![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/05\/08\/ilustrace-machuv-maj-1.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
V\u016fbec prvn\u00ed soupis v\u0161ech M\u00e1j\u016f je z roku 1905, tedy v dob\u011b, kdy Karel Hynek M\u00e1cha (16.11. 1810 \u2013 6.11. 1836) mohl teoreticky je\u0161t\u011b \u017e\u00edt.<\/strong> M\u00e1j poprv\u00e9 vy\u0161el roku 1836 v n\u00e1kladu 600 v\u00fdtisk\u016f – jako \u00favodn\u00ed svazek Spis\u016f Karla Hynka M\u00e1chy; prod\u00e1val se po \u010dtrn\u00e1cti a\u017e t\u0159iceti krejcarech. Existuje jen n\u011bkolik des\u00edtek v\u00fdtisk\u016f t\u00e9to verze a bohu\u017eel nikoli u m\u011b v alma\u0159e.<\/strong> V jednom ze dvou vyd\u00e1n\u00ed roku 1906 ud\u011blali z\u00e1bavnou \u201ebotu\u201c: m\u00edsto slov \u201eum\u0159el\u00e9 hv\u011bzdy\u201c tu \u010dteme \u201eum\u011bl\u00e9 hv\u011bzdy\u201c.<\/strong> <\/p>\n Ilustrace Toyen<\/p>\n \n Podle bibliografie to skoro vypad\u00e1, \u017ee 100. vyd\u00e1n\u00ed vy\u0161lo p\u0159esn\u011b ke 100. v\u00fdro\u010d\u00ed vyd\u00e1n\u00ed prvn\u00edho (1936), ale nebylo by p\u0159esn\u00e9 to tvrdit, jeliko\u017e ve stejn\u00e9m roce vy\u0161el M\u00e1j osmn\u00e1ckr\u00e1t!<\/strong> Vyd\u00e1n\u00ed b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/strong> \n Ilustrace Karel Svolinsk\u00fd<\/p>\n \n Vyd\u00e1n\u00ed po v\u00e1lce<\/strong> Vyd\u00e1n\u00ed po roce 1948<\/strong> Poprv\u00e9 na Slovensku \n Ilustrace Vladim\u00edr Tesa\u0159<\/p>\n \n \u0160edes\u00e1t\u00e1 a\u017e osmdes\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta 20.stoleti<\/strong> M\u00e1j v Japonsku<\/strong>. Roku 1978 se \u010desky etabloval i v Japonsku, a to dopln\u011bn dv\u011bma se\u0161ity. V prvn\u00edm najdete mal\u00fd \u010desko-japonsk\u00fd slovn\u00edk, v druh\u00e9m dvojjazy\u010dn\u00fd v\u00fdklad pojm\u016f. \u00dahrnem M\u00e1j v letech 1972-1980 vy\u0161el desetkr\u00e1t.<\/p>\n Roku 1982 se objevil v knize Pavla Va\u0161\u00e1ka Liter\u00e1rn\u00ed pou\u0165 Karla Hynka M\u00e1chy (reprint 2004) a t\u00e9ho\u017e roku jej ilustroval Vladim\u00edr Kom\u00e1rek. Pr\u00e1v\u011b on tak\u00e9 na knize nejsp\u00ed\u0161 nejv\u00edc vyd\u011blal. Rok nato toti\u017e vy\u0161lo s jeho ilustracemi neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch pades\u00e1t tis\u00edc v\u00fdtisk\u016f (toto vyd\u00e1n\u00ed \u2013 u\u017e minim\u00e1ln\u011b 235.- je v tir\u00e1\u017ei nespr\u00e1vn\u011b ozna\u010deno teprve jako 194.) a roku 1987 dal\u0161\u00edch 27 000. U\u017e roku 1983 p\u0159itom b\u00e1se\u0148 zda\u0159ile ilustroval i Karel Demel.<\/p>\n U p\u0159\u00edle\u017eitosti 150. let od prvn\u00edho vyd\u00e1n\u00ed (1986) p\u0159i\u0161lo na trh dal\u0161\u00edch 38 000 v\u00fdtisk\u016f, t\u00e9ho\u017e roku vy\u0161el M\u00e1j jako sou\u010d\u00e1st prvn\u00edho svazku M\u00e1chova D\u00edla a \u010desky byl roz\u0161i\u0159ov\u00e1n i v Mnichov\u011b v r\u00e1mci knihy Necenzurovan\u00fd den\u00edk z roku 1835 s ilustrac\u00ed Ji\u0159\u00edho \u0160litra a v\u010detn\u011b faksimile \u010d\u00e1sti M\u00e1chova dopisu Petru Veselsk\u00e9mu. Po roce 1989<\/strong> O dal\u0161\u00ed dv\u011b lacin\u00e1 vyd\u00e1n\u00ed se postarala \u010desk\u00e1 Obec spisovatel\u016f. Prvn\u00ed je zrcadlov\u011b dvojjazy\u010dn\u00e9 a M\u00e1j do lu\u017eick\u00e9 srb\u0161tiny p\u0159eb\u00e1snila R\u00f3\u017ea Doma\u0161cyna. Doslov k t\u00e9to publikaci napsal Vladim\u00edr K\u0159iv\u00e1nek, kter\u00fd projekt inicioval, a jazykov\u011b, redak\u010dn\u011b i graficky na knize v\u00edce ne\u017e spolupracoval Milan Hrabal. <\/p>\n
\nDal\u0161\u00ed seznamy byly po\u0159\u00edzeny v letech 1910, 1925, 1936, 1956 a 1987, ten posledn\u00ed Josefem Stejskalem. Nejnov\u011bji pak bibliografie doplnil roku 2010 Miroslav Koloc a objevila se d\u00edky n\u011bmu na DVD, je\u017e je i hlavn\u00ed odraznou plochou k na\u0161emu shrnut\u00ed.<\/p>\n
\nDruh\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed (1845) disponuje \u00favodem je\u0161t\u011b neprokl\u00ednan\u00e9ho Karla Sabiny, t\u0159et\u00ed je teprve z roku 1861. V\u016fbec prvn\u00edm ilustr\u00e1torem knihy se stal Bohuslav Kroupa roku 1865. U\u017e roku 1869 vy\u0161el M\u00e1j i t\u011bsnopisem, ale jsou dnes zn\u00e1my jen dva v\u00fdtisky t\u00e9to varianty.
\nV osmdes\u00e1t\u00fdch letech vy\u0161el u\u017e p\u011btkr\u00e1t a des\u00e1t\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed opat\u0159il obr\u00e1zky Viktor Oliva (1888). Devades\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta p\u0159inesla osm vyd\u00e1n\u00ed, \u010dty\u0159i roku 1897. Jedno m\u00e1 \u00favod Jaroslava Vrchlick\u00e9ho. Dvac\u00e1t\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed p\u0159i\u0161lo na trh roku 1901. Roku 1903 n\u00e1sledoval v\u011brn\u00fd p\u0159etisk prvn\u00edho vyd\u00e1n\u00ed. Roku 1905 doplnil jednu z reedic \u00favodem Dr. Flaj\u0161hans a kriticky zde soudil vyd\u00e1n\u00ed dosavadn\u00ed. Tak vznikl i prv\u00fd v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fd soupis.<\/p>\n
\nRoku 1907 vy\u0161el M\u00e1j poprv\u00e9 s \u00favodem Arne Nov\u00e1ka a pouze v letech 1901-1910 se vr\u00e1til osmn\u00e1ctkr\u00e1t; nastal boom! Ke st\u00e9mu v\u00fdro\u010d\u00ed M\u00e1chova narozen\u00ed (1911) jsme tak m\u011bli k disposici u\u017e t\u0159iat\u0159ic\u00e1t\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed (1910), kter\u00e9 je nav\u00edc fotolitografick\u00fdm otiskem toho p\u016fvodn\u00edho dopln\u011bn\u00fdm o d\u016fle\u017eit\u00e9 ohlasy ze v\u0161ech desetilet\u00ed.
\nV\u0161imn\u011bme si v\u0161ak i n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch ilustr\u00e1tor\u016f.
\nJedno z vyd\u00e1n\u00ed (roku 1910) ilustroval Ji\u0159\u00ed Kon\u016fpek a je\u0161t\u011b se m\u011bl i s M\u00e1jem vr\u00e1tit.
\nDal\u0161\u00ed faksimile p\u016fvodn\u00edho vyd\u00e1n\u00ed vy\u0161lo roku 1913 a identifikujete jej dle toho, \u017ee oproti p\u016fvodn\u00ed verzi chyb\u00ed na stran\u011b 26 slovo \u201eboru\u201c. Jako pak chyb\u00ed i v dal\u0161\u00edm vyd\u00e1n\u00ed, ilustrovan\u00e9m Mikol\u00e1\u0161em Al\u0161em.
