před svatým Jánem nasbírají svatojánské bylinky a udělají z nich lůžko, do kterého vloží svaté obrázky či sošku sv. Jana Křtitele. Hotovou postýlku postaví mezi trnože stolu u kterého celá rodina obědvá. Věří, že sv. Jan chodí v tuto dobu po světě a v postýlce, kterou pro něj připravily, si tak může přes noc odpočinout (ovšem za předpokladu, že při jejím chystání nehřešily a modlily se).
Druhý den ráno se děti celé zvědavé běží podívat, je-li v postýlce vyležený dolík. Většinou tam je a kromě něj i drobné cukroví, ovoce a penízky – důkaz světcovy přítomnosti a poděkování za nocleh. Svatojánská postýlka pod stolem také přináší štěstí do stavení a požehnání na polích. Zvláštní účinky se připisovaly také svatojánské rose. Válení se a běhání v ranní rose přinášelo zdraví a svěžest, její pití rozpouštělo žlučové kameny a potírání očí rosou navlhčeným šátkem mělo uchránit od jejich bolení. Kromě toho byla také hojně rozšířená i jiná, velmi škodolibá praktika stahování rosy (a tedy i úrody) ze sousedova pole na své. Ta už se ale ze své podstaty nachází někde na pomezí černé magie.
Stejně mocná jako svatojánská rosa byla i svatojánská voda. Na svatého Jána byl každý přírodní zdroj vody považován za posvěcený, vhodný k rituální očistné koupeli. Takovéto koupele probíhaly zejména v noci, pronášely se při nich nejrůznější modlitby a zaříkání a lidé v nich spatřovali nejen prostředek k očistě a ozdravení těla, ale také ducha. Koneckonců paralela se křtem Páně v řece Jordán je zde více než zřejmá. Také archaická tradice pálení ohňů zůstala v křesťanských dobách zachována. Sepětí s kultem slunce se však vytratilo a její prvky získaly zcela nové významy. Hořící hranice se stala symbolem světla náboženství a zapálená pometla upomínkou sv. Jana zažehujícího světlo víry v srdcích hříšníků.
Zajímavou interpretaci původního významu svatojánských ohňů nabízí středověká pověst zachycená kazatelem Havlem Žalanským. Podle ní prý pohané pálili ohně, aby tak odehnali draky otravující svým jedem studně a prameny. Další z motivů, které se do pálení svatojánských ohňů promítly, byly raně novověké čarodějnické procesy. V některých oblastech se tak na vrchol svatojánské hranice začala místo svatojánské máje či ozdobeného smrčku – tzv. janka – usazovat slaměná figurína představující čarodějnici.
Zdroj: Sidonie – Časopis plný příběhů, JANOVSKÝ, Rudolf Lidové zábavy, obyčeje a pověry na den sv. Jana Křtitele, SOUKUP, Jan Postýlka svatojánská
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora