{"id":95448,"date":"2018-03-21T08:41:39","date_gmt":"2018-03-21T07:41:39","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=95448"},"modified":"2018-03-21T08:41:39","modified_gmt":"2018-03-21T07:41:39","slug":"stara-sumava-velikonocni-tyden","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=95448","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: Velikono\u010dn\u00ed t\u00fdden"},"content":{"rendered":"<h6><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright wp-image-95454 size-full\" src=\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/04\/17\/stara-sumava-5.jpg\" alt=\"\" width=\"480\" height=\"379\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/04\/17\/stara-sumava-5.jpg 480w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/04\/17\/stara-sumava-5-300x237.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/04\/17\/stara-sumava-5-452x357.jpg 452w\" sizes=\"(max-width: 480px) 100vw, 480px\" \/>Velikonoce pat\u0159\u00ed spolu s V\u00e1nocemi k vrcholn\u00fdm sv\u00e1tk\u016fm c\u00edrkevn\u00edho roku. Jsou oslavou zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e Krista po jeho uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed. Noc, b\u011bhem kter\u00e9 k t\u00e9to ud\u00e1losti \u00fadajn\u011b do\u0161lo, za\u010dala b\u00fdt naz\u00fdv\u00e1na jako \u201eVelk\u00e1 noc\u201c a odtud vznikl n\u00e1zev Velikonoce. Tradice lidov\u00fdch oslav b\u011bhem velikono\u010dn\u00edho obdob\u00ed sah\u00e1 v\u0161ak mnohem hloub\u011bji do historie a souvis\u00ed s p\u0159\u00edchodem jara, slunce a tepla. Lid\u00e9 v tomto obdob\u00ed provozovali \u0159adu pohansk\u00fdch ritu\u00e1l\u016f, kter\u00fdmi se sna\u017eili si zajistit dobr\u00fd a \u00farodn\u00fd rok. N\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto ob\u0159ad\u016f se vm\u00edsily i mezi ritu\u00e1ly \u010dist\u011b k\u0159es\u0165ansk\u00e9 a provozuj\u00ed se b\u011b\u017en\u011b dodnes.<\/h6>\n<p>\u201eKv\u011btn\u00e1 ned\u011ble\u201c je posledn\u00ed ned\u011bl\u00ed \u010dty\u0159icetidenn\u00edho p\u016fstu a zahajuje Velikonoce. Nese se ve znamen\u00ed zelen\u00e9 ratolesti, co\u017e se v\u00e1\u017ee k biblick\u00e9mu p\u0159\u00edb\u011bhu p\u0159\u00edjezdu Je\u017e\u00ed\u0161e Krista na oslu do Jeruzal\u00e9ma, kdy jej z\u00e1stupy lid\u00ed v\u00edtaly palmov\u00fdmi v\u011btvemi v rukou. V tento den se v katolick\u00fdch kostelech konaj\u00ed ob\u0159ady sv\u011bcen\u00ed ratolest\u00ed. V lidov\u00fdch oby\u010dej\u00edch m\u011bly posv\u011bceny v\u011btvi\u010dky (zejm\u00e9na j\u00edvov\u00e9) a\u017e z\u00e1zra\u010dn\u00e9 \u00fa\u010dinky. Bylo nap\u0159\u00edklad zvykem polykat sv\u011bcen\u00e9 ko\u010di\u010dky proti nemocem, zastrkovat v\u011btvi\u010dky za krovy, dve\u0159e \u010di okna a tak\u00e9 se sv\u011bcen\u00e9 ratolesti nosily do chl\u00e9v\u016f, co\u017e m\u011blo zaru\u010dit zdrav\u00ed dobytka.<\/p>\n<p>N\u00e1zev \u201e\u0160kared\u00e1 st\u0159eda\u201c je odvozen od legendy, \u017ee se v tento den Jid\u00e1\u0161 mra\u010dil na Krista. V tent\u00fd\u017e den jej tak\u00e9 zradil. \u0160kared\u00e9 st\u0159ed\u011b se t\u00e9\u017e \u0159\u00edk\u00e1 \u201esazometn\u00e1\u201c \u010di \u201esmetn\u00e1\u201c a to proto, \u017ee se tento den obvykle ukl\u00edzelo a zejm\u00e9na se vymetaly kom\u00edny. Podle lidov\u00fdch pov\u011br se ne \u0161karedou st\u0159edu nikdo nesm\u00ed mra\u010dit, jinak mu to z\u016fstane po cel\u00fd p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok.<\/p>\n<p>Z pohledu k\u0159es\u0165ansk\u00fdch c\u00edrkv\u00ed je mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm dnem \u201eZelen\u00fd \u010dtvrtek\u201c. P\u016fvod n\u00e1zvu nen\u00ed jednozna\u010dn\u011b dolo\u017een. M\u016f\u017ee b\u00fdt odvozen od zelen\u00e9ho roucha u\u017e\u00edvan\u00e9ho v kostele, nebo od lidov\u00e9ho zvyku poj\u00eddat v tento den zelen\u00e9 pokrmy, jako je \u0161pen\u00e1t, zel\u00ed, hr\u00e1ch, jarn\u00ed bylinky atd. Volba zelen\u00fdch pokrm\u016f v\u0161ak mohla b\u00fdt naopak ovlivn\u011bna n\u00e1zvem tohoto dne, kter\u00fd je dolo\u017een ji\u017e z 12. stolet\u00ed v N\u011bmecku.<\/p>\n<p>K Zelen\u00e9mu \u010dtvrtku se v\u00e1\u017ee \u0159ada lidov\u00fdch oby\u010dej\u016f. V tento den se po\u0159\u00e1daly m\u0161e a kosteln\u00ed zvony zvonily naposledy, pot\u00e9 utichly a\u017e do soboty. Na venkov\u011b se b\u011bhem t\u011bchto dn\u00ed m\u00edsto kosteln\u00edch zvon\u016f rozezn\u011bly d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u0159ehta\u010dky a klapa\u010dky, s kter\u00fdmi skupiny m\u00edstn\u00edch chlapc\u016f r\u00e1no v poledne i ve\u010der obch\u00e1zely vesnici. Chlapci se ob\u010das zastavili, ti\u0161e se modlili a \u0161eptali sv\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed. P\u0159i posledn\u00ed obch\u016fzce dost\u00e1vali za odm\u011bnu vejce, sladkosti i drobn\u00e9 mince. N\u011bkdy se b\u011bhem obch\u016fzky \u201ehonil\u201c proradn\u00fd Jid\u00e1\u0161.<\/p>\n<p>Tradi\u010dn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u0159ehta\u010dky se dnes st\u00e1le b\u011b\u017en\u011b vyr\u00e1b\u011bj\u00ed a na Velikonoce u\u017e\u00edvaj\u00ed. Lid\u00e9 v tento den tak\u00e9 prov\u00e1d\u011bli \u0159adu ritu\u00e1l\u016f, jejich\u017e c\u00edlem bylo o\u010distit a ozdravit t\u011blo. Nap\u0159. vst\u00e1vali \u010dasn\u011b r\u00e1no, spole\u010dn\u011b se pomodlili a pak se om\u00fdvali rosou \u010di studenou vodou, aby zabr\u00e1nili onemocn\u011bn\u00ed. <em>\u201ePodle legendy se k tomuto dni v\u00e1zal c\u00edrkevn\u00ed ob\u0159ad um\u00fdv\u00e1n\u00ed nohou starc\u016fm, kter\u00fd skute\u010dn\u011b prov\u00e1d\u011bl nejen pape\u017e a nejvy\u0161\u0161\u00ed c\u00edrkevn\u00ed hodnost\u00e1\u0159i, ale i n\u011bkte\u0159\u00ed \u010de\u0161t\u00ed panovn\u00edci, nap\u0159. P\u0159emysl II. Otakar. Byl to nejen akt symbolick\u00e9 o\u010disty, ale tak\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed pokory v\u016f\u010di star\u00fdm a chud\u00fdm lidem.\u201c<\/em>.<\/p>\n<p>Jin\u00e9 \u00fakony se t\u00fdkaly o\u010disty a ochrany cel\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed v\u010detn\u011b dobytka. Zelen\u00fd \u010dtvrtek je p\u0159edposledn\u00edm dnem p\u016fstu, proto se kladl d\u016fraz na volbu pokrm\u016f pro tento den. Jak bylo ji\u017e v\u00fd\u0161e uvedeno, jedly se zejm\u00e9na \u201ezelen\u00e9\u201c pokrmy. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdznam m\u011bl med, kter\u00fd nesm\u011bl b\u00fdt kupovan\u00fd, ale darovan\u00fd. Medem se mazalo velikono\u010dn\u00ed pe\u010divo, kter\u00e9 se jedlo na ochranu p\u0159ed u\u0161tknut\u00edm a \u017eihadly,ale tak\u00e9 se h\u00e1zelo do studny a krmil se j\u00edm dobytek.<\/p>\n<p>Typick\u00e9 velikono\u010dn\u00ed ob\u0159adn\u00ed pe\u010divo, tzv. jid\u00e1\u0161e, se v n\u011bkter\u00fdch rodin\u00e1ch pe\u010de dodnes. Jid\u00e1\u0161e se pe\u010dou obvykle z kynut\u00e9ho t\u011bsta a maj\u00ed tvar boch\u00e1nk\u016f, r\u016fzn\u011b to\u010den\u00fdch v\u00e1le\u010dk\u016f a spir\u00e1l, pt\u00e1\u010dk\u016f \u010di lidsk\u00e9 postavy. Sv\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed p\u0159ijalo pe\u010divo podle biblick\u00e9 postavy Jid\u00e1\u0161.<\/p>\n<p>N\u00e1sledn\u00fd \u201eVelk\u00fd p\u00e1tek\u201c je dnem smutku a b\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1n za nejti\u0161\u0161\u00ed den v roce. V tento den se nekonaj\u00ed m\u0161e, nezvon\u00ed zvony ani nehraj\u00ed varhany. V kostelech se zdob\u00ed bo\u017e\u00ed hroby kv\u011btinami a sv\u00ed\u010dkami. Velk\u00fd p\u00e1tek je dnem pln\u00fdm z\u00e1kaz\u016f: <em>\u201eNa Velk\u00fd p\u00e1tek nepohne\u0161 se zem\u00ed, nezatop\u00ed\u0161 do v\u00fdchodu slunce, neupe\u010de\u0161, nevypere\u0161 a nevyb\u011bl\u00ed\u0161, nezamete\u0161, nevynese\u0161 z domu, neprod\u00e1\u0161, nep\u016fj\u010d\u00ed\u0161, nedaruje\u0161 a nep\u0159ijme\u0161 dar.\u201c<\/em>. Lid\u00e9 v tento den v\u011bt\u0161inou nepracovali a v \u0159ad\u011b dom\u00e1cnost\u00ed se i m\u00e1lo mluvilo.<\/p>\n<p>Na Velk\u00fd p\u00e1tek se hr\u00e1valy divadeln\u00ed hry, zvan\u00e9 pa\u0161ijov\u00e9, kter\u00e9 p\u0159ipom\u00ednaly posledn\u00ed dny. Kristova \u017eivota a jeho zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed. Vych\u00e1zely z tradice st\u0159edov\u011bk\u00fdch p\u0159edstaven\u00ed a nejv\u011bt\u0161\u00edho rozkv\u011btu dos\u00e1hly v obdob\u00ed 17. a\u017e 19. stolet\u00ed. V\u011bt\u0161inou bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed hry cel\u00e9 proces\u00ed, kdy mu\u017ei nesli na ramenou d\u0159ev\u011bn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee a v pr\u016fvodu byl veden spoutan\u00fd p\u0159edstavitel Je\u017e\u00ed\u0161e.<\/p>\n<p>Pa\u0161ijov\u00e9 hry s proces\u00edm jsou dolo\u017een\u00e9 zvl\u00e1\u0161t\u011b na \u0160umav\u011b. V n\u011bkter\u00fdch oblastech nem\u011bly podobu proces\u00ed, ale klasick\u00e9 jevi\u0161tn\u00ed inscenace. V lidov\u00fdch oby\u010dej\u00edch byl Velk\u00fd p\u00e1tek pln\u00fd z\u00e1had, kouzel, v\u011b\u0161teb a magick\u00fdch \u00fakon\u016f. Lid\u00e9 vst\u00e1vali je\u0161t\u011b p\u0159ed v\u00fdchodem slunce a chodili se ven modlit. Po rann\u00edch modlitb\u00e1ch bylo zvykem om\u00fdvat se \u010di dokonce koupat v potoce, co\u017e m\u011blo zaru\u010dit do budoucna pevn\u00e9 zdrav\u00ed. Voda m\u011bla blahod\u00e1rn\u00fd \u00fa\u010dinek i pro dobytek a o\u010distu dom\u00e1cnosti, proto ji lid\u00e9 nosili i dom\u016f. Nejv\u011bt\u0161\u00ed s\u00edlu m\u011bla voda proud\u00edc\u00ed, zejm\u00e9na v m\u00edst\u011b soutoku pramen\u016f \u010di voda, kter\u00e1 protekla ml\u00fdnsk\u00fdm n\u00e1honem. Tak\u00e9 se v\u011b\u0159ilo, \u017ee na Velk\u00fd p\u00e1tek se otev\u00edr\u00e1 zem\u011b a odhaluje ukryt\u00e9 poklady. Tato m\u00edsta byla \u00fadajn\u011b ozna\u010dena sv\u011bt\u00e9lkov\u00e1n\u00edm \u010di zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1\u0159\u00ed vych\u00e1zej\u00edc\u00ed ze sk\u00e1ly nebo z\u0159\u00edceniny.<\/p>\n<p>\u201eB\u00edl\u00e1 sobota\u201c je posledn\u00edm dnem p\u016fstu a jej\u00ed n\u00e1zev je odvozen od b\u00edl\u00e9ho oble\u010den\u00ed novok\u0159t\u011bnc\u016f, tj. lid\u00ed, kte\u0159\u00ed byli a\u017e v dosp\u011bl\u00e9m v\u011bku obr\u00e1ceni na v\u00edru, pok\u0159t\u011bni a p\u0159ijati do \u0159ad c\u00edrkve. (Od st\u0159edov\u011bku se tak d\u011blo pr\u00e1v\u011b o Velikonoc\u00edch.) Sobota je dnem velk\u00fdch p\u0159\u00edprav na zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e Krista. Ticho a ponurost p\u0159edchoz\u00edho dne st\u0159\u00edd\u00e1 zvon\u011bn\u00ed kosteln\u00edch zvon\u016f, hudba, zp\u011bv a tak\u00e9 sv\u011btlo.<\/p>\n<p>K sobotn\u00edmu dni se ji\u017e od 8. stolet\u00ed v\u00e1\u017ee c\u00edrkevn\u00ed zvyk sv\u011bcen\u00ed ohn\u011b. Zaveden\u00edm tohoto ob\u0159adu se katolick\u00e1 c\u00edrkev z\u0159ejm\u011b sna\u017eila podchytit pohansk\u00e9 ritu\u00e1ly p\u00e1len\u00ed oh\u0148\u016f v obdob\u00ed p\u0159echodu zimy a jara. P\u0159ed no\u010dn\u00ed bohoslu\u017ebou, tzv. vigili\u00ed neboli bd\u011bn\u00ed, se p\u0159ed vchodem do kostela rozd\u011blal ohe\u0148 a ten se posv\u011btil. Od n\u011bj se pak zapaloval tzv. pa\u0161k\u00e1l, co\u017e je velk\u00e1 sv\u00edce, kter\u00e1 p\u0159inesla ohe\u0148 do kostela a od n\u00ed si zapalovali sv\u00e9 sv\u00ed\u010dky v\u011b\u0159\u00edc\u00ed.<\/p>\n<p>Lidov\u00fdm zvykem bylo t\u00e9\u017e nosit si dom\u016f uhl\u00edky z posv\u011bcen\u00e9ho velikono\u010dn\u00edho ohn\u011b, kter\u00e9mu se lidov\u011b \u0159\u00edkalo \u201eJid\u00e1\u0161\u016fv ohe\u0148\u201c \u010di \u201ep\u00e1len\u00ed Jid\u00e1\u0161e\u201c. Od p\u0159inesen\u00fdch uhl\u00edk\u016f si lid\u00e9 doma zapalovali dal\u0161\u00ed ohn\u011b, ale tak\u00e9 se z nich vy\u0159ez\u00e1vali mal\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eky (tzv. Jid\u00e1\u0161ovy), kter\u00e9 se zapichovaly do pol\u00ed na ochranu p\u0159ed krupobit\u00edm a povodn\u011bmi, do hnoje p\u0159ed \u010darod\u011bjnicemi, nebo za tr\u00e1my pro ochranu p\u0159ed po\u017e\u00e1rem. Posv\u00e1tn\u00fdm popelem se t\u00e9\u017e sypaly louky. C\u00edrkvi se takov\u00e9 \u010darov\u00e1n\u00ed nel\u00edbilo a sna\u017eila se jej potla\u010dit, ale jak ji\u017e v\u00edme, lid\u00e9 si sv\u00e9 oby\u010deje vz\u00edt nenechali.<\/p>\n<p>Ob\u0159ad sv\u011bcen\u00ed ohn\u011b zahajoval slavnost Zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed p\u00e1n\u011b, lidov\u011b zvanou Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed. <em>\u201ePodstatou<\/em><br \/>\n<em> byl pr\u016fvod sv\u00e1te\u010dn\u011b oble\u010den\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u011bli vyzvednout k\u0159\u00ed\u017e, ulo\u017een\u00fd v symbolick\u00e9m bo\u017e\u00edm hrob\u011b v kostele, a p\u0159en\u00e9st ho zp\u00e1tky k hlavn\u00edmu olt\u00e1\u0159i.\u201c.<\/em> Postupem \u010dasu z ob\u0159adu stalo proces\u00ed, kter\u00e9 proch\u00e1zelo obc\u00ed \u010di m\u011bstem.<\/p>\n<p>S proces\u00edm se spojil lidov\u00fd zvyk, m\u00edt na sob\u011b n\u011bco nov\u00e9ho, a to bud\u00b4 n\u011bjakou sou\u010d\u00e1st kroje a kde se v kroj\u00edch nechodilo, tak cel\u00e9 nov\u00e9 \u0161aty. \u010casto tak pr\u016fvody vypadaly jako \u00fapln\u00e9 m\u00f3dn\u00ed p\u0159ehl\u00eddky. <em>\u201e\u2026uk\u00e1zat se na Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed v nov\u00e9m od\u011bvu vyjad\u0159ovalo navenek my\u0161lenku velikono\u010dn\u00ed obnovy a pat\u0159ilo k norm\u00e1m spole\u010densk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed m\u011bsta i vesnice.&#8221;<\/em><\/p>\n<p>V n\u011bkter\u00fdch oblastech se z proces\u00ed Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed vyvinula tradice \u201eJe\u017e\u00ed\u0161kov\u00fdch mati\u010dek\u201c. Mati\u010dky p\u0159edstavovaly svobodn\u00e9 d\u00edvky, kter\u00e9 byly oble\u010den\u00e9 do slavnostn\u00edch kroj\u016f a nesly k\u0159\u00ed\u017e nebo so\u0161ku Krista, ozdobenou kv\u011btinami a v\u011bne\u010dky. Za d\u00edvkami \u0161el pr\u016fvod lid\u00ed a cel\u00fd jej doprov\u00e1zela hudba. Dodnes se tyto slavnosti v n\u011bkter\u00fdch obc\u00edch udr\u017euj\u00ed.<\/p>\n<p>B\u00edl\u00e1 sobota m\u011bla sv\u016fj v\u00fdznam i pro mlad\u00e9 zamilovan\u00e9 p\u00e1ry. Skon\u010dil p\u016fst a doba rozj\u00edm\u00e1n\u00ed a mlad\u00ed lid\u00e9 se op\u011bt za\u010dali nav\u0161t\u011bvovat a namlouvat. Zamilovan\u00ed chlapci n\u011bkdy vytv\u00e1\u0159eli tzv. \u201echodn\u00ed\u010dky l\u00e1sky\u201c, cesti\u010dky vyl\u00e9van\u00e9 vodou \u010di v\u00e1pnem, vysypan\u00e9 p\u00edskem, plevami, pilinami apod., ke staven\u00ed, kde bydlela jejich mil\u00e1. N\u011bkdy chodn\u00ed\u010dek vytvo\u0159il i vtip\u00e1lek, kter\u00fd cht\u011bl ve\u0159ejnosti ozn\u00e1mit tajnou l\u00e1sku. Dodnes se tento zvyk na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech udr\u017euje, jen se m\u00edsto vysyp\u00e1v\u00e1n\u00ed a vyl\u00e9v\u00e1n\u00ed cesti\u010dek pou\u017e\u00edvaj\u00ed r\u016fzn\u00e9 \u0161ipky, srdce a n\u00e1pisy malovan\u00e9 v\u00e1pnem.<\/p>\n<p>Hlavn\u00ed velikono\u010dn\u00ed sv\u00e1tek, \u201eHod bo\u017e\u00ed velikono\u010dn\u00ed\u201c, nebo t\u00e9\u017e Velikono\u010dn\u00ed ned\u011ble a n\u011bkde Velk\u00e1 ned\u011ble, se d\u0159\u00edve odehr\u00e1val ve znamen\u00ed sv\u011bcen\u00ed velikono\u010dn\u00edch pokrm\u016f, hlavn\u011b pe\u010diva a vajec. Lid\u00e9 nosili do kostela v uzl\u00edku potraviny, kter\u00e9 po skon\u010den\u00ed m\u0161e nechali posv\u011btit. Doma se pak o j\u00eddlo v\u0161ichni pod\u011blili a b\u011b\u017en\u00e9 bylo podarovat i dom\u00e1c\u00ed zv\u00ed\u0159ata, kousek j\u00eddla nechat na poli, v zahrad\u011b \u010di jej hodit do studny.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed ned\u011bln\u00ed tradic\u00ed byla spole\u010dn\u00e1 proces\u00ed kolem pol\u00ed, a to bud\u00b4 proces\u00ed p\u011b\u0161\u00ed, nebo jedouc\u00ed na kon\u00edch, kte\u0159\u00ed byli bohat\u011b zdobeni kv\u011btinami a zelen\u00fdmi v\u011btvi\u010dkami (zejm\u00e9na v oblastech os\u00eddlen\u00fdch N\u011bmci). Lid\u00e9 do pol\u00ed zapichovali k\u0159\u00ed\u017eky ze sv\u011bcen\u00e9ho d\u0159eva \u010di sv\u011bcen\u00e9 ko\u010di\u010dky. Tento ritu\u00e1l m\u011bl zajistit dobrou \u00farodu.<\/p>\n<p>\u201eVelikono\u010dn\u00ed pond\u011bl\u00ed\u201c ji\u017e nen\u00ed c\u00edrkevn\u00edm sv\u00e1tkem a nev\u00e1\u017eou se k n\u011bmu \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 liturgick\u00e9 \u00fakony, zato z pohledu lidov\u00fdch oby\u010dej\u016f je to den z Velikonoc nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Odehr\u00e1v\u00e1 se toti\u017e poml\u00e1zka. Chozen\u00ed na poml\u00e1zku \u010di s poml\u00e1zkou je \u00fadajn\u011b zvyk dolo\u017een\u00fd ji\u017e od st\u0159edov\u011bku (nejstar\u0161\u00ed z\u00e1znamy poch\u00e1zej\u00ed z p\u0159elomu 14. a 15. stolet\u00ed) a dodnes udr\u017eovan\u00fd t\u00e9m\u011b\u0159 ve v\u0161ech \u010desk\u00fdch, moravsk\u00fdch a slezsk\u00fdch m\u011bstech a vesnic\u00edch. Ve m\u011bstech se na Velikono\u010dn\u00ed pond\u011bl\u00ed nav\u00edc \u010dasto chod\u00edvalo na rodinn\u00e9 p\u011b\u0161\u00ed v\u00fdlety a po\u0159\u00e1daly se pikniky v p\u0159\u00edrod\u011b a dal\u0161\u00ed z\u00e1bavn\u00e9 akce s p\u0159\u00e1teli. Tak\u00e9 se konaly (a dodnes mnohde konaj\u00ed) r\u016fzn\u00e9 slavnosti a pout\u011b.<\/p>\n<p><strong>Zdroj: V\u00fdznam tradi\u010dn\u00edch sv\u00e1tk\u016f, Lidov\u00e9 tradice<\/strong><\/p>\n<p><strong>P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n<p><strong>Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Velikonoce pat\u0159\u00ed <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":126027,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/03\/21\/r\u00e1me\u010dek-velikono\u010dn\u00ed-t\u00fdden.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/95448"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=95448"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/95448\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":126025,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/95448\/revisions\/126025"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/126027"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=95448"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=95448"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=95448"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}