\nZa v\u00e1lky, roku 1916 vy\u0161lo u\u017e pades\u00e1t\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed, i kdy\u017e to vydavatel netu\u0161il.
\nZ roku 1917 poch\u00e1z\u00ed pak verze s perokresbami Otakara \u0160t\u00e1fla a prvn\u00ed \u201e\u010deskoslovensk\u00e9\u201c vyd\u00e1n\u00ed je z roku 1919.
\nV letech 1921-1929 jsme se pak do\u010dkali dal\u0161\u00edch 28 vyd\u00e1n\u00ed!
\nU\u017e roku 1922 ilustroval M\u00e1j prvn\u011b Cyril Bouda. Dva roky po n\u011bm i Jan Zrzav\u00fd.
\nRoku 1924 se na knize poprv\u00e9 jako tiska\u0159 pod\u00edlel Karel Kryl. Netu\u0161il, \u017ee bude pracovat celkem na patn\u00e1cti vyd\u00e1n\u00edch, naposled roku 1944.
\nRoku 1928 navrhl vazbu V\u00e1clav \u010cutta.
\nRoku 1935 vydal M\u00e1j Emil Franti\u0161ek Buriana, kdy\u017e ho inscenoval.
\nRok 1936 je ve znamen\u00ed ilustrac\u00ed Toyen a to hned dv\u011b vyd\u00e1n\u00ed.<\/p>\n![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/05\/08\/ilustrace-machuv-maj-2.jpg\")
<\/p>\n
\nPoprv\u00e9 se ho tenkr\u00e1t dotkl i Karel Svolinsk\u00fd a typografickou \u00fapravu a vazbu jin\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed navrhl roku 1936 Jindrich \u0160tyrsk\u00fd. Vazbu dal\u0161\u00edho d\u011blal Franti\u0161ek Muzika a v Litomy\u0161li vydal M\u00e1j (ilustrovan\u00fd op\u011bt Ji\u0159\u00edm Kon\u016fpkem) Josef Portman, i kdy\u017e jenom v n\u00e1kladu jednoho v\u00fdtisku (ur\u010den\u00e9ho jeho choti Mart\u011b). \u201eLajd\u00e1ck\u00fd, nezodpov\u011bdn\u00fd p\u0159etisk, z hlediska liter\u00e1rn\u00edho naprosto bezcenn\u00fd,\u201c konstatuje bibliograf a jedn\u00e1 se o zm\u011bny slovosledu, vynechan\u00e1 slova i ver\u0161e a cel\u00e9 sloky, ale tak\u00e9 o opakovan\u011b ti\u0161t\u011bn\u00e9 ver\u0161e a \u010d\u00e1sti slok. A jen vesel\u00e1 a bezstarostn\u00e1 mysl bude tolerovat, \u017ee Portman vlo\u017eil do Intermezza I. i jeden vlastn\u00ed ver\u0161 (Havran \u201eJ\u00e1 se na n\u011bj t\u011b\u0161\u00edm zas\u201c). V\u00fdtisk je dnes v Pam\u00e1tn\u00edku n\u00e1rodn\u00edho p\u00edsemnictv\u00ed.
\nRoku 1937 ilustroval jedno vyd\u00e1n\u00ed Jind\u0159ich \u0160tyrsk\u00fd a jedno Max \u0160vabinsk\u00fd.
\nRoku 1939 vy\u0161el M\u00e1j na ob\u00e1lce s obr\u00e1zkem Myslbekova pomn\u00edku K. H. M\u00e1chy na Pet\u0159\u00edn\u011b (sama socha je z roku 1912).<\/p>\n
\nRoku 1940 vydal v\u00fdst\u0159edn\u00ed Josef Portman dal\u0161\u00ed M\u00e1j, tentokr\u00e1t zdoben\u00fd Franti\u0161kem Koblihou, a op\u011bt mu sta\u010dil jedin\u00fd v\u00fdtisk. Kniha je dnes v soukrom\u00e9m majetku.
\nOb\u00e1lka jednoho z M\u00e1j\u016f z roku 1940 byla zak\u00e1z\u00e1na cenzurou a nahrazena jinou.
\nT\u00e9ho\u017e roku se v\u0161ak vyno\u0159ilo i \u201eprvn\u00ed kritick\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed\u201c; uspo\u0159\u00e1dal je a doslovem doprovodil Ji\u0159\u00ed Kar\u00e1sek ze Lvovic. Jen rok nato bylo beze zm\u011bn p\u0159eti\u0161t\u011bno. Z cenzurn\u00edch d\u016fvod\u016f je v\u0161ak vy\u010d\u00e1rkov\u00e1n text \u201eV\u016fdce zhynul\u201c a v cel\u00e9 \u0161\u0148\u016f\u0159e reedic M\u00e1je z let 1941, 1942, 1944 i 1945 je nav\u00edc nahrazen slovy \u201eP\u00e1n n\u00e1\u0161 zhynul\u201c. Od jednoho z vyd\u00e1n\u00ed realizovan\u00fdch roku 1941 nicm\u00e9n\u011b existuje n\u011bkolik v\u00fdtisk\u016f s p\u016fvodn\u00edm \u201eV\u016fdce zhynul\u201c a v je\u0161t\u011b jin\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed z t\u00e9ho\u017e roku je sekvence pobavuj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem \u201eli\u0161\u00e1cky\u201c zjednodu\u0161ena ve \u201e… zhynul! \u2013 zhynul!\u201c
\nV letech 1941, 1943 a 1944 vy\u0161la nav\u00edc i t\u0159i ileg\u00e1ln\u00ed vyd\u00e1n\u00ed st\u00e1le se slovy \u201eV\u016fdce zhynul\u201c a roku 1944 n\u00e1le\u017e\u00ed dv\u011b vyd\u00e1n\u00ed se slovy \u201eV\u016fdce zhynul\u201c, ale antedatovan\u00e1 roky 1937 a 1941.
\nBylo to ov\u0161em v pokorn\u00e9 verzi s \u201eP\u00e1nem\u201c, kdy se na M\u00e1ji poprv\u00e9 pod\u00edlela Ludmila Ji\u0159incov\u00e1 \u2013 a do roku 1944 je\u0161t\u011b na t\u0159ech vyd\u00e1n\u00edch.
\nU\u017e roku 1941vydal taky M\u00e1j ji\u017e pot\u0159et\u00ed Josef Portman a op\u011bt samoz\u0159ejm\u011b v jedin\u00e9m v\u00fdtisku – s kresbami V\u00e1clava Ma\u0161ka.
\nA t\u00e9ho\u017e roku vy\u0161lo i 150. vyd\u00e1n\u00ed knihy – s portr\u00e9tem Karla Hynka M\u00e1chy od nezn\u00e1m\u00e9ho autora.
\nMezit\u00edm pracoval v letech 1940-1943 na sv\u00e9m jedin\u00e9m v\u00fdtisku Milo\u0161 Chv\u00e1la, kter\u00fd si v\u0161ak mezi prac\u00ed posed\u011bl v n\u011bmeck\u00fdch \u017eal\u00e1\u0159\u00edch. Tak\u00e9 tento unik\u00e1t je v soukrom\u00e9m majetku.
\nRoku 1943 zhotovil nezdoln\u00fd Josef Portman je\u0161t\u011b jeden v\u00fdtisk M\u00e1je – s ilustracemi Ji\u0159\u00edho Trnky. V Intermezzu II opakovan\u011b vynech\u00e1val slovo \u201ev\u016fdce\u201c. Knihu dnes tak\u00e9 vlastn\u00ed Pam\u00e1tn\u00edk. Roku 1943 do\u0161lo nav\u00edc i na \u201evojensk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed\u201c v Anglii s ob\u00e1lkou v barv\u011b khaki!<\/p>\n![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/05\/08\/ilustrace-machuv-maj-3.jpg\")
<\/p>\n
\n\u201ePrvn\u00ed svobodn\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed\u201c z roku 1945 doprovodil \u00favodem Albert Pra\u017e\u00e1k. Jedno ze dvou vyd\u00e1n\u00ed roku 1946 bylo antedatov\u00e1no rokem 1940, patrn\u011b kv\u016fli dan\u00edm.<\/p>\n
\nTehdy op\u011bt zapracoval Franti\u0161ek Muzika a jednomu M\u00e1ji zrobil vazbu i ilustrace. Kn\u00ed\u017eku graficky upravil.
\nRoku 1950 do\u0161lo pak na \u010desko-italsk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed, ve kter\u00e9m byly poprv\u00e9 vyu\u017eity ilustrace samotn\u00e9ho M\u00e1chy. A taky \u0160vabinsk\u00e9ho.
