STARÁ ŠUMAVA: Modré pondělí
Pro někoho největší svátky v roce, pro jiného definitivní zvěstování jara. Velikonoce. Symbol všeho nového. Dnešním dnem začíná takzvaný Svatý týden. Označení pašijový pochází od toho, že se při bohoslužbách na Květnou neděli, Šedivé úterý, Škaredou středu i Velký pátek v mluvené či zpívané formě čtou pašije, části evangelií o Ježíšově zatčení.
Modré pondělí symbolizuje blížící se Velikonoce, bylo pro křesťany vždy symbolem volného dne. V tomto období se prolínají jak křesťanské, tak pohanské zvyky. Podle tradice bylo v tento den lidem zakázáno vykonávat jakoukoliv práci a od úterka začínáme jarní úklid. Možná i proto, že při úklidu bylo potřeba každé ruky, začínaly tehdy dětem a studentům vakace, tj. jarní prázdniny.
Modré pondělí je posledním masopustním pondělím. Kostely se v tento den podle tradic a zvyků zdobily modrým nebo fialovým suknem.Název je odvozen od sukna, která se ten den vyvěšuje v kostele. Prý má kořeny také v německém „blauer Montag“. Slovo „blau“ totiž v překladu také znamená „podnapilý či neschopný práce“. Zde měla pracovní neschopnost jistou souvislost s nedělní pitkou. Podle druhé pak původně nejde o blau, ale o lau, které prý znamená nečinný. Na neděle se totiž čtyřicetidenní půst nevztahoval.
Před Velikonocemi se konávaly ranní pobožnosti, připomínající roráty před vánočními svátky. Tyto pobožnosti se nazývaly “pandělinky”. Ve Volyni začínaly pandělinky již před čtvrtou hodinou ráno, aby se jich mohli zúčastnit všichni lidé, které čekala jarní práce na poli. V Pošumaví býval v tuto dobu ještě sníh a proto se konaly pandělinky až kolem šestnácté hodiny.
Většina zvyků a tradic udržovaných v tomto týdnu mají svůj původ v křesťanství a váží se k nim určité tradice, rituály a pranostiky, které postupem doby zlidověly. Snoubí se tu pohanské zvyky s křesťanským připomínáním utrpení Ježíše Krista. Hry s náboženskou tematikou a zejména pašijové hry jsou velmi starým evropským jevem, spojeným se životem katolické církve.
Tradice pašijových her sahá až do 13. století, což je úzce spjato s těžkými životními podmínkami poddaného lidu, které byly někdy až nesnesitelné. Náboženství se stává často východiskem z utrpení. Prostý lid spojuje své utrpení s utrpením Krista a věří, že také pro něho nastane vzkříšení, že nastanou lepší časy. Lidé hledají dobro a zlo a snaží se je zobrazit v lidových hrách, které se nesou v náboženském duchu a souvisí s dobou ve které vznikaly. Tato aktivita však během 17. století vlivem neustálých válek pohasla.
Starodávná lidová mystéria nebyla na Šumavě spojena pouze s Hořicemi. Hrála se v řadě jiných míst v blízkém i vzdálenějším okolí. Do novější doby však přetrvala pouze v Hořicích. Lidové duchovní hry zde měly hluboké kořeny a obohacovaly život zdejších rolníků, řemeslníků, obchodníků a dalších obyvatel. Velikonoční období ale zdaleka nekončí. Trvá ještě padesát dní, až do Letnic (Seslání Ducha Svatého). Slaví se v závislosti na datu Velikonoc. Letnice jsou dnem, kdy došlo k seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově zmrtvýchvstání.
Krátká říkanka z tehdejších Humoristických listů:
Že se říká „modré“ pondělí,
jaká toho as je příčina?
Inu, při pitkách se udělí
velmi snadno ňáká modřina
Zdroj: Šumavské tradice
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora