SVATOMARTINSKÁ VÍNA: Česká tradice je jakousi obdobou francouzských oslav nového Beaujolais

Každoročně v den svatého Martina, tedy 11. listopadu, přesně v 11 hodin se snad ve všech vinotékách a restauracích po celé České republice otvírají první vína nového ročníku, tzv. mladá vína. Podle dne jejich oficiálního otevření se jim také říká svatomartinská vína. Svatomartinská tradice je jakousi obdobou francouzských oslav nového Beaujolais, český rituál je ovšem podstatně starší.

Svatomartinská vína jsou první vína z podzimního sběru. Na trh bývají uvedena již několik týdnů po sklizni a jsou určena k rychlému spotřebování. Sami vinaři doporučují, aby bylo víno vypito do jara. Ani poté mu ale zkažení nehrozí, jen ztrácí na svěžesti.

Oslavy spojené s otevíráním mladých vín pocházejí již z dob císaře Josefa II., kdy se na svátek svatého Martina mohlo začít nalévat nové víno z podzimní sklizně. Tento den symbolizoval konec sklizně, završil zemědělský rok a oznámil začátek zimy.

Ochranná značka „svatomartinské“ byla zaregistrována až v roce 1995 a od roku 2005 je jejím vlastníkem Vinařský fond České republiky, který stanovil, z jakých odrůd má být víno vyrobeno a jaký má mít charakter. Značku „svatomartinské“ mohou využít všichni vinaři registrovaní v České republice, kteří tato náročná kritéria splní.

Mladé víno je suché, lehké, svěží, s nízkým obsahem alkoholu (obvykle kolem 12 %) a s výrazným ovocným charakterem. Může mít i mírný obsah oxidu uhličitého. Povolené odrůdy jsou čtyři – Müller Thurgau a Veltlínské červené rané pro bílá vína, Modrý Portugal a Svatovavřinecké pro vína růžová a červená.
Vhodným pokrmem k vínu je svatomartinská husa, husí játra, plněné kuře, martinské koláče či posvícenské koblihy.