\nV letech 1951-1960 vy\u0161el \u201ene\u0161kodn\u00fd\u201c M\u00e1j devaten\u00e1ctkr\u00e1t, nap\u0159\u00edklad roku 1951 poprv\u00e9 ve zn\u00e1m\u00e9 edici Sv\u011btov\u00e1 \u010detba (sv. 26, ilustroval op\u011bt Franti\u0161ek Muzika), a t\u00e9ho\u017e roku bylo vyd\u00e1no pades\u00e1t kus\u016f Braillov\u00fdm p\u00edsmem (jak M\u00e1j znovu vy\u0161el i roku 1976).
\nA za\u010daly b\u00fdt uv\u00e1d\u011bny n\u00e1klady.
\nVyd\u00e1n\u00ed z roku 1955 – s doslovem a pozn\u00e1mkami Bohumila Balajky \u2013 se objevilo v n\u00e1kladu 23 400 v\u00fdtisk\u016f.
\nRoku 1956 vy\u0161lo dal\u0161\u00edch 23 000 v\u00fdtisk\u016f, roku 1957 dal\u0161\u00edch 25 220 v\u00fdtisk\u016f a t\u00e9ho\u017e roku je\u0161t\u011b 20 400 v\u00fdtisk\u016f v dal\u0161\u00edm vyd\u00e1n\u00ed.
\nRoku 1958 vy\u0161lo i dvacet tis\u00edc kolib\u0159\u00edch vyd\u00e1n\u00ed. Dal\u0161\u00edch 20 000 v\u00fdtisk\u016f p\u0159ibylo na\u0161\u00ed kotlin\u011b roku 1960 ke 150. v\u00fdro\u010d\u00ed M\u00e1chova narozen\u00ed a t\u00e9ho\u017e roku M\u00e1j ilustroval \u201ek 15. v\u00fdro\u010d\u00ed osvobozen\u00ed\u201c V\u00e1clav Sivko (22 250 v\u00fdtisk\u016f).<\/p>\n
\nU\u017e dva roky p\u0159edt\u00edm (1958) vy\u0161el M\u00e1j \u010desky tak\u00e9 v Bratislav\u011b. Dal\u0161\u00ed tamn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed v \u010de\u0161tin\u011b jsou z let 1974, 1980 a 1983. Slovensky M\u00e1j poprv\u00e9 vy\u0161el u\u017e roku 1922.<\/p>\n![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/05\/08\/ilustrace-machuv-maj-4.jpg\")
<\/p>\n
\nV letech 1961\u20131969 byl reeditov\u00e1n osmkr\u00e1t; roku 1961 s \u00favodn\u00ed esej\u00ed Ji\u0159\u00edho \u0160otoly. \u0160lo o dal\u0161\u00edch 20 000 v\u00fdtisk\u016f a singl s \u00faryvkem z 3. zp\u011bvu recitovan\u00e9ho Zde\u0148kem \u0160t\u011bp\u00e1nkem. Deska obsahuje i v\u00fd\u0148atek z p\u0159edn\u00e1\u0161ky Poezie na vstupu do M\u00e1chova roku prosloven\u00e9 V\u00edt\u011bzslavem Nezvalem v rozhlase v b\u0159eznu 1936.
\nRoku 1968 vy\u0161lo v Odeonu dal\u0161\u00edch 25 000 v\u00fdtisk\u016f M\u00e1je a rok nato 20 000 ve Sv\u011btov\u00e9 \u010detb\u011b \u010d. 403. Roku 1972 bylo vyd\u00e1no 30 000 neprodejn\u00fdch M\u00e1j\u016f co \u010dlensk\u00e1 pr\u00e9mie Klubu p\u0159\u00e1tel poezie s M\u00e1chov\u00fdm autoportr\u00e9tem na ob\u00e1lce, s jeho kresbou Bezd\u011bzu a s dopisu jeho p\u0159\u00edteli Veselsk\u00e9mu.
\nDal\u0161\u00ed vyd\u00e1n\u00ed dopln\u011bn\u00e9 singlem p\u0159i\u0161lo roku 1976: Zden\u011bk \u0160t\u011bp\u00e1nek zde recituje t\u0159et\u00ed zp\u011bv a V\u00e1clav Voska zp\u011bv \u010dtvrt\u00fd. T\u00e9ho\u017e roku vy\u0161el M\u00e1j s hudbou voicebandov\u00e9ho proveden\u00ed n\u011bkdej\u0161\u00edho Burianova divadla.<\/p>\n
\nRoku 1987 vy\u0161el pak M\u00e1j i ve v\u00fdboru Mrtv\u00e9 labut\u011b zp\u011bv (dal\u0161\u00edch 27 000 v\u00fdtisk\u016f) a celkem se mezi roky 1981-1987 vr\u00e1til \u010dtrn\u00e1ctkr\u00e1t. V devades\u00e1t\u00fdch letech pak dokonce dvacetkr\u00e1t.<\/p>\n
\nNap\u0159\u00edklad roku 1996 p\u0159ipravil Karel S\u00fds vyd\u00e1n\u00ed ilustrovan\u00e9 Josefem Vel\u010dovsk\u00fdm, kter\u00e9 znovu vy\u0161lo roku 2003, ale u\u017e s kresbami Jana Sou\u010dka. Rok 1996 v\u0161ak p\u0159inesl s dal\u0161\u00edm M\u00e1jem i \u010dty\u0159iadvacet grafick\u00fdch list\u016f tuctu \u010dlen\u016f skupiny Hollar a st\u00e1le t\u00e9ho\u017e roku vy\u0161lo rovn\u011b\u017e dal\u0161\u00ed kolib\u0159\u00ed vyd\u00e1n\u00ed. Roku 1997 se M\u00e1j objevil poprv\u00e9 v esperantu, co\u017e si st\u011b\u017e\u00ed um\u00edm p\u0159edstavit, a roku 1999 ho ilustroval Pavel Sivko a doslovem opat\u0159il Karel \u0160iktanc (dotisk 2002).
\nRoku 2000 vydali M\u00e1j poprv\u00e9 tak\u00e9 Levn\u00e9 knihy a hned v jedin\u00e9m svazku s Kytic\u00ed.
\nAsi nejhor\u0161\u00ed vyd\u00e1n\u00ed M\u00e1je. Stejn\u00fd rok ale p\u0159inesl v Bratislav\u011b v ko\u017een\u00e9 vazb\u011b zrcadlov\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed jeho staro\u010desk\u00e9ho a novodob\u00e9ho textu.
\nRoku 2002 vy\u0161el i s obrazem Anton\u00edna M\u00e1nesa \u201eKoko\u0159\u00edn v bou\u0159i\u201c na vazb\u011b a roku 2004 se objevil pod jm\u00e9nem \u0160tefana \u0160vece v edici Tvary. Tzv. Transformotor – astrologick\u00e1 revue \u010d. 1\/2004 jej t\u00e9ho\u017e roku uve\u0159ejnila v r\u00e1mci \u010dl\u00e1nku Radmily Valtrov\u00e9 Ign\u00e1c M\u00e1cha vrac\u00ed \u00fader.
\nZ roku 2008 je publikace M\u00e1j. Obrazov\u00e1 kniha k filmu F. A. Brabce.
\nRok pot\u00e9 d\u00edlo ilustroval i Kristian Kodet a roku 2010 ov\u0161em nesm\u011bl sch\u00e1zet v Knize o M\u00e1chov\u011b M\u00e1ji od Du\u0161ana Prokopa, kterou dopl\u0148uje CD s v\u00fdb\u011brem nahr\u00e1vek jeho p\u0159ednes\u016f.<\/p>\n
\nObec ov\u0161em vydala roku 2010 i tzv. \u201etrojit\u00e9\u201c vyd\u00e1n\u00ed M\u00e1j, M\u00e1j… v\u011b\u010dn\u00fd M\u00e1j v\u010detn\u011b faksimile p\u016fvodn\u00edho rukopisu a p\u0159efotografov\u00e1n\u00ed prvn\u00edho vyd\u00e1n\u00ed. Nu, a za 350. vyd\u00e1n\u00ed byla roku 2010 ozna\u010dena kn\u00ed\u017eka M\u00e1j. B\u00e1se\u0148 od Karla Hynka s edi\u010dn\u00ed pozn\u00e1mkou Miroslava Koloce a Roberta Krumphanzla. Po\u010d\u00edtali, pravda, i p\u0159eklady a mn\u011b bez nich vych\u00e1z\u00ed toto vyd\u00e1n\u00ed jako 297. Ve skute\u010dnosti jich ale bylo skoro ur\u010dit\u011b o n\u011bkolik v\u00edc.<\/p>